Pražská burza v uplynulém kratším týdnu rekordně posílila na nejvyšší úroveň v historii. Index PX za týden stoupl o 4,2 procenta na 2146 bodů. Největší nárůst zaznamenaly akcie bankovní skupiny Erste, největší pokles postihl akcie společnosti Gevorkyan. Vyplývá to z internetových stránek burzy. V předchozím týdnu index PX klesl o 1,1 procenta.
Evropské akcie v prvních čtyřech měsících roku vesměs rostly, zatímco americké indexy propadly. Širší americký index S&P 500 odepsal přes pět procent, index technologických akcií Nasdaq Composite téměř deset procent. Index Euro STOXX 50 si naopak připsal pět procent a německý DAX rostl o více než 12 procent. Ještě více stouply polské a české akcie, ukázaly burzovní statistiky.
Elon Musk už zase může oslavovat. Akcie Tesly za poslední týden vyrostly téměř o čtvrtinu a zdá, že trh opět vidí v cenných papírech výrobce elektromobilů příležitost. Děje se tak navzdory nepříliš dobrým výsledkům i tomu, že Tesla nestíhá rapidní vývoj baterií čínských značek.
Americký prezident Donald Trump bude toto úterý ve funkci sto dní. Končí mu tedy ona příslovečná doba hájení. Sliboval revoluci a snad sám věřil tomu, že ji uskuteční. Avšak hájení končí, a dosavadní výsledky jsou – eufemisticky řečeno – rozpačité. Řečeno bez příkras, Trumpovi se nic zásadního nepodařilo, pokud nepočítáme fatální poškození reputace Spojených států ve světě či výrazné posílení ruského rublu – od Trumpovy inaugurace zpevňuje jako žádná jiná měna světa.
Velikonoční svátky a s nimi spojená přestávka v obchodování na finančních trzích přinesly nemilá překvapení v podobě razantního výprodeje dolaru a amerických akcií. Naopak zlato si v této turbulentní situaci vedlo velmi dobře.
Americký prezident Donald Trump se snaží tvářit jako vítěz. Bude to mít ale stále náročnější, protože jeho politika sice poškozuje celý svět, ale americkou ekonomiku obzvláště. Ostatní země, bývalí spojenci i konkurenti, na nic nečekají a snaží se přeskupit síly. Například Evropská unie dost možná dosáhne dříve nepravděpodobných partnerství.
Trhy se včera oklepaly z masivních pondělních výprodejů poté, co Donald Trump řekl, že nehodlá předčasně odvolat šéfa Fedu Jeroma Powella. Je to však trochu podobná „písnička” jako v případě odložených recipročních cel, píše v komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Cena zlata prorazila rekordní hranici, o které se optimistům před několika lety ani nezdálo. Má ale potenciál nadále růst? Nebo cenný kov našel novou hranici, nad kterou se moc vysoko jen tak nepodívá? Zde jsou argumenty pro růst zlata i pro jeho stagnaci.
Cena zlata se dostala na rekordních 3500 dolarů (75 960 korunN) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři vyhledávají takzvaná bezpečná aktiva, mezi něž se řadí právě i zlato. Ceny se zvyšují poté, co americký prezident Donald Trump poněkolikáté tvrdě kritizoval šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Bílý dům uvedl, že zkoumá možnosti, jak Powella odvolat.
Americký prezident Donald Trump v pondělí už potřetí za necelý týden kritizoval předsedu centrální banky (Fed) Jeroma Powella. V příspěvku na své sociální síti Truth Social ho obvinil, že odkládá další snižování sazeb z politických důvodů. Podle serveru CNBC Trumpovy útoky vyvolávají otázky ohledně nezávislosti centrální banky. Hlavní americké akciové indexy po prezidentových výrocích prohloubily ztráty, S&P 500 v pondělí večer odepisoval přes tři procenta.
Technologický sektor zůstává velmi citlivý na vývoj geopolitiky a investoři by si měli dobře rozmyslet, jaké ztráty jsou v tomto prostředí ochotni akceptovat.
