Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které zakazuje pražské Technické správě komunikací (TSK) zbourat historický Libeňský most a postavit jeho repliku.
Nejvyšší ceny pohonných hmot ⛽ v pátek vzrostou. Litr benzinu oproti dnešku zdraží o 21 haléřů na 44,22 koruny. Naftu bude možné prodávat maximálně za 42,03 Kč za litr, tedy o 17 haléřů dráž než dnes. U nafty se tak zastavil cenový pokles z posledních dnů. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí.
Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
Šanci obsadit jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu (ČRo) 🎙 mají její bývalý předseda Miroslav Dittrich, někdejší místopředseda Tomáš Kňourek a publicista Petr Žantovský, který v minulosti působil v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a později v Radě České tiskové kanceláře. Ze čtveřice nominantů je dnes vybral do sněmovní volby mediální výbor dolní komory.
Důvěra maďarských spotřebitelů v ekonomiku stoupla v květnu po parlamentních volbách nejvíce ve 30leté historii měření.Uvedl to think-tank GKI. V dubnovém hlasování porazil středopravicový kandidát Péter Magyar dosavadního pravicového premiéra Viktora Orbána, pod jehož vedením země v posledních letech víceméně stagnovala.
Ministerstvo financí ode dneška nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července.
První malý modulární reaktor ☢ v Česku by mohl vzniknout v Moravskoslezském kraji. Stavět by se mohl začít roku 2035, vybírá se nejvhodnější místo. Jedním z uvažovaných míst jsou Dětmarovice na Karvinsku, kde donedávna stála uhelná elektrárna. Během konference Strojírenství Ostrava 2026 to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Světový trh s polovodiči přesáhne do roku 2030 hodnotu 1,5 bilionu dolarů 💲 (přes 31 bilionů korun). Podle agentury Reuters to uvádí tchajwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), která je největším smluvním výrobcem počítačových čipů na světě. Firma tak zvýšila svůj dřívější odhad, který předpokládal, že trh v tu dobu přesáhne bilion dolarů.
Energetická skupina ČEZ zaplatila za plynárenskou firmu Gas Distribution 8,2 miliardy korun. Provozovatele plynárenské distribuční sítě na jihu Čech a v části Vysočiny společnost loni koupila od firmy E.ON. Definitivně ji převzala letos v lednu. V budoucnu plánuje Gas Distribution spojit s dalším distributorem GasNet. Uvedl to finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Číst více
Pražský městský soud ⚖ pravomocně zamítl žalobu bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové, která žádala odškodné 8,5 milionu korun za dlouholeté nezákonné trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA. Potvrdil tak loňské rozhodnutí obvodního soudu a zamítl odvolání bývalé političky. Ministerstvo spravedlnosti se Parkanové v minulosti omluvilo a zaplatilo jí 1,6 milionu korun.
