Reklama

ČNB šokovala. Sazby zvýšila o 1,25 procentního bodu

Česká národní banka v Praze
Dušan Kütner / Newstream
Veronika Kudrnová
vku

Česká národní banka zaskočila trh nečekaně razantním zvýšením sazeb. Základní úrokovou sazbu zvýšila o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, Analytici přitom očekávali zvýšení maximálně o 75 bazických bodů. ČNB také zhoršila odhad vývoje ekonomiky a čeká vyšší inflaci. Koruna v reakci na krok centrálních bankéřů prudce zpevňuje z 25,55 za euro pod 25,40. 

Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici. Repo sazbu na hranici tří procent analytici očekávali až koncem roku. Měnové utažení ale přišlo rychleji. Bankovní rada je navíc dál připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s podzimní prognózou, uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

„Odhodlání utáhnout inflaci otěže je v ČNB veliké,” komentovala na Twitteru krok centrálních bankéřů hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Dnešní krok má podle guvernéra za cíl navrátit inflaci do blízkosti dvouprocentního cíle za zhruba 12 až 18 měsíců. Zároveň by měl podpořit ukotvenost inflačních očekávání firem a domácností. „Zvýšení sazeb omezí průsak inflačních očekávání ze zahraniční i české ekonomiky do cenového vývoje v delším období a a zabezpečí návrat inflace do blízkosti dvouprocentního cíle na horizontu měnové politiky,” uvedl Rusnok.

Ani astronomické zvyšování úrokových sazeb nedokáže odvrátit zdražování, které nás do konce letošního roku čeká. Dává nám však naději, že se růst cen zbrzdí v příštím roce,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Utahování měnové politiky bylo podle ekonoma Deloitte Václava Frančeho namístě. „ČNB sice neovlivní ceny energií a dalších komodit, které momentálně strmě rostou, ale brání jejich přelití do inflačních očekávání. Jen pokud se udrží inflační očekávání stabilní, tak dojde k návratu inflace na normální úrovně po opadnutí excesivních cen komodit,” uvedl. Podle něj bude ČNB v utahování měnové politiky pokračovat. „Ale již by proti inflaci nemusela ‚střílet bazukou’ tak jako dnes,” dodal.

Výhled se posouvá směrem ke stagflaci

Celkový výhled se podle ekonoma a předsedy představenstva Expobank CZ Lubomíra Lízala posouvá směrem ke stagflaci, tedy vyšší inflaci spojené s nižším ekonomickým výkonem. „Domácí inflační tlaky nepolevují a inflační očekávání byla nad cílem. Zahraniční cenové tlaky nepolevují a byly zvýrazněny oslabující korunou. Reálné úrokové sazby byly stále stimulační, a proto je rychlý růst sazeb nutný pro zachování cenové stability,“ dodal Lízal.

Reklama

Ostatně na to ukazuje i nová makroekonomická prognóza ČNB, jež zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos ČNB čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Pro rok 2023 ČNB odhad zlepšila na 3,8 procenta z předchozích tří procent.

Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta.

fronty před Pražskou plynárenskou

Inflace bude nad šest procent, čeká Mojmír Hampl

ČEZ oznámil, že od příštího roku zdraží elektřinu o zhruba jednu třetinu. A řada dalších firem avizuje, že zvýšené náklady, nejen za energie, ale i ostatní vstupy, promítne od příštího roku do cen svých výrobků či služeb.

Přečíst článek

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že i přes rychlé zvyšování sazeb stále platí, že tento nástroj bude inflaci brzdit velmi pomalu. Jeho vliv na inflaci se totiž podle něj projeví až v horizontu jednoho roku. „Trh nyní čeká, že sazby centrální banky půjdou dále nahoru a během prosincového a únorového jednání se dostanou k 3,5procentní hranici,” uvedl Seidler.

„Další kroky ČNB v oblasti úrokových sazeb budou záviset na dění v ekonomice ve smyslu vývoje inflace a hospodářského růstu, důležité také bude, zda a jak výrazně bude posilovat kurz české koruny,” uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Koruna v reakci na krok centrálních bankéřů prudce zpevňuje z 25,55 za euro pod 25,40. 

V souladu s podzimní prognózou je ČNB připravena dále zvyšovat sazby. 

„Lze předpokládat, že pro letošek ČNB se zvyšováním sazeb neskončila, ačkoli prosincové zvýšení už zřejmě bude výrazně slabší, takže sazba by letošek zakončila na úrovni rovných tří procent. Na takový růst základní sazby budou muset reagovat také banky, a to třeba prudkým zdražením hypoték. Průměrná sazba hypoték v ČR tak poměrně rychle vzroste z nynějších zhruba 2,5 na více než čtyř procenta,” uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.    

ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na 1,75 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Merck

Britové schválili první lék na covid. Akcie výrobce letí vzhůru

Společnost Merck může přinést zásadní zlom v pandemii. Velká Británie jako první země na světě schválila její lék proti COVID-19. Akcie ještě před otevřením trhů značně posílily. Naopak hodnota Moderny prodávající vakcínu se zřítila téměř o 15 procent a ztráty v průběhu dne ještě prohloubila.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Doporučujeme