Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Akcie ve Spojených státech výrazně rostou a index Dow Jones se poprvé dostal nad hranici 50 000 bodů. Přispělo k tomu především oživení technologických titulů, které se zotavily z předchozího výprodeje. Pozitivní náladu na trzích posílila i lepší než očekávaná data o spotřebitelské důvěře v USA, napsala agentura Reuters.
Britská policie 👮👮👮 prohledala dvě budovy spojené s bývalým ministrem a velvyslancem Peterem Mandelsonem, informovaly agentury. Politika vyšetřuje kvůli možnému zneužití úřední moci poté, co se objevily zprávy, že poskytl citlivé informace zesnulému americkému sexuálnímu delikventovi Jeffreymu Epsteinovi. Kvůli Mandelsonovi nyní čelí ostré kritice také současný britský premiér Keir Starmer.
Prezident Petr Pavel by měl příští týden jít podat vysvětlení na policii kvůli textovým zprávám, které jeho poradci Petru Kolářovi poslal ministr zahraničí Petr Macinka. Prezident to řekl v rozhovoru pro Radiožurnál. Ve zprávách, které Pavel koncem ledna zveřejnil, Macinka naléhal na to, aby prezident jmenoval poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí.
Spojené státy dnes uvalily nové ropné sankce na Írán. Vláda prezidenta Donalda Trumpa k tomuto kroku sáhla krátce po skončení klíčových americko-íránských rozhovorů, které se konaly v ománském Maskatu a delegace obou stran v nich prostřednictvím ománských vyjednavačů jednaly o íránském jaderném programu.
Pražská burza po středečním dosažení nového maxima podruhé v řadě oslabila, index PX klesl o 0,6 pct na 2759,4 bodu. Dolů ji táhly akcie Komerční banky, Monety či pojišťovny VIG. K růstu jí nepomohly ani cenné papíry energetické společnosti ČEZ nebo bankovní skupiny Erste, které skončily v mírném plusu.
Čínský výrobce 🚘🚘🚘automobilů Chery zahájí výrobu svých vozů ve Španělsku co nejdříve v letošním roce. Agentuře Reuters to dnes řekl výkonný viceprezident a generální ředitel Chery pro Evropskou unii Ču Šao-tung. Automobilka tak opět posunula termín otevření své první továrny v Evropě.
Evropská komise navrhla nový, již dvacátý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, finanční služby a obchod. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Omezení zahrnují například úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy a nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahují.
Skica chodidla od italského malíře a sochaře Michelangela se v aukci ve Spojených státech vydražila za 27,2 milionu dolarů (559 milionů korun). Jedná se o nejvyšší částku, jakou kdy jedno z děl renesančního velikána v aukci utržilo, oznámila aukční síň Christie's v New Yorku.
Ve válce, kterou před téměř čtyřmi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 173 477 ruských 🪖🪖🪖 vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala.
Teplárna Kladno vyzvala Energetický regulační úřad (ERÚ), aby od dubna vybral nového dodavatele tepla pro město. Může, ale nemusí využít technologie teplárny. Teplárna ale po 31. březnu nemůže dál vyrábět a dodávat teplo kvůli ekonomické neudržitelnosti, řekla dnes ČTK mluvčí Sev.en Česká energie Eva Maříková.
