“Musím vám nezbytně položit otázku,” vystoupil reportér ukrajinské televize Muslim Umerov ve chvíli, kdy měla tisková konference Sergeje Lavrova a jeho tureckého protějšku Mevlüta Çavuşogluea končit.
Rusko jako součást své invaze na Ukrajinu blokuje tamní přístavy. Dostat obilí z Ukrajiny – která jej každý rok vyváží více než celá EU dohromady – je kritickou misí, která nutí vlády a společnosti prohledávat mapy a hledat nové trasy, hlavně ty železniční. Jen tak je možné zastavit razantní zvyšování cen obilí ve světě, kvůli kterému hrozí další zvýšení míry hladu ve světě, napsala agentura Bloomberg.
Agentura S&P Global Ratings snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny o jeden stupeň na CCC+, což značí značná rizika nesplácení. Důvodem je vojenský konflikt, který se protáhl více, než se původně předpokládalo. Výhled ratingu je negativní. To znamená, že se v nejbližších měsících může dále zhoršit.
Kuřecí maso v poslední době zdražuje po celém světě, vliv má více faktorů - válka na Ukrajině, ptačí chřipka a obecně vysoká inflace. Kuřecí je nejčastěji konzumovaným masem na světě, spotřebitelé od New Yorku přes Prahu až po Singapur ale zjišťují, že je dražší než bývalo, píše agentura Bloomberg.
Ruský Gazprom oznámil, že Kyjev odmítl jeho požadavek na tranzit plynu přes ukrajinskou stanici Sochranovka Ukrajina. Plyn pro evropský trh je teď přesto nejlevnější od poloviny února, tedy od doby, než začala válka na Ukrajině.
Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov se nehodlá smířit nejen s ruskou okupací Ukrajiny, ale ani se zničením svých oceláren Azovstal v dlouho obklíčeném a ruským bombardováním zdevastovaném Mariupolu. Hodlá Moskvu žalovat o 17 až 20 miliard dolarů (až 461 miliard korun) za způsobenou škodu, uvedla agentura Reuters.
Český státní železniční nákladní dopravce ČD Cargo odvezl první vlak s kukuřicí z Ukrajiny do německého přístavu Brake. Odtud zásilka zamíří lodí do Egypta. Ukrajina nemůže kvůli ruské invazi vyvážet obilí po moři. Podle OSN kvůli tomu hrozí nedostatek potravin v chudých zemích. Informaci přinesl server Zdopravy.cz.
Ekonomická elita světa se po dvouleté pauze způsobené protikoronavirovými opatřeními sešla na tradičním Světovém ekonomické fóru ve švýcarském Davosu. Svět se ale mezitím výrazně změnil – globální ekonomika se přes dva roky potýká s dopady covidu a poslední měsíce i s bující inflací, propady akciových trhů a následky ruské invaze na Ukrajinu. I proto mezi vystupujícími na dálku je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nad tím vším se vznáší letošní téma, které má zlověstný podtext: „Historie v bodě zvratu“, napsala agentura Bloomberg.
Válka, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině, podle ukrajinských a západních vojáků přešla do „dlouhodobé“ fáze. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč napsal v aplikaci Telegram, že „skoro po celé linii fronty se ruští vojáci začali zakopávat a připravovat k obraně“. Ruská redakce BBC se za pomoci vojenských expertů pokusila zodpovědět, jaké závěry lze udělat z ukončení druhé fáze války.
V Evropské unii se vede spor o to, jak zamezit přepravě ruské ropy tankery, které vlastní členské země. Nejvíce jich má Řecko, jež nechce o výhodný byznys přijít.
Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině v objemu téměř 40 miliard dolarů (téměř 933 miliard korun). Oznámil to Bílý dům.
