Ruský prezident Vladimir Putin měl podle bývalé německé kancléřky Angely Merkelové vždy diktátorské rysy, nemyslí si ale, že už od nástupu do prezidentské funkce v roce 2000 plánoval útok na Ukrajinu. Řekla to v rozsáhlém rozhovoru s magazínem Der Spiegel, který poskytla u příležitosti vydání svých memoárů.
Nasazení severokorejských vojáků do bojů proti Ukrajině má mimořádně významný dopad na bezpečnost ve východní Asii. Podle agentury AFP to při návštěvě Kyjeva řekl japonský ministr zahraničí Takeši Iwaya.
Ukrajina musí udělat vše pro to, aby válka s Ruskem skončila příští rok diplomatickou cestou. Podle agentury Reuters to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru s ukrajinským veřejnoprávním rádiem mimo jiné vyjádřil názor, že válka s Ruskem po nástupu nové americké administrativy skončí rychleji. Současně připustil, že situace na frontě je složitá.
Putinovy výdaje na válku se stále více odrážejí v podobě prudce rostoucích cen zboží denní potřeby v Rusku.
Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Podle deníku The Times to tvrdí dokument s armádou spojovaného think-tanku, který byl adresován ukrajinskému ministerstvu obrany. Kyjev tyto informace popřel.
Díky Spojeným státům může podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho Ukrajina nadále bojovat a Rusko nevyhrálo. Nový šéf Severoatlantické aliance to uvedl dnes v Bruselu po bilaterálním jednání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Zapojení vojáků KLDR do ukrajinského konfliktu vyžaduje podle Blinkena rozhodnou odpověď. Jak šéf americké diplomacie dodal, USA budou i nadále Ukrajině v obraně proti ruské agresi pomáhat.
Téměř tři čtvrtiny Němců si myslí, že Německo by mělo více investovat do evropské bezpečnosti. Zároveň jich je ale 65 procent proti tomu, aby jejich země převzala v obraně Evropy vedoucí roli. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nadace Körber-Stiftung. Němců se na názor ptala poté, co v USA zvítězil v prezidentských volbách republikán Donald Trump a v Německu se rozpadla koaliční vláda. Ve srovnání s podobným loňským průzkumem klesla podpora další vojenské pomoci Ukrajině.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel zprávy zahraničních médií o tom, že si nově zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O telefonátu v neděli informoval americký deník The Washington Post.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, napsal deník The Washington Post (WP) s odvoláním na několik osob obeznámených s věcí. Podle jednoho ze zdrojů Trump doporučil šéfovi Kremlu, aby neeskaloval svou válku proti Ukrajině, a připomenul mu rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě.
Administrativa nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se soustředí na ukončení války na Ukrajině spíše než na pomoc Kyjevu s obnovením dřívějších hranic. Podle BBC to v rozhovoru řekl Bryan Lanza, kterého zpravodajská společnost označuje za vysoce postaveného Trumpova poradce. Také uvedl, že nová vláda bude od Kyjeva chtít „realistickou mírovou vizi“.
Zvolení Trumpa logicky otevřelo úvahy po větší strategicky bezpečnostní kapacitě Evropy, a tím i Česka. Může tedy Česko dávat 4 procenta HDP na obranu? Může, ale musí na to připravit administrativní kapacity na ministerstvu obrany. Ty zatím nejsou dostatečné, aby se takové peníze daly efektivně využít a obřích akvizic a investic kvalitně a bez větších problémů zvládnout.
