Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Zástupci zaměstnanců německé energetické společnosti Uniper se stavějí proti prodeji firmy, o níž má zájem český miliardář Daniel Křetínský. Obávají se rozdělení podniku a dávají před jeho prodejem přednost vstupu na burzu, píše Reuters.
Číst více
Evropské elektrárenské společnosti 🏭 se kvůli rostoucím cenám zemního plynu vracejí k uhlí. Podle analytiků se evropská produkce elektřiny z uhlí v příštích šesti měsících zvýší zhruba o čtvrtinu, zatímco výroba elektřiny z plynu v podobném rozsahu klesne. Informuje o tom dnes agentura Reuters.
Sněmovna dnes v úvodním kole podpořila rozsáhlé vládní změny v pravidlech a podpoře penzijního spoření. Návrh počítá například se zvýšením podpory pro mladé klienty, snížením poplatků pro penzijní společnosti i s koncem transformovaných fondů za deset let. Změny mají kromě jiného přilákat hlavně mladé lidi ke spoření na penzi.
Ceny ropy 🛢 dnes pokračují v růstu 📈, protože rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem nevykazují žádné výraznější známky pokroku. Severomořská ropa Brent si připisuje asi čtyři procenta a dostává se nad 107 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) přidává zhruba 3,9 procenta a blíží se k 96 dolarům za barel.
Pražská burza potřetí za sebou klesla a smazala už téměř celý pondělní víc než jednoprocentní nárůst. Index PX dnes ubral 0,21 procenta na 2723,79 bodu. Víc než procento ztratily akcie Komerční banky a dolů zamířily také cenné papíry zbrojařských firem. Zdražily akcie strojíren Doosan Škoda Power a pojišťovny VIG. Česká koruna dnes nepatrně posílila 💪 k euru, vůči dolaru oslabila.
Ve sporu o žalobě internetové firmy Seznam.cz na premiéra 👴 Andreje Babiše (ANO) dnes Krajský soud v Praze Babišova právního zástupce vyzval, aby politik doložil pravdivost některých svých tvrzení. Žalobu firma podala kvůli 12 výrokům, kterými podle ní předseda vlády poškozuje její pověst. Babiš se jednání nezúčastnil, jeho právník soudu řekl, že společnost výroky vytrhává z kontextu, u některých jde podle něj o legitimní hodnotící soudy. Jednání bude pokračovat v prosinci.
Evropská investiční banka ve spolupráci s finanční společností SGEF nabídne českým a slovenským firmám zvýhodněné úvěry na investice v objemu 300 milionů eur (7️⃣,3️⃣ miliardy korun). Program je zaměřený na malé a střední firmy zejména z chudších regionů s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost. Dnes ho v Praze představil viceprezident EIB Marek Mora.
Spojené státy budou nadále poskytovat klíčové, ale zároveň omezenější kapacity Severoatlantické alianci (NATO), zatímco Evropané přebírají 📈 větší roli v obraně kontinentu. Agentuře Reuters to dnes řekl vrchní velitel aliančních sil v Evropě Alexus Grynkewich. NATO podle něj posiluje sdílení informací a zpravodajství v reakci na hybridní útoky.
Na pražském magistrátu skončili dva úředníci, které policie obvinila z korupce po červencovém zásahu v jedné z 🏢 magistrátních budov. Napsal to dnes server Seznam Zprávy, kterému to potvrdil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Oba muži od policejní razie byli takzvaně na překážky, což znamená, že nechodili do práce, ale stále dostávali plat.
Největší česká mlékárna Madeta loni snížila meziročně zisk po zdanění o 5️⃣5️⃣,4️⃣ procenta na 107,5 milionu korun. Čistý obrat vzrostl o 10,4 procenta na 8,335 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
