Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Největší ruská plynárenská společnost Gazprom loni zvýšila čistý zisk o sedm procent na 1️⃣,3️⃣ bilionu rublů (téměř 361 miliard korun). Hospodaření podpořil silnější rubl, který měl příznivý vliv na vývoj dluhu v cizích měnách. Provozní zisk a tržby ale klesly. S odkazem na sdělení firmy to dnes uvedla agentura Reuters.
Akcie na pražské burze za první čtyři měsíce letošního roku oslabily. Index PX od počátku ledna do konce dubna ztratil 5️⃣,5️⃣ procenta na 2537,9 bodu. Nejvíce letos posílily akcie zbrojovky Colt CZ, naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy. ČTK to dnes řekla makléřka Wood & Company Barbora Zelená. Za celý loňský rok pražská burza vzrostla o 52,6 procenta.
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International vyzvala nigerijské úřady, aby nechaly nezávisle prověřit zprávy o smrti nejméně 1️⃣5️⃣0️⃣ příslušníků pastevecké komunity Fulani, převážně dětí, v armádním táboře ve státě Kwara. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Nigerijská armáda obvinění odmítla.
Pražská burza ve zkráceném týdnu podruhé v řadě oslabila, index PX během něj 📉 klesl o 2,4 procenta na 2537,9 bodu. Nejúspěšnějším titulem týdne byla pojišťovací skupina VIG, největší pokles zaznamenaly akcie Komerční banky. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Předchozí týden index PX propadl o 3,7 procenta.
Ukrajina obdržela první mobilní simulátory pro výcvik pilotů stíhaček ✈️ F-16. Výrazně zvýší efektivitu výcviku letových posádek a posílí letecké schopnosti při ochraně ukrajinského nebe, oznámilo dnes ukrajinské ministerstvo obrany. Šéf rezortu Mychajlo Fedorov v této souvislosti poděkoval partnerům ukrajinského letectva, vládám Nizozemska, Česka, Rakouska a vývojovým společnostem za podporu.
Rozhodnutí o odložení prověřování textových zpráv, které zaslal ministr zahraničí 👨 Petr Macinka (Motoristé) poradci prezidenta Petru Kolářovi, je plně v kompetenci policie a Kancelář prezidenta republiky jej respektuje, uvedl mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga. Zároveň uvedl, že prezidentská kancelář předala podnět standardním způsobem k prověření Útvaru pro ochranu prezidenta ČR.
Náklady na válku proti Íránu jsou výrazně vyšší, než jakou částku ve středu v Kongresu uváděl zástupce Pentagonu. S odkazem na tři nejmenované zdroje to dnes uvedla stanice CNN. Vysoký úředník ministerstva obrany Jules Hurst ve středu řekl, že válka přišla Spojené státy na 2️⃣5️⃣ miliard dolarů (521 miliard korun), podle zdroje CNN ale mohou být skutečné náklady až dvojnásobné.
Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v letošním prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu 📈 zvýšil o dvě procenta. Hospodářský růst tak výrazně zrychlil z 0,5 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Vyplývá to z prvního odhadu, který dnes zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Spojené státy jsou největší ekonomikou na světě.
Ministryně pro místní rozvoj 👩 Zuzana Mrázová (ANO) odmítla opoziční výzvy k rezignaci. Po jednání sněmovního hospodářského výboru novinářům řekla, že nikdy nepřekročila zákonné hranice a nezneužila politickou funkci ve svůj vlastní prospěch. Informace serveru Seznam Zprávy o svém bytě či stavbách na svém pozemku v rozporu s územním plánem města pokládá za vytržené z kontextu.
Ukrajinské drony zasáhly 🔥 rafinerii firmy Lukoil nedaleko ruského města Perm. Průmyslový areál se stal terčem ukrajinských dronů už druhým dnem po sobě, informovala ukrajinská bezpečnostní služba SBU. Útoky potvrdil i gubernátor Permského kraje Dmitrij Machonin, podle nějž si nevyžádaly oběti ani podstatnější škody, napsala agentura AP.
