Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Vítěz maďarských voleb a lídr středopravicové strany Tisza 👨 Péter Magyar prohlásil, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské čtyřky, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko. První zahraniční cesta povede do Polska, pak do Bruselu a Vídně, řekl v prvním povolebním projevu příznivcům.
Evropské srdce dnes v Maďarsku bije silněji, země si vybrala evropskou budoucnost. V reakci na vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách to dnes napsala předsedkyně Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová, jejíž instituce měla s dosavadní vládou premiéra Viktora Orbána dlouholeté spory.
V Maďarsku ❌ skončily parlamentní volby, jejichž výsledek určí další osud premiéra Viktora Orbána vládnoucího od r. 2010. Vzbudily rekordní zájem voličů, do 18:30 přišlo hlasovat 77,8 procenta voličů, před čtyřmi lety jich bylo o deset procentních bodů méně.
Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International. Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o 2️⃣0️⃣0️⃣ mrtvých a zraněných.
Prezident 👨 Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti Severoatlantické aliance, uvedl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na dnešní prohlášení českého ministerstva zahraničních věcí, v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
Svůj hlas v maďarských parlamentních volbách přišly na velvyslanectví v Praze mezi 15:00 a 16:00 odevzdat nižší desítky lidí. Někteří chvíli počkali před budovou, než se uvolní hlasovací místnost. Lidé přicházeli jednotlivě i v menších skupinách, dopoledne se u velvyslanectví tvořily fronty. Podle informací na webu je v Praze zaregistrovaných přes 7️⃣0️⃣0️⃣ voličů, své hlasy mohou odevzdat do dnešních 19:00.
Maďarsko je pod vedením premiéra 👴 Viktora Orbána demokratická země a dnešní volby budou svobodné. V nedělní debatě České televize to řekl europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Také bývalý eurokomisař Pavel Telička odmítl, že by v Maďarsku byl autoritářský režim, připustil ale, že volební kampaň v zemi nebyla zcela férová. Oba očekávají vítězství někdejšího Orbánova spolupracovníka, později kritika a vyzyvatele Pétera Magyara, který by podle nich zlepšil vztahy Budapešti s EU.
Americký prezident 👴 Donald Trump oznámil, že námořnictvo Spojených států zahájí blokádu Hormuzského průlivu a že mu nařídil zadržovat v mezinárodních vodách lodě, které za plavbu touto trasou zaplatily Íránu poplatek. Teherán šéf Bílého domu zároveň obvinil z vydírání celého světa a uvedl, že se Írán odmítl vzdát svých jaderných ambicí.
Rusko je připraveno napomoci k urovnání konfliktu na Blízkém východě, uvedl ruský prezident 👴 Vladimir Putin v dnešním telefonickém rozhovoru s íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem. Ten podle Kremlu informoval Putina o íránsko-amerických rozhovorech v Islámábádu.
Vláda dál 👍 počítá se zastropováním důchodového věku na 65 letech. Strop zavede spolu s úpravou dřívějších penzí pro náročné profese. V debatě České televize to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle lidoveckého poslance a bývalého ministra práce Mariana Jurečky by kabinet měl také říct, zda se zvýšené důchodové výdaje pak pokryjí na dluh, nebo se zvednou odvody, či sníží penze.