Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Zástupci Mezinárodního měnového fondu v příštích týdnech navštíví Ukrajinu, aby zhodnotili pokrok země v ekonomických reformách a rozšiřování daňové základny a ověřili, zda země plní podmínky úvěrového programu 8,1 miliardy dolarů (168,7 miliardy korun). Uvedla to mluvčí MMF Julie Kozacková. Program pomoci schválil fond letos v únoru.
V Budapešti se dnes dokončilo oficiální předání moci. Odcházející ministři předali dokumenty, smlouvy a protokoly z doby svého působení členům nové maďarské vlády. Zatímco ministři kabinetu nového premiéra Pétera Magyara vstoupili do budovy hlavním vchodem, ministři odcházející vlády Viktora Orbána zvolili zadní vchod, aby se vyhnuli otázkám novinářů, napsala agentura APA s odvoláním na maďarská média.
Německo-francouzský výrobce tanků KNDS se zajímá o převzetí továren německých automobilek Mercedes-Benz a Volkswagen. Informoval o tom německý časopis Spiegel bez upřesnění svých zdrojů.
Britskému výrobci luxusních aut Jaguar Land Rover (JLR) v loňském fiskálním roce prudce klesl zisk 📉 před zdaněním a mimořádnými položkami na 14 milionů liber (393,2 milionu korun) z 2,5 miliardy liber o rok dříve. Hospodaření firmy negativně ovlivnily kybernetický útok, který narušil výrobu, americká cla a propad poptávky v Číně. Uvedla to společnost, kterou vlastní indická Tata Motors, v tiskové zprávě.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,75 procenta na 2513,31 bodu. Polepšily si z emisí, s nimiž se obchodovalo v největším objemu, třeba akcie energetické firmy ČEZ či bank Moneta a Erste. Cenné papíry ČEZ, které zaznamenaly druhý největší objem obchodů, zdražily o 1,56 procenta na 1237 korun. Energetická skupina ČEZ dnes oznámila, že v letošním prvním čtvrtletí jí čistý zisk meziročně stoupl o 13 procent na 14,5 miliardy korun.
Česká měna dnes lehce posílila 💪 k euru a mírně oslabila vůči americkému dolaru. Obchoduje se za 24,31 Kč/EUR a za 20,81 Kč/USD. V porovnání se středečním závěrem koruna získala vůči jednotné evropské měně tři haléře, naopak k dolaru tři haléře ztratila.
Ceny ropy 🛢 se mírně snižují poté, co Írán uvedl, že Hormuzským průlivem proplulo několik desítek lodí. Severomořská ropa Brent kolem vykazuje pokles o zhruba 0,6 procenta a pohybuje se těsně pod 105 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácí asi 0,5 procenta a nachází se v blízkosti 100,5 dolaru za barel.
Britský antimonopolní úřad (CMA) zahájil vyšetřování pozice americké softwarové společnosti Microsoft na trhu s podnikatelským softwarem. Cílem vyšetřování je zajistit správné fungování hospodářské soutěže na tomto trhu. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Společnost Microsoft podle agentury Reuters uvedla, že se zavázala k rychlé a konstruktivní spolupráci s britským úřadem, aby jeho vyšetřování usnadnila.
Krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které zakazuje pražské Technické správě komunikací (TSK) zbourat historický Libeňský most a postavit jeho repliku.
Nejvyšší ceny pohonných hmot ⛽ v pátek vzrostou. Litr benzinu oproti dnešku zdraží o 21 haléřů na 44,22 koruny. Naftu bude možné prodávat maximálně za 42,03 Kč za litr, tedy o 17 haléřů dráž než dnes. U nafty se tak zastavil cenový pokles z posledních dnů. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí.
