Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
České dráhy (ČD) nemusejí vracet státu více než sedm miliard korun, které dostaly v roce 2008 za převod majetku na tehdejší Správu železniční dopravy cesty (SŽDC). Pražský vrchní soud zamítl odvolání společností RegioJet a Student Agency. Na svém webu o tom informovala advokátní kancelář Skils, upozornil server Zdopravy.cz.
Číst více
Írán podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasil s tím, že na dobu neurčitou pozastaví svůj jaderný ☢ program a neobdrží od Spojených států žádné zmražené finanční prostředky. Uvedla to agentura Bloomberg.
Koruna posílila 💪 k oběma hlavním světovým měnám a přiblížila se k úrovním před začátkem bojů na Blízkém východě. Obchoduje se za 24,27 Kč/EUR a za 20,54 Kč/USD. V porovnání se čtvrtečním podvečerem si polepšila k euru o sedm haléřů a vůči americkému dolaru získala 12 haléřů. Podle analytiků koruně v závěru týdne pomohlo oznámení o otevření Hormuzského průlivu.
Pražská burza posílila 💪. Index PX stoupl o 0,59 procenta na 2699,60 bodu. Posílila většina hlavních emisí. Nahoru burzu táhly především zdražující akcie bank a zbrojovek. Patřily k emisím, se kterými se obchodovalo v největším objemu.
Americká společnost zabývající se umělou inteligencí 🧠 (AI) Anthropic v současné době vede rozhovory s Evropskou komisí (EK) ohledně svých modelů, včetně rizikového modelu Mythos, který dosud není v EU dostupný. Uvedl to mluvčí komise Thomas Regnier.
Nizozemský soud zrušil arbitrážní rozhodnutí z roku 2023, podle kterého Česko uspělo ve sporu o 3,6 miliardy korun proti kyperským firmám ze skupiny Synot. Zároveň ale společnostem zakázal vést znovu proti Česku arbitráž.
Číst více
Český státní dluh v prvním čtvrtletí vzrostl o 42,3 miliardy korun na rekordních 3,72 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 340 771 korun. Míra zadlužení se od počátku roku nezměnila, nadále činí 43 procent hrubého domácího produktu (HDP).
V souladu s příměřím v Libanonu je Hormuzský průliv zcela otevřen všem obchodním plavidlům, a to po dobu trvání příměří, uvedl na síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
Číst více
Členské státy Evropské unie se chystají vyzvat k rychlejšímu zavádění čisté energie, aby zmírnily otřesy na trhu s fosilními palivy, které způsobuje krize kolem Íránu a růst cen ropy a plynu. Vyplývá to z návrhu dohody, do kterého nahlédl bruselský server Politico.
Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 23 haléřů na 43,13 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,33 koruny za litr, tedy o tři haléře levněji než dnes. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
