Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho americký protějšek Joe Biden podepsali desetiletou americko-ukrajinskou dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Stalo se tak v rámci třídenního summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, který se koná na jihu Itálie.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie, o níž informuje server německé veřejnoprávní televize ARD. Válka podle ní klima poškodila stejně jako celoroční používání 90 milionů aut. Finančně se škody dají vyčíslit na více než 32 miliard dolarů (730 miliard korun).
Rusko na vládních stránkách nabízí k adopci děti unesené z Ukrajiny. Vyplývá to ze zjištění, která zveřejnil deník The Financial Times.
Hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád dnes předaly katarským a egyptským prostředníkům svou první oficiální odpověď na nejnovější návrh dohody o příměří v Pásmu Gazy, oznámily podle agentury Reuters obě palestinské radikální skupiny. Ve společném prohlášení vyjádřily svou „připravenost pozitivně“ jednat s cílem dosáhnout dohody o ukončení války v Gaze.
Estonsko v rámci svého dalšího balíčku vojenské pomoci dodá Ukrajině protiletadlové komplety Mistral. Podle agentury DPA to oznámil ministr obrany pobaltské země Hanno Pevkur.
Spojené státy zrušily zákaz poskytovat americké zbraně a výcvik brigádě Azov, ukrajinské elitní jednotce s kontroverzní minulostí. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na sdělení amerického ministerstva zahraničí. Kreml označil krok za „krajně negativní“.
V uplynulých měsících Rusko ve výzbroji přečíslovalo Ukrajinu v poměru až zhruba deset ku jedné. Přesto se mu nepodařil výraznější vojenský průlom. Okno příležitosti se přitom nyní zavírá ruku v ruce s tím, jak Ukrajina získává nové dodávky zbraní a munice. A to zejména díky dubnovému schválení nového balíku pomoci za více než 60 miliard dolarů. Tento Kyjevem dlouho vyhlížený krok amerického Kongresu nyní začíná měnit poměr sil na ukrajinském bojišti.
Slovenský premiér Robert Fico využil volby do Evropského parlamentu (EP) ke kritice západních zemí za to, že souhlasily, aby Ukrajina používala jejich zbraně k útokům na Rusko. V příspěvku na sociální síti Fico tvrdil, že velké demokracie si nepřejí mír, ale eskalaci napětí s Ruskem.
Česká republika by i letos mohla vycvičit 4000 ukrajinských vojáků na českém území, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). S ohledem na geografickou blízkost vojenského prostoru v Libavé na Olomoucku a Ukrajiny naopak Česko neplánuje vysílat své instruktory přímo na Ukrajinu, což podle médií zvažují některé země v rámci iniciativy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Rusko nepotřebuje k vítězství ve válce na Ukrajině jaderné zbraně, prohlásil na ekonomickém fóru v Petrohradu ruský prezident Vladimir Putin. Agentura Reuters to označuje za dosud nejsilnější signál od šéfa Kremlu, že nesáhne k jadernému úderu. Putin také uvedl, že nepočítá s mobilizací, ruská armáda má dostatek dobrovolníků. Od začátku roku podle něj na Ukrajině dobyla 47 vesnic.
Ruské útoky na satelity se nejhůř projevily na vysílání BabyTV, která místo pořadu pro děti vysílala výjevy z války. Nizozemský satelitní provider Ziggo proto odstranil BabyTV z nabídky. Útoky probíhají již měsíce, upozorňuje agentura Bloomberg.
