Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Desítky tisíc lidí protestovaly v Nizozemsku a Belgii na podporu Palestinců. V Nizozemsku také účastnící vyjadřovali nespokojenost ohledně postoje nizozemské vlády k izraelské válce v Pásmu Gazy, napsala agentura Reuters.
Jihomoravské krajské předsednictvo ANO vyzvalo své brněnské zastupitele, aby na magistrátu vypověděli koaliční smlouvu do příštího zasedání zastupitelstva, tedy do 9. září, řekla novinářům krajská předsedkyně Alena Schillerová. Rozhodnutí předsednictva je reakcí na bitcoinovou kauzu a na výzvu předsedy ANO Andreje Babiše, který řekl, že by hnutí mělo z brněnské koalice odejít.
Premiér Petr Fiala (ODS) telefonicky hovořil se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem. Izraelský premiér ho informoval o vývoji situace na Blízkém východě, uvedl Fiala na síti X. Český předseda vlády vyjádřil pochopení pro nutnost zastavení íránského jaderného a raketového programu i přání maximálně chránit civilisty žijící v Izraeli, Íránu, Gaze nebo kdekoli jinde.
V Jeruzalémě a Tel Avivu se rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby se ukryli v krytech. Íránská státní média potvrdila, že z různých míst napříč Íránem byly na Izrael vypáleny balistické rakety. V oblasti Tel Avivu byly slyšet exploze, píše Reuters. Izraelská armáda následně oznámila, že úroveň poplachu klesla a lidé mohou opustit kryty.
Saúdská Arábie nechala popravit novináře Turkiho Džasíra, který psal o korupci v královské rodině. Uvádí to agentura AP s odkazem na úřady. Saúdskoarabské úřady muže zadržely v roce 2018. Psal také o právech žen či povstáních v arabských zemí na začátku minulé dekády. Podle organizací na ochranu svobody tisku poprava ukazuje, že vláda této země se snaží kritiky umlčet.
Francozský prezident Emmanuel Macron přijel do Grónska, aby za Francii a EU podpořil nezávislost ostrova. O kontrolu nad Grónskem, které je autonomním územím Dánska, usiluje americký prezident Donald Trump. Macron dodal, že záměry americké hlavy státu na anexi ostrova nepatří k chování spojenců, píše agentura AFP.
Česko vyšle v pondělí repatriační let pro Čechy v Izraeli, uvedlo na sociální síti X ministerstvo zahraničí. Zájemci se musí nahlásit velvyslanectví v Tel Avivu.
Ve městě Puné v indickém státě Maháráštra se zřítil most 🌉, zahynulo šest lidí a 25 dalších smetla voda, píše agentura Reuters s odvoláním na web CNN News18. Šlo o starý železný most, na kterém v době incidentu byla řada turistů, uvádí list Hindustan Times.
Ostravské chemičce ⚗ BorsodChem MCHZ vzrostly loni tržby o 8,7 procenta na 4,94 miliardy korun. Firma ale prohloubila ztrátu, z 23,5 milionu na 200,5 milionu korun. Hospodářský výsledek ovlivnila zářijová povodeň, která firmě způsobila značné škody na majetku a zásobách, ale i nepřímé škody vzniklé přerušením provozu. Společnost to uvedla ve výroční zprávě.
Vláda na mimořádné schůzi o vyslovení nedůvěry svolané opozicí na úterý svoji pozici obhájí. Premiér a předseda ODS Petr Fiala to dnes uvedl v pořadu Prima CNN.
Číst více
