Agentura S&P Global Ratings snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny o jeden stupeň na CCC+, což značí značná rizika nesplácení. Důvodem je vojenský konflikt, který se protáhl více, než se původně předpokládalo. Výhled ratingu je negativní. To znamená, že se v nejbližších měsících může dále zhoršit.
Ekonomická elita světa se po dvouleté pauze způsobené protikoronavirovými opatřeními sešla na tradičním Světovém ekonomické fóru ve švýcarském Davosu. Svět se ale mezitím výrazně změnil – globální ekonomika se přes dva roky potýká s dopady covidu a poslední měsíce i s bující inflací, propady akciových trhů a následky ruské invaze na Ukrajinu. I proto mezi vystupujícími na dálku je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nad tím vším se vznáší letošní téma, které má zlověstný podtext: „Historie v bodě zvratu“, napsala agentura Bloomberg.
Válka, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině, podle ukrajinských a západních vojáků přešla do „dlouhodobé“ fáze. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč napsal v aplikaci Telegram, že „skoro po celé linii fronty se ruští vojáci začali zakopávat a připravovat k obraně“. Ruská redakce BBC se za pomoci vojenských expertů pokusila zodpovědět, jaké závěry lze udělat z ukončení druhé fáze války.
V Evropské unii se vede spor o to, jak zamezit přepravě ruské ropy tankery, které vlastní členské země. Nejvíce jich má Řecko, jež nechce o výhodný byznys přijít.
Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině v objemu téměř 40 miliard dolarů (téměř 933 miliard korun). Oznámil to Bílý dům.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík pomoci Ukrajině za 40 miliard dolarů (948 miliard korun), a o sedm miliard tak navýšila původní návrh prezidenta Joea Bidena z konce dubna.
Ukrajina zatím osela jarními plodinami sedm milionů hektarů, což je o 25 až 30 procent méně než loni. Informoval o tom ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. Země podle něj navzdory ruské invazi v dubnu vyvezla více než jeden milion tun obilí. Ukrajina byla v loňském roce čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice a šestým největším vývozcem pšenice.
Ruský prezident Vladimir Putin v Moskvě přednese u příležitosti 77. výročí porážky nacistického Německa projev, který bude ve světě ostře sledován s ohledem na další vývoj války na Ukrajině. Přes ekonomické dopady na zemi za ním Rusové stojí a jeho preference stále stoupají.
Německým průmyslovým a velkoobchodním firmám se jen s problémy daří nahrazovat dovoz zboží z Ruska a Ukrajiny. Některé označují přechod na nové dodavatele kvůli válce na Ukrajině za obtížný až nemožný. Vyplývá to z průzkumu, který na svém webu zveřejnil hospodářský institut Ifo.
Spojené státy mají „vysoce důvěryhodné“ zprávy od rozvědek o tom, že se Moskva brzy pokusí anektovat část východní Ukrajiny, řekl novinářům americký velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Michael Carpenter.
OSN potvrdila, že probíhá operace s cílem evakuovat lidi zablokované ruskými jednotkami v železárnách a ocelárnách Azovstal v jihoukrajinském Mariupolu. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Na operaci se podílí Mezinárodní výbor Červeného kříže a je koordinována s ukrajinskými a ruskými představiteli, řekl AP mluvčí OSN Saviano Abreu. Situaci označil za "velmi složitou" a podrobnosti nechtěl uvést. Evakuaci potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
