Inflace v Česku je sice dovezená, ale už se přelila i do domácího prostředí, na což musí ČNB reagovat. V nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to řekla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Podle ní by se sazby ke konci roku mohly dostat ke dvěma procentům. To by podle ministryně financí Aleny Schillerové citelně zdražilo obsluhu státního rozpočtu.
Koruna bude v důsledku růstu sazeb České národní banky nadále posilovat. Firmy silnější korunu zvládnou. Ale kurz 24 korun za euro by mohl být problém, říká šéf Treasury Trinity Bank Karel Růžička.
Česká národní banka bojuje s dopady růstu cen stavebnin, ojetin či jídel v restauracích - letos podruhé proto zvyšuje základní úrokovou sazbu. Bojí se více inflace než delta mutace covidu.
Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. ČNB také v nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky, HDP letos vzroste o 3,5 procenta.
Koronavirová pandemie udeřila globálnímu pojišťovacímu průmysl menší ránu než finanční krize v roce 2008. Návrat na normál bude rychlejší.
Současné Rusko čelí mnoha výzvám a aktuálně poutá pozornost finančních investorů jeho boj s inflací a pandemií spolu s nekonečnou přetahovanou se západními mocnostmi o vliv ve světě.
Evropská centrální banka se rozhodla podporovat ekonomiku eurózony déle, než plánovala. „Bankéři se bojí více dopadů toho, kdy by od rozvolněné měnové politiky ustoupili příliš brzy,” říká šéf Treasury Trinity Bank Karel Růžička.
Evropská centrální banka (ECB) nezvýší úroky dříve, dokud neuvidí, že inflace dlouhodobě setrvává na dvouprocentním inflačním cíli.
Hypotéky dál lámou rekordy. Za pololetí překonaly roční objemy silných let 2016 a 2017. Navzdory tomu, že se hypoteční sazba vrátila nad dvě procenta a dál roste.
Nouzové nákupy vládních dluhopisů, kterými se ECB snaží podpořit evropskou ekonomiku, budou pokračovat podle plánu "nejméně" do března 2022. Pak bude nový formát, naznačila šéfka banky.
V reakci na rostoucí inflaci zvedla Česká národní banka (ČNB) koncem června úrokové sazby. V postpandemické době patřila k prvním z centrálních bank rozvinutých zemí, které se k takovému kroku uchýlily. „Myslím si, že se mohou relativně brzy dostavit kýžené efekty: určité ochlazení a zmírnění inflace,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz ekonom a bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko, který je poradcem českých miliardářů.
