Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Petr Pavel vnímá usnesení vlády o letadlu mířícím na červencový summit Severoatlantické aliance spíše jako cestovní plán, tedy kdy a kam poletí vládní stroje, než jako potvrzení složení delegací. Prezident to řekl novinářům v Chile. Předpokládá, že o tom bude jednat s premiérem 👴 Andrejem Babišem. Schůzka by se měla konat nejspíš příští týden.
Slovensko má první baterii izraelského systému protivzdušné obrany Barak MX, chrání jaderné elektrárny, oznámil podle médií ministr obrany 👨 Robert Kaliňák. Všech šest baterií by Slovensko mělo obdržet do roku 2030.
Realitní skupina CPI Property Group českého miliardáře 👨 Radovana Vítka ovládla kancelářský komplex Einsteinova Business Center v Bratislavě za stovky milionů korun. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Vítkova skupina koupila od slovenské firmy SJP Invest prostřednictvím své společnosti CPI Europe (dříve Immofinanz) za 265 milionů korun 40procentní podíl ve firmě International Property Development (IPD), která komplex vlastní.
Izrael a Libanon se dohodly na desetidenním příměří, oznámil na své síti Truth Social americký prezident 👴 Donald Trump. Klid zbraní podle něj začne dnes pozdě večer středoevropského letního času. Trump předtím hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem.
Pražská burza se v závěru dnešního obchodování dostala do mírné ztráty, index PX 📉 oslabil o 0,2 procenta na 2683,75 bodu. Nedařilo se akciím Erste Bank, Monety ani pojišťovny VIG, naopak cenné papíry energetické společnosti ČEZ rostly.
Ministr zahraničních věcí 👨 Petr Macinka (Motoristé) si v souvislosti s výhrůžkami dvěma českým společnostem předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského, aby tato vyjádření české straně vysvětlil, uvedl mluvčí ministerstva Adam Čörgő. Ruské ministerstvo obrany ve středu zveřejnilo seznam evropských firem, které vyrábí drony pro Ukrajinu.
Energetická společnost UCED z investiční skupiny Creditas získala stavební povolení pro stavbu nové 🏭 paroplynové elektrárny v Chomutově. Rozhodl o tom Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který rozhodnutí zveřejnil na úřední desce. Upozornil na to server Ekonomický deník.
Chebští zastupitelé ✅ schválili memorandum o spolupráci a vstup německé automobilky Daimler Truck do Strategického podnikatelského parku (SPP) v Chebu. Vyrábět má bezemisní a dieselové nákladní tahače. Podle současných plánů by nová továrna mohla začít vyrábět v roce 2029.
Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy ❌ rušit lety. V rozhovoru s agenturou AP to dnes řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.
Německá letecká společnost Lufthansa od soboty trvale ❌ odstaví 27 provozuschopných letadel svých ztrátových regionálních aerolinek CityLine. Do konce léta plánuje také stáhnout ze svých dálkových letů i šest mezikontinentálních letadel. Dopravce to oznámil v tiskovém prohlášení, ve kterém jako důvody označil rostoucí ceny leteckého paliva a také pracovně-právní spory týkající se kolektivních vyjednávání.
