Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Otec amerického miliardáře Elona Muska pracuje na tom, aby desítky rodin bělošských zemědělců z Jihoafrické republiky získaly status uprchlíka v Rusku. Informuje o tom agentura AFP. Plány jihoafrického podnikatele Errola Muska jsou podobné politice vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Afrikánci jsou podle Errola Muska ve vlasti terčem násilníků.
Minimální důstojná mzda 💰 za práci na plný úvazek k pokrytí potřeb dospělého s dítětem, volného času i menšího spoření činila loni v Česku 48 336 korun hrubého. Meziročně se zvedla o zhruba 2500 korun. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 56 912 korunách, proti předloňsku vzrostl o téměř 3000 korun.
Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu 🛢již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu.
Číst více
Na více než tisícovce míst v České republice budoudnes policisté hlídat dodržování nejvyšší povolené rychlosti. Dopravně bezpečnostní akce Speed Marathon se v Česku uskuteční podesáté. Loni při ní policisté zaznamenali přes 3000 dopravních přestupků. Také letos policie zveřejnila seznam míst, kde bude měřit rychlost. Je jich téměř 1200, uvedla.
V Norsku se budou vyrábět ukrajinské drony a Oslo Ukrajině pomůže navýšit výrobu munice 🔫 a systémů protivzdušné obrany. Oznámila to podle agentury Reuters vláda skandinávské země, kterou navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Země chtějí posílit vzájemnou spolupráci v oblasti obrany, uvedla vláda v Oslu.
Vláda bude moci zřejmě od května regulovat ceny pohonných hmot ⛽pomocí cenového výměru vydaného jako nařízení vlády. Umožnit jí to má zákon, který v úterý ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna.