Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Demokratický poslanec americké Sněmovny reprezentantů Jimmy Gomez představil návrh zákona, který by ❌ znemožnil prezidentu Donaldu Trumpovi naplnit jeho hrozby a koupit od Dánska Grónsko, případně se ostrova zmocnit silou. Informoval o tom dnes server Axios.
Americký výrobce letadel a letecké techniky Boeing loni 📈 zvýšil dodávky letadel o 72 procent na 600, což je nejvíc od roku 2018. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Za evropským konkurentem Airbus sice společnost zaostala, ale poprvé po sedmi letech ho porazila v objednávkách.
Bývalá předsedkyně Sněmovny 👩 Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) po odchodu z politiky pracuje pro poradenskou společnost KPMG. Věnuje se řízení rozvoje podnikání. Napsal to server Deník.cz.
Společnost Iveco Czech Republic z Vysokého Mýta na Orlickoústecku loni 📈 zvýšila výrobu autobusů o 14 procent na rekordních 5303 autobusů. Do zahraničí firma vyvezla 94 procent vyrobených autobusů, a to do 25 zemí Evropy, Asie a Afriky. Hlavními odbytišti byly Francie, Itálie a Španělsko.
Americký prezident 👴 Donald Trump na sociální síti Truth Social vzkázal Íráncům, aby pokračovali v protivládních protestech a zmocnili se institucí v zemi. Pomoc je podle šéfa Bílého domu na cestě. Trump v posledních dnech íránskému režimu opakovaně pohrozil americkou intervencí na ochranu demonstrantů a v noci na dnešek uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem.
Správa Krkonošského národního parku společně s ministerstvem životního prostředí loni vykoupila 13 hektarů pozemků za 7️⃣,8️⃣ milionu korun. Šlo o další krok k ochraně krkonošské přírody, informoval mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. V roce 2024 správa parku takto vykoupila 11,4 hektaru pozemků za více než tři miliony korun.
Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil grónský premiér 👨 Jens-Frederik Nielsen před novináři na tiskové konferenci. Nielsen také zopakoval, že Grónsko není na prodej, informuje agentura Reuters.
Spojené státy jsou nadále nepostradatelným spojencem Evropy, je ale jasné, že vztahy už nejsou tak dobré, jak bývaly. Na tiskové konferenci po jednání s německým ministrem obrany Borisem Pistoriusem to řekla šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová. Pistorius zdůraznil, že Německo stojí ve sporu o Grónsko plně za Dánskem a podporuje územní celistvost Dánského království.
Německé generální státní zastupitelství ☝ obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory. Cílem podle prokuratury bylo otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta 👨 Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci.
