Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Američtí federální agenti zadrželi 👩 neteř a praneteř zabitého íránského vojenského velitele Kásema Solejmáního. Ministr zahraničí Marco Rubio předtím zrušil jejich trvalý pobyt. Dnes to podle agentury AFP oznámilo ministerstvo zahraničí ve Washingtonu. Solejmání, který stál v čele složky íránských revolučních gard odpovědné za zahraniční operace, byl v lednu 2020 zabit při útoku amerického bezpilotního letounu v iráckém hlavním městě Bagdádu.
Při vykradení dvou bankomatů v Opatovské ulici v Praze v noci na dnešek vznikla škoda několik milionů korun. Podezřelí, kteří byli nejméně 2️⃣, z místa odjeli na elektrokoloběžkách ve směru Jesenice, Jílové u Prahy a Týnec nad Sázavou, uvedla to policejní mluvčí Eva Kropáčová. Pachatelé bankomaty poničili a ukradli z nich všechny peníze.
Izraelské a americké 🚀 údery dnes zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu. Uvedla to podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil či zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu jaderné elektrárny Búšehr, uvedla agentura Tasním a místní úřady.
Konflikt na Blízkém východě může významně ☝ posilovat pozici Ruska a mít dopady na válku na Ukrajině, shodují se analytici. Rusko podle nich totiž může těžit z rozptýlení americké pozornosti a zdrojů na blízkovýchodní konflikt, což mu umožňuje využít vysokých cen fosilních paliv, dodatečných příjmů a uvolněnějších sankcí. Zároveň se může snížit dostupnost zbraní pro Ukrajinu.
Životní minimum, které se mělo původně zvýšit od května, 📈 vzroste od října. Potvrzuje to navrhované vládní nařízení, které by měl na svém příštím zasedání projednat a schválit kabinet. Předpis posouvá platnost nynějších minimálních částek z konce dubna na konec září. Životní minimum pro samotného dospělého se pak zvedne ze 4860 na 5500 korun a pro prvního dospělého v rodině ze 4470 na 5000 korun. Ostatním dospělým v domácnosti naopak klesne ze 4040 na 3750 korun.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj přicestoval do Turecka, kde bude jednat se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem a setká se také s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem. Informovala o tom agentura Ukrinform s odvoláním na mluvčího ukrajinské hlavy státu Serhije Nykyforova. Podle zdroje agentury AFP se jednání prezidentů zaměří na bezpečnostní spolupráci.
Družice Kostka, kterou vyvinuli a sestavili pouze studenti a studentky Vysokého učení technického (VUT) v Brně, zamíří do vesmíru na přelomu června a července letošního roku. Na oběžnou dráhu ji vynese 🚀 raketový nosič Falcon 9 společnosti SpaceX. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.
Jako ☝️ nátlakovou, krutou a neproveditelnou považují ruské ženy myšlenku „léčit“ je, aby chtěly mít děti. Podle ruských žen to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních 200 let, napsala agentura AFP.
Poslanci budou mít na své asistenty od května 📈 víc peněz. Měsíční částka, kterou mezi ně budou moci rozdělit, se zvýší z nynějších 55 tisíc na 60 tisíc korun. Schválil to rozpočtový výbor Sněmovny, který má úpravu čerpání poslaneckých náhrad ve své působnosti. Počet asistentů, které může poslanec platit, zákon neomezuje. Rozpočtový výbor ve středu také umožnil navýšení rozpočtu Sněmovny o 19 milionů korun na platy zaměstnanců.
V Rusku se 📉 snížila podpora prezidenta Vladimira Putina nejvíce za posledních sedm let. Podle deníku Kommersant to vyplývá z průzkumu společnosti FOM ze 27. až 29. března. Server The Moscow Times pokles důvěry ze 76 na 71 procent spojuje s blokováním komunikační aplikace Telegram a služeb vzdáleného připojení (VPN) v Rusku.
