Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Ministerstvo vnitra vynaložilo víc než 870 milionů korun na profesionalizaci a zvyšování kvality státní služby a výkonu státní správy, ale ❌ nepodařilo se mu dosáhnout požadovaného účinku. Nepodařilo se například digitalizovat vzdělávání státních zaměstnanců ani úřednickou zkoušku. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole peněz na profesionalizaci a zvyšování kvality státní služby a výkonu státní správy.
Česká občanská společnost zůstává i po čtyřech letech války převážně na straně Ukrajiny a solidarita podle vedoucího projektu Paměť národa a ředitele organizace Post Bellum Mikuláše Kroupy nepolevuje. Přestože se podle něj neopakuje masivní vlna pomoci z prvních týdnů po ruské invazi v únoru 2022, mnoho Čechů je i nadále 👍 ochotno finančně přispívat a reagovat na aktuální potřeby.
Ruský vůdce Vladimir Putin už rozpoutal třetí světovou válku a je ☝️ nezbytné jej zastavit, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britské stanici BBC v předvečer čtvrtého výročí rozpoutání války Ruska proti Ukrajině. Zelenskyj ujišťoval, že Ukrajina válku neprohrává, a rezolutně se ohrazoval proti případným ústupkům Putinovi.
Prezident 👨 Petr Pavel na Pražském hradě jmenuje kandidáta Motoristů Igora Červeného ministrem životního prostředí. Zhruba po dvou měsících se tak zkompletuje kabinet Andreje Babiše (ANO) a zanikne pověření šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé), aby řídil i ministerstvo životního prostředí. Po jmenování Babiš Červeného uvede do funkce.
