Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na 1000 denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na dnešní vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters.
Francie poskytne zemědělcům několik set milionů eur jako odškodné za ztráty, které utrpěli kvůli extrémnímu počasí v letošním létě. Balíček pomoci bude představen příští týden, oznámilo dle agentury Reuters francouzské ministerstvo zemědělství.
Šéf americké centrální banky (Fed) Kevin Warsh nezvykle jasně naznačil, že je připraven zvyšovat úrokové sazby, aby snížil tlak na růst cen. Řekl to dnes v projevu na tradičním setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole ve Wyomingu.
Čínská automobilka BYD zvýšila ve druhém čtvrtletí čistý zisk meziročně o 30 procent na 8,2 miliardy jüanů (25,3 miliardy korun). Čtvrtletní zisk stoupl poprvé po déle než roce. Přispělo k tomu oživení exportu, které vyvážilo slabou domácí poptávku. Firma, která je největším výrobcem elektromobilů na světě podle objemu prodeje, o tom informovala ve své výsledkové zprávě
Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65 procent. Maximální podpora by činila 60 procent průměrné mzdy namísto letošních 80 procent.
Japonské úřady za uplynulý měsíc vynaložily na intervence na devizových trzích rekordních 15,4 bilionu jenů (téměř dva biliony korun). Cílem bylo podpořit domácí měnu, která se propadla vůči dolaru nejníže za 40 let. Ukázaly to údaje japonského ministerstva financí
Hospodářský růst ve druhém čtvrtletí byl 📉 slabší, než očekávala Česká národní banka (ČNB). Podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu se hrubý domácí produkt meziročně zvýšil o 1,9 procenta, prognóza centrální banky předpokládala růst o 2,2 procenta. Slabší výkonnost jde podle ČNB na vrub výraznému snížení zásob.
Výnos desetiletých dluhopisů německé vlády se dnes vyšplhal na 3,276 procenta a je 📈 nejvýše od roku 2011. Vyšší výnosy znamenají vyšší náklady na půjčky pro vlády a zvyšují náklady hypoték a firemního financování. Analytici zároveň upozorňují, že Německo i eurozóna v příštím roce vydají rekordní objemy nového dluhu.
Skupině Air Bank, kterou tvoří stejnojmenná banka zahrnující i značku Zonky a český a slovenský Home Credit, v prvním pololetí 📈 stoupl čistý zisk o 23 procent na 2,232 miliardy korun. Počet klientů skupiny letos vzrostl o 53 tisíc na 2,1 milionu.
Konsorcium investiční společnosti Advent International a zpracovatele plateb Stripe ustoupilo od snahy převzít zhruba za 5️⃣3️⃣ miliard dolarů (1,1 bilionu korun) americkou platební společnost PayPal Holdings. S odkazem na informované zdroje to ve čtvrtek uvedla agentura Bloomberg. PayPal už dříve avizoval, že nabídku považuje za nedostatečnou, protože nedoceňuje vyhlídky podniku.
