Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Ceny ropy 🛢 se dnes zvyšují, vzhůru je tlačí napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Severomořská ropa Brent kolem přidává asi 1,8 procenta, dostala se tak nad 69 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje také 1,8 procenta a blížila se k 65 dolarům za barel.
Pražská burza dnes zpevnila. Index PX stoupl 📈 o 0,48 procenta na 2772,57 bodu. K růstu burze pomohlo posílení akcií bank Erste a Moneta. Akcie Erste zdražily o 1,23 procenta na 2640 korun a akcie Monety o 0,72 procenta na 209,50 koruny.
Koruna vůči dolaru ve srovnání s pátečním závěrem posílila 💪 o 15 haléřů na 20,34 Kč/USD. K euru naopak česká měna oslabila nepatrně o haléř na 24,22 Kč/EUR.
Řídící výbor Českých drah (ČD) vyměnil čtyři ze šesti členů dozorčí rady dopravce. Mezi nově jmenovanými je bývalý ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), bývalý slovensky ministr hospodářství Vazil Hudák, poradce ministra vnitra Jaroslav Vodný a bývalý poslanec SPD Radek Rozvoral. Uvedl to tiskový mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.
Číst více
Čína vyzvala banky, aby omezily nákupy amerických státních dluhopisů. Ty finanční instituce, které jich drží až příliš mnoho, by jich část měly odprodat. S odkazem na zdroje obeznámené se situací to píše Bloomberg. Vláda v Pekingu má podle nich obavy, že vysoká akumulace těchto dluhopisů a cenová kolísavost s nimi spojená může znamenat riziko.
Číst více
Extrémní projevy počasí spojené se změnami klimatu představují bezprostřední hrozbu pro státní rozpočty a úvěrovou spolehlivost desítek zemí po celém světě. Vyplývá to z analýzy agentury Fitch a nedávno zveřejněného výzkumu Stanfordovy univerzity.
Číst více
Zastupitelé Ústeckého kraje schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, s výší investice 42 miliard korun patří mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji.
Evropská komise (EK) obvinila americkou technologickou společnost Meta Platforms z porušení pravidel hospodářské soutěže. Zdůvodnila to blokováním konkurence v oblasti umělé inteligence (AI) na platformě pro zasílání zpráv WhatsApp. Meta jako vlastník WhatsAppu od 15. ledna umožnila využívat na této platformě jen svého asistenta Meta AI, čímž omezila přístup konkurentů k trhu, uvedla EK v tiskové zprávě.
Číst více
Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla 📈 o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna. Uvedl to Úřad práce ČR. Místo si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 378 547 lidí, zhruba o 24 230 více než předchozí měsíc. Volných pozic v nabídce ubylo zhruba o 990 na 86 431.
Číst více
ČSÚ: Tržby ve službách v Česku loni meziročně reálně vzrostly 📈 o 1,8 procenta. Zpomalily tak růst, v roce 2024 stouply podle revidovaných údajů o 2,3 procenta. Tržby minulý rok neklesly v žádném ze sledovaných oborů služeb, nejvíce k růstu přispěly profesní, vědecké a technické činnosti.
