Rusko si uvědomuje, že proti spojenému Západu nemůže uspět vojensky ani ekonomicky, proto se snaží rozložit každou zemi zvlášť. Na sněmovní konferenci o ruském subverzním působení to řekl vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Evropa podle něj musí mít stejnou vůli jako Rusko, protože ve všem ostatním ho zvládne porazit. Evropskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi zhruba tisícovku dní, označil za nedostatečnou.
Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Podle deníku The Times to tvrdí dokument s armádou spojovaného think-tanku, který byl adresován ukrajinskému ministerstvu obrany. Kyjev tyto informace popřel.
Díky Spojeným státům může podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho Ukrajina nadále bojovat a Rusko nevyhrálo. Nový šéf Severoatlantické aliance to uvedl dnes v Bruselu po bilaterálním jednání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Zapojení vojáků KLDR do ukrajinského konfliktu vyžaduje podle Blinkena rozhodnou odpověď. Jak šéf americké diplomacie dodal, USA budou i nadále Ukrajině v obraně proti ruské agresi pomáhat.
Téměř tři čtvrtiny Němců si myslí, že Německo by mělo více investovat do evropské bezpečnosti. Zároveň jich je ale 65 procent proti tomu, aby jejich země převzala v obraně Evropy vedoucí roli. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nadace Körber-Stiftung. Němců se na názor ptala poté, co v USA zvítězil v prezidentských volbách republikán Donald Trump a v Německu se rozpadla koaliční vláda. Ve srovnání s podobným loňským průzkumem klesla podpora další vojenské pomoci Ukrajině.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel zprávy zahraničních médií o tom, že si nově zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O telefonátu v neděli informoval americký deník The Washington Post.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, napsal deník The Washington Post (WP) s odvoláním na několik osob obeznámených s věcí. Podle jednoho ze zdrojů Trump doporučil šéfovi Kremlu, aby neeskaloval svou válku proti Ukrajině, a připomenul mu rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě.
Administrativa nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se soustředí na ukončení války na Ukrajině spíše než na pomoc Kyjevu s obnovením dřívějších hranic. Podle BBC to v rozhovoru řekl Bryan Lanza, kterého zpravodajská společnost označuje za vysoce postaveného Trumpova poradce. Také uvedl, že nová vláda bude od Kyjeva chtít „realistickou mírovou vizi“.
Zvolení Trumpa logicky otevřelo úvahy po větší strategicky bezpečnostní kapacitě Evropy, a tím i Česka. Může tedy Česko dávat 4 procenta HDP na obranu? Může, ale musí na to připravit administrativní kapacity na ministerstvu obrany. Ty zatím nejsou dostatečné, aby se takové peníze daly efektivně využít a obřích akvizic a investic kvalitně a bez větších problémů zvládnout.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol nevyloučil dodávky zbraní Ukrajině. Soul podle něj upravuje svůj dosavadní postup kvůli nasazení severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska, napsala agentura AFP. Jižní Korea se obává, že armáda souseda, se kterým je oficiálně stále ve válečném konfliktu, získá na Ukrajině cenné zkušenosti, které posílí její bojeschopnost.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poblahopřál Donaldu Trumpovi, který pravděpodobně vyhrál americké prezidentské volby, k „působivému vítězství“. Zelenskyj, jehož země se se západní pomocí brání ozbrojené ruské agresi, na sociální síti X napsal, že Trumpovo odhodlání přistupovat ke globálním problémům v duchu hesla „mír prostřednictvím síly“ by mohl přiblížit „spravedlivý mír“ na Ukrajině.
Ukrajina by nebyla proti, kdyby Katar či jiná země vyjednala dohodu o energetické bezpečnosti, a to za pomoci rozhovorů vedených zvlášť s Ruskem a zvlášť s Ukrajinou. Žádná taková dohoda teď není, uvedl podle agentury Reuters šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.
Pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok v papírové podobě zbývá posledních 1️⃣0️⃣ dní. Finanční úřady od pondělí prodlouží úřední hodiny. Zůstanou tak do 1. dubna, na kdy připadá poslední den pro odevzdání přiznání. Do termínu pro podání přiznání je také nutné daň zaplatit. Úřady budou otevřené od 8.00 do 17.00. Jedinou výjimkou bude pátek, kdy finanční úřady zavřou ve 14.00. Lidé, kteří přiznání odevzdávají elektronicky, mají čas do 4. května.
