Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Americký prezident 👴 Donald Trump počítá s tím, že při návštěvě Číny tento týden bude s tamním prezidentem Si Ťin-pchingem jednat také o Tchaj-wanu a prodeji amerických zbraní tomuto ostrovu, který si Peking nárokuje. Řekl to dnes novinářům v Bílém domě.
Narušení globálních dodávek paliva v důsledku války s Íránem a omezení dopravy přes Hormuzský průliv mohou narušit ✈️ letecký provoz v blížící se letní turistické sezoně. Aerolinky kvůli dražšímu a hůře dostupnému palivu už teď ruší některé lety, omezují kapacity a zdražují letenky. Další rušení letů může být za rohem, uvedla ve své analýze agentura Bloomberg.
Německo se ❌ nehodlá vměšovat do české vnitrostátní debaty o tom, zda je Brno vhodným místem pro pořádání letošního sjezdu sudetských Němců, uvedlo německé ministerstvo zahraničí. Podle ministerstva je nicméně cílem Sudetoněmeckého sjezdu smíření mezi Němci a Čechy.
Pražská burza v úvodu týdne oslabila, index PX 📉 klesl o 0,26 procenta na 2528,19 bodu. Nedařilo se bankovním titulům, naopak akcie pojišťovny VIG a energetické společnosti ČEZ posílily. Z menších emisí ztratily výrazněji cenné papíry zbrojařů Czechoslovak Group (CSG) a Colt CZ a výrobce bezpilotních strojů Primoco UAV.
Evropská unie se chce v rámci nového 21. balíčku sankcí zaměřit na ruský vojensko-průmyslový komplex, uvedla šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu. O omezujících opatřeních vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu nyní diskutují jednotlivé členské státy, které mohou předkládat své návrhy.
Vláda bude moci v případě mimořádné situace na trhu regulovat svým nařízením ceny pohonných hmot, a to až na 12 měsíců. Počítá s tím nový zákon o regulaci cen pohonných hmot, který dnes podepsal prezident 👴 Petr Pavel. O podpisu informoval v tiskové zprávě odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Slovenský antimonopolní úřad PMÚ ✅ povolil českému podnikateli Pavlu Tykačovi koupit podíl v mediální skupině Mafra od jejího dosavadního vlastníka, skupiny Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Oznámil to PMÚ, transakce podle něj nevyvolává obavy z narušení hospodářské soutěže. Český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže odkup poloviny Mafry Tykačovou společností Tymeprax povolil už dříve.
Prodej ojetých aut prostřednictvím tuzemských internetových serverů v dubnu proti březnu 📉 klesl o 5,4 procenta na 72 885 vozů. Meziročně to bylo o 2,2 procenta více. Průměrná cena ojetého auta meziročně vzrostla o sedm procent na 324 132 korun. Vyplývá to z analýzy expertů skupiny Aures Holdings.
Švédské úřady zadržely dva muže ☝️ podezřelé z toho, že obcházením sankcí pomáhali Rusku získávat pokročilé technické produkty, které Moskva mohla využít ve své válce proti Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na švédskou bezpečnostní službu.
Maximální ceny pohonných hmot v úterý v Česku ve srovnání s dneškem 📉 klesnou. Litr benzinu zlevní o 39 haléřů na 44,03 koruny. Nejvyšší cena nafty pak klesne o 1,31 koruny a čerpací stanice ji budou moci prodávat maximálně za 42,84 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
