Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Hasičům v národním parku České Švýcarsko se daří zmenšovat plochu zasaženou požárem🔥. Velikost je odhadem lehce pod 100 hektary, lokalizaci však zatím vyhlásit nemohou. V pondělí dorazí dva vrtulníky Black Hawk se Slovenska, požár tak bude hasit celkem devět helikoptér. České televizi to večer řekl generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
Číst více
Česko zažilo zatím nejteplejší den🌞 letošního roku, když v Plzni-Bolevci a v Tuhani na Mělnicku teplota dosáhla k 2️⃣9️⃣ stupňům Celsia. Rekord pro dnešní den zaznamenalo 11 procent ze zhruba 170 stanic, které zaznamenávají teplotu minimálně 30 let. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Obavy, že ekonomika eurozóny by se v případě pokračujícího konfliktu na Blízkém východě mohla dostat do recese↘️, jsou reálné a oprávněné. Uvedl to podle agentury Reuters člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) a guvernér řecké centrální banky Jannis Sturnaras. Dodal, že pro další vývoj měnové politiky ECB budou klíčové rozhovory o ukončení války s Íránem.
Český premiér Andrej Babiš se v Jerevanu setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Je to poprvé, co se lídři sešli od Babišova prosincového opětovného nástupu do čela české vlády. Babiš před odletem do Arménie odmítl komentovat témata rozhovoru s tím, že se ke schůzce vyjádří až po ní. S hlavou ukrajinského státu se naposledy sešel v roce 2019 v Kyjevě.
Číst více
Sedm zemí ze skupiny OPEC+ se podle očekávání dohodlo, že v červnu zvýší↗️ své kvóty na těžbu ropy o 188 tisíc barelů denně. Informovala o tom Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Skupina OPEC+ zahrnuje členské země kartelu OPEC a jejich spojence v čele s Ruskem. Zvýšení kvót je spíše symbolické, protož dodávky ropy z Perského zálivu zůstávají omezené v důsledku války Spojených států a Izraele s Íránem, upozorňují agentury Reuters a Bloomberg.
Číst více
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) se nebrání tomu, aby minimální mzda postupně vzrostla až na 5️⃣0️⃣ procent průměrné mzdy. Řekl to v České televizi. V letošním roce je minimální mzda 22 400 korun, tedy zhruba 43,4 procenta průměrné mzdy. Podíl by měl postupně růst o 1,2 procentního bodu ročně na 47 procent v roce 2029, kdy by se měl růst podle současných pravidel zastavit.Číst více
Zvýšené nebezpečí vzniku a šíření požárů🔥 nově hrozí v celém Česku s výjimkou jihozápadních Čech a lidé by s tímto rizikem měli počítat až do středy. Poté by se měla situace částečně zlepšit. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který tak rozšířil své předchozího upozornění ohledně možných požárů i na celou Moravu a Slezsko a současně prodlužil jeho platnost.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v nejbližších měsících neplánuje cestu do Číny, ačkoli pozvání od čínské diplomacie má. Řekl to v televizi Prima. Debaty o možné cestě představitelů české vlády do Číny se objevily poté, co kabinet odmítl poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) letadlo✈️ na cestu s podnikatelskou delegací na Tchaj-wan.
Soudy v ČR za první tři měsíce letošního roku vyhlásily 3851 osobních bankrotů👎, meziročně o šest procent méně↘️. Zároveň bylo podáno 3958 návrhů na osobní bankrot, o osm procent méně než v prvním čtvrtletí loňského roku. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.
Velké infrastrukturní fondy ve světě se v poslední době odklánějí od obnovitelných zdrojů energie (OZE)☀️, místo toho naopak rostou jejich investice do konvenční energetiky, plynu a rozvoje přenosových sítí. Stále oblíbenější jsou i investice do rozvoje datacenter, s nimiž souvisí růst poptávky po výpočetním výkonu kvůli umělé inteligenci. Vyplývá to ze studie společnosti Boston Consulting Group (BCG).
