Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Americký prezident Donald Trump označil rozsudek nejvyššího soudu, který se vyslovil proti prezidentovým plošným globálním clům, za hluboké zklamání a dodal, že se velmi stydí za soudce, kteří hlasovali proti.
Premiér Andrej Babiš (ANO) k dnešku vložil veškeré akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, když získal souhlasy regulatorních orgánů tří členských států Evropské unie. Babiš to napsal na sociální síti X. Má za to, že dostál nárokům práva pro střet zájmů, doplnil.
Sleva na jízdném 75 procent pro seniory a studenty, kterou má současná vláda v programovém prohlášení, by měla začít platit od 1. ledna 2027. Uvedl to ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Studenti do 26 let a senioři starší 65 let mají aktuálně slevy na jízdném ve výši 50 procent. Loni stát dopravcům na kompenzacích za slevy vyplatil přes pět miliard korun.
Policie v kauze ovlivňování zakázek v pražské motolské nemocnici zajistila majetek za 500 milionů korun. Uvedla to mluvčí úřadu evropského veřejného žalobce Paula Telo Alvesová. V kauze čelí stíhání pět firem a 19 lidí, mimo jiné dlouholetý ředitel nemocnice Miloslav Ludvík, tehdejší provozně-technický náměstek Pavel Budinský či vlivný advokát a bývalý šéf České unie sportu Miroslav Jansta.
Americký nejvyšší soud poměrem šesti ku třem označil mechanismus, kterým prezident Donald Trump zavedl plošná globální cla, včetně těch recipročních, za nezákonný, informuje agentura AP.
Tempo růstu ekonomiky Spojených států ve čtvrtém čtvrtletí výrazně zpomalilo a bylo mnohem nižší, než se čekalo. Hrubý domácí produkt v celoročním přepočtu vzrostl o 1,4 procenta, ve třetím čtvrtletí stoupl o 4,4 procenta. Vyplývá to z prvního odhadu, který dnes zveřejnilo americké ministerstvo obchodu.
Příjmy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za pojištěné ukrajinské uprchlíky byly loni o 5,34 miliardy korun vyšší než náklady, které vynaložila na jejich zdravotní péči. Vyplývá to z informací, které sdělila mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.
O schopnosti České republiky ubránit se pochybuje více než polovina Čechů. Naprostá většina zároveň míní, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Premiér Andrej Babiš považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Uvedl to při představení hospodářské strategie svého kabinetu s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0. Mezi nejdůležitější témata dokumentu, který vláda schválila v pondělí, zařadil také zdravotnictví či výstavbu kvůli zvýšení dostupnosti bydlení.
Ministerstvo kultury předloží letos v červnu návrh zákona o financování médií veřejné služby 📺📺📺 obsahující zrušení poplatků za veřejnoprávní média. Plánuje také změnu zákona o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Účinnost by měl nabýt začátkem roku 2027.