Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Hlasování Rady bezpečnosti OSN o rezoluci týkající se🛡️🛡️🛡️ obrany lodí v Hormuzském průlivu bylo ze dneška přeloženo na sobotu, napsal server BBC s odkazem na mluvčího OSN. O odkladu hlasování podle něj rozhodli členové rady. Americký prezident Donald Trump mezitím na své sociální síti uvedl, že s "trochou více času půjde otevřít Hormuzský průliv, vzít ropu a vydělat jmění".
Americkým silám se podle zdrojů stanice CBS podařilo zachránit jednoho člena posádky bojového letounu USA, který byl sestřelen nad Íránem. Izraelská média to podle agentury Reuters s odkazem na nejmenované izraelské představitele uvádějí také. Podle médií byl sestřelen letoun F-15E, který má obvykle dvoučlennou posádku.
Americký producent a distributor vína E&J Gallo koupil od japonského pivovaru Kirin Holdings značku 🥃🥃🥃kentuckého bourbonu Four Roses. Značka se tak po 83 letech vrací zpět pod vlastnictví americké firmy. Hodnota transakce nebyla zveřejněna, společnost Kirin však v únoru očekávala, že bude činit 775 milionů dolarů, napsala agentura Reuters.
Nejmenovaný americký zdroj potvrdil agentuře Reuters, že americké letectvo opravdu ztratilo nad Íránem ✈️✈️✈️ bojové letadlo, po jeho posádce se pátrá. Stejné vyjádření s odkazem na své nejmenované americké zdroje přinesl i deník The New York Times (NYT). Írán od pátečního rána tvrdí, že zničil nad svým územím americký letoun F-35. Americké ozbrojené síly informace zatím oficiálně nekomentovaly.
Americký prezident Donald Trump ve svém návrhu 💰💰💰rozpočtu USA na příští rok požaduje snížit nevojenské výdaje o deset procent a výrazné navýšení výdajů na obranu na 1,5 bilionu dolarů.
Vládní zmocněnec pro 📗📗📗Green Deal a poslanec Filip Turek (Motoristé) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila serveru iRozhlas, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky.
Americká společnost Microsoft 💸💸💸investuje v letech 2026 až 2029 v Japonsku 1,6 bilionu jenů (213 miliard korun) do rozšiřování infrastruktury umělé inteligence a posílení spolupráce s vládou v otázkách kyberbezpečnosti. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení firmy.
Světové ceny 🌽🍎🌾potravin v březnu stouply na nejvyšší úroveň od loňského září. Mohly za to převážně vyšší náklady na energie v souvislosti s eskalací konfliktu na Blízkém východě. Uvedla to ve své dnešní zprávě Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Varovala také, že pokud bude konflikt pokračovat, mohou ceny dále stoupat.
Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé💉💉💉 farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši 15 procent, zatímco dovoz z Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
Číst více
Situace na 🪖🪖🪖frontě ve válce s Ruskem je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců. V pátek to podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něho minulý měsíc zmařily ruskou ofenzívu. Agentura AFP ve čtvrtek s odvoláním na analytiky z amerického Institutu pro výzkum války (ISW) napsala, že Rusko v březnu na Ukrajině nemělo žádné územní zisky.
