Ruský prezident Vladimir Putin během nedělní schůzky se slovenským premiérem Robertem Ficem mluvil o svém pohledu na dění na Ukrajině a o situaci na bojišti, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Putin s Ficem podle něho jednali také o vzájemných vztazích a energetice. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova se oba vyslovili pro obnovení vztahů mezi svými zeměmi.
Rusko se musí připravit na možnou válku s NATO v Evropě v nejbližším desetiletí, prohlásil podle médií ruský ministr obrany Andrej Belousov při poradě vedení ruských ozbrojených sil, které se zúčastnil prezident Vladimir Putin.
Rusko začalo ve významnějším počtu používat severokorejské vojáky proti ukrajinským silám, zatím v Kurské oblasti na západě Ruska, uvedl na sociální síti ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Do Kurské oblasti překvapivě vpadly ukrajinské jednotky na počátku srpna a dosud tam ovládají několik stovek kilometrů čtverečních ruského území.
Estonská expremiérka je jednou z nejvýraznějších členů nové Evropské komise. Zahraniční politiku dostala na starosti politička, která je vůči Rusku dlouhodobě velmi obezřetná. V ostatních regionech však tak silný hlas nemá. Učiní Kaja Kallasová konečně evropskou diplomacii vlivnou?
Členské státy NATO musí posílit výdaje na obranu, musí být mnohem vyšší než stávající alianční cíl dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyzval k tomu v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte. Zdůraznil, že aliance není připravena na hrozby z Ruska, jimž bude čelit v příštích čtyřech až pěti letech, informovala agentura Reuters.
Nedávný telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle německého kancléře Olafa Scholze sice frustrující, hodlá ho ale zopakovat, řekl ve vysílání stanice RTL. Scholz Putinovi, který před téměř třemi lety nařídil invazi na Ukrajinu, zavolal v polovině listopadu. Vysloužil si za to ostrou kritiku doma i v zahraničí.
Jsou to nejnebezpečnější týdny války, uvedl po telefonátu s Putinem na síti X Orbán. Počínání maďarského premiéra kritizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se brání ruské vojenské agresi už třetím rokem.
Obliba zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa na Ukrajině roste. Nyní mu věří více než 44 procent lidí, tedy více než v kterékoliv jiné zemi v Evropě. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil ukrajinský institut Centrum Nová Evropa. Nejvíce oblibu v Ruskem napadené zemi ztrácí končící americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zemřelo 43 tisíc ukrajinských vojáků. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X. Dodal, že v 370 tisíci případech potřebovali zranění ukrajinští vojáci ošetření. Upozornil, že toto číslo zahrnuje také lehká a opakovaná zranění vojáků. Zhruba polovina zraněných ukrajinských vojáků se podle něj později vrací zpět do služby.
Německý kancléř Olaf Scholz věří, že se podaří vyvinout společnou strategii se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro dosažení míru na Ukrajině. Šéf německé vlády to podle agentury DPA řekl médiím ze skupiny Funke.
Z ukrajinské armády od ledna do konce října dezertovalo více vojáků než během předchozích dvou let. Na svých internetových stránkách o tom píše britský list Financial Times (FT). Ukrajinští vyšetřovatelé letos zahájili 60 tisíc trestních stíhání proti vojákům, kteří opustili své pozice. Je to skoro dvojnásobek takových případů za roky 2022 a 2023 dohromady. Těmto mužům v případě odsouzení hrozí až 12 let ve vězení.
