Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR David Kostka ❌ odejde na konci dubna z funkce. Uvedl to server Seznam Zprávy na základě vyjádření pojišťovny. Podle mluvčí pojišťovny Jany Schillerové končí Kostka z osobních důvodů. ZPMV spadající pod vnitro je s počtem více než 1,3 milionu klientů druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi.
Ruská Státní duma dnes ✅ schválil zákon, podle kterého poskytovatelé internetu a mobilní operátoři budou muset vyhovět žádosti tajné služby FSB a na její pokyn přerušit své služby. Informuje o tom server The Moscow Times.
Česko nabízí Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba, řekl ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček, který o tom dnes jednal v Bratislavě se slovenským premiérem Robertem Ficem. Stávající řešení by podle Havlíčka umožnilo dodávat na Slovensko jen menší množství suroviny, pro větší objem dodávek by bylo potřeba technických úprav.
I ve druhém obchodním dni v tomto týdnu pražská burza 📈 rostla. Index PX dnes přidal 0,14 procenta na 2654,09 bodu. Akcie bank s výjimkou Erste klesly, posílily cenné papíry energetické společnosti ČEZ a plzeňských strojíren Doosan Škoda Power. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna dnes oslabila k euru i dolaru.
Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek sejde s kandidátem na ministra životního prostředí 👨 Igorem Červeným (Motoristé). Stejně jako v případě ostatních kandidátů před vznikem vlády Andreje Babiše (ANO) si chce při jednání vyslechnout jeho názory. Pavel předpokládá, že Červeného jmenuje členem vlády v pondělí 23. února ráno, řekl novinářům na tiskové konferenci při své návštěvě Prahy.
Německo ☝️ zvažuje, že by koupilo menšinový podíl ve francouzsko-německém výrobci tanků KNDS, aby si zachovalo vliv ve firmě po plánovaném uvedení společnosti na burzu v letošním roce. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. KNDS vyrábí tanky Leopard.
Spojené státy plánují na Filipínách nasadit další 🚀 raketové systémy, které mají podle Washingtonu pomoci odradit Čínu od agresivního a nelegálního jednání v Jihočínském moři. Rozmisťování amerických zbraní odsuzuje Peking, který v tom vidí ohrožování stability v regionu, napsala dnes agentura AP.
Slovensku a Maďarsku ❌ nehrozí v krátkodobém horizontu nedostatek ropy, neboť mají nouzové zásoby na 90 dní. Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí Evropské komise v souvislosti s pozastavenou přepravou ruské suroviny ropovodem Družba přes Ukrajinu. Provoz ropovodu je od konce ledna zastaven v důsledku rozsáhlých ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Spojené státy a Írán při dnešním jednání v Ženevě dosáhly 🤝 shody na hlavních principech, řekl podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta je, míní. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu.
Rusko 📈 zesílilo hybridní válečné aktivity a projevilo větší ochotu riskovat na území Švédska a jeho okolí, uvedl dnes podle agentury AFP šéf švédské vojenské rozvědky, generálporučík Thomas Nilsson. Rusko představuje pro Švédsko hlavní hrozbu, která se pravděpodobně do roku 2030 ještě zvýší.
