Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Automobilový koncern Volkswagen plánuje ❌ prodat nebo omezit své podíly ve více než 700 firmách a společnostech. Vyplývá to podle německého časopisu WirtschaftsWoche ze 147stránkového interního dokumentu, který analyzoval a který má k dispozici. Mezi plánovanými prodeji jsou podle něj podíly v různých podnicích, mimo jiné v motocyklové značce Ducati či autopůjčovně Europcar.
Nápojářské skupině Kofola v prvním letošním pololetí 📈 stouply tržby meziročně o 7,7 procenta na 3,2 miliardy korun. Provozní zisk EBITDA jí vzrostl o 16,2 procenta na 594,1 milionu korun. K růstu jí pomohly počasí, silná sezona v jadranském regionu i úspěšné novinky.
Motoristé na dnešní schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu 💰 na příští rok, který by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat.
Ceny ropy 🛢 se dnes vyšplhaly až na šestitýdenní maxima, severomořská ropa Brent se tak přiblížila k psychologicky důležité hranici 100 dolarů za barel. Aktuálně se barel obchoduje za 96,7 dolaru. Za růstem cen stojí pokračující konflikt na Blízkém východě, který narušuje dodávky suroviny na trh. Americká West Texas Intermediate si připisuje 1,4 na 92,2 dolaru za barel.
Pražská burza po osmi dnech vylepšila svůj rekord 💪. Index PX dnes po růstu o 0,94 procenta zakončil na nové nejvyšší hodnotě 2816,09 bodu. Akcie Komerční banky vzrostly o víc než 2,5 procenta, vzhůru šly také cenné papíry dalších bank a energetické společnosti ČEZ.
Čínská skupina Xiaomi připravuje zahájení prodeje svých elektromobilů 🚗🔋 v Evropě v roce 2027. Společnost podepsala předběžnou dohodu s osmi skupinami prodejců automobilů v Německu, čímž položila základy pro plánovaný vstup na evropský trh. Oznámila to podle agentury DPA společnost na technologickém veletrhu IFA v Berlíně.
Bývalý generální ředitel a předseda představenstva státního výrobce výbušnin 💣 Explosia Tomáš Rubáček vede od září zbrojařskou skupinu STV Group. Skupina o tom informovala na své webové stránce. Jeho úkolem bude například změnit řídící procesy ve firmě nebo rozvíjet její obchodní aktivity. Skupina má od září také nového obchodního ředitele Josefa Mašína.
Číst více
Rohlik.cz v listopadu otevře distribuční sklad v Opatovicích nad Labem na Pardubicku. Areál o rozloze zhruba 2️⃣4️⃣ tisíc metrů čtverečních vytvoří přibližně 1500 pracovních míst ve skladových a výrobních profesích, mezi kurýry, techniky i ve vedoucích pozicích. Nový areál bude také znamenat větší dopravní zatížení v okolí. Starostka Čeperky Kristina Vosáhlová (SKN pro Čeperku) se obává, že zaměstnanci skladu budou při cestě do práce a z práce využívat trasu přes obec.
Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 1️⃣5️⃣ metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže.
Rusové už kvůli obavám z dalších dopadů války drží mimo bankovní systém více než 2️⃣0️⃣ bilionů rublů (přes 4,8 bilionu korun; 230 miliard dolarů). Tento trend obrací několik let trvající pokles používání fyzické měny a ukazuje na rostoucí obavy z budoucnosti, informovala dnes agentura Bloomberg. Rusko vede pátým rokem válku proti Ukrajině.
Číst více
