Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Britská veřejnoprávní stanice BBC v podání federálnímu soudu v americkém Miami uvedla, že americký prezident Donald Trump neprokázal, že se v dokumentu odvysílaném krátce před jeho znovuzvolením dopustila pomluvy. Chystá se proto požádat o zamítnutí Trumpovy žaloby o deset miliard dolarů (asi 205 miliard korun), píše agentura Reuters.
Euro oslabuje po nepotvrzené zprávě, že prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová plánuje předčasně odstoupit. Dolar naopak zpevňuje v návaznosti na čísla z americké ekonomiky. Euro k dolaru asi 0,3 procenta ztrácí a nachází se na 1,1810 dolaru.
Globální trh s elektronikou čelí krizi v důsledku nedostatku paměťových čipů, který je výsledkem rozsáhlých investic do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). To vede k prudkému růstu cen paměťových čipů, což má vliv na ceny počítačů, chytrých telefonů, ale také automobilů, vyplývá z analýzy agentury Bloomberg.
Číst více
Nápojářské skupiněKofola loni klesly 📉 tržby meziročně o tři procenta na 10,75 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy EBITDA se podle předběžných neauditovaných hospodářských výsledků snížil o 3,2 procenta na 1,79 miliardy korun. Rok byl podle firmy náročný. Výsledky ovlivnila nová daň na Slovensku a počasí, které bylo pro nápojáře nejhorší za posledních deset let. Kofola to uvedla v tiskové zprávě.
Číst více
Pražská burza výrazně posílila 💪, rostla potřetí v řadě. Index PX přidal 1,73 procenta na 2699,88 bodu. Vrátil se tak k hranici 2700 bodů, pod kterou klesl na konci minulého týdne. Pomohly mu akcie bankovního sektoru i energetické společnosti ČEZ. Aktivita na trhu byla podprůměrná.
Slovenská rafinerie Slovnaft ⛽ zastavuje vývoz nafty na Ukrajinu a veškeré její produkty budou nyní určeny pro domácí trh, píší slovenská média s odvoláním na sdělení premiéra Roberta Fica. Opatření je reakcí na přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba. Zastavení dodávek nafty na Ukrajinu oznámilo rovněž Maďarsko.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se chce zaměřit na personální stabilizaci policistů 👮 a hasičů 👨🚒. Na tiskové konferenci zopakoval, že chce navyšovat platy příslušníků postupně tak, aby nástupní platy po absolvování povinné přípravy dosáhly 50 tisíc korun. Za další z priorit označil i materiální zabezpečení obou sborů.
Číst více
Míra inflace v Británii v lednu meziročně zpomalila na tři procenta z prosincových 3,4 procenta, a byla tak nejníže od března. Oznámil to britský statistický úřad. Údaj zvyšuje očekávání, že by britská centrální banka mohla brzy snížit základní úrokovou sazbu, napsala agentura Reuters.
Energetická skupina ČEZ neuspěla v arbitráži proti Bulharsku, které vinila z poškození svého tamního podnikání. Česká společnost ve sporu žádala náhradu škody v řádu stovek milionů eur, podle arbitrů na ni ovšem nárok nemá. Uvedly to dnes Seznam Zprávy. ČEZ působil na bulharském trhu od roku 2004, poslední aktiva tam prodal v roce 2021.
Číst více
Stát zavede nový systém evidence tržeb EET 2.0, spustí se příští rok. Novinářům to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Systém nebude povinný pro podnikatele, kteří jsou v prvním pásmu paušální daně, mají roční příjmy do jednoho milionu korun či platí měsíční paušální daň 1500 korun a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.
