Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Zástupci členských států EU dnes také podpořili přijetí ✅ dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko přestaly nové postihy blokovat.
Moldavský soud uložil oligarchovi a někdejšímu politikovi Vladimiru Plahotniukovi trest vězení v délce 19 let za bankovní krádež v hodnotě jedné miliardy dolarů (20,7 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters.
Zástupci členských států EU podpořili schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur 💶 (2,2 bilionu Kč). Maďarsko odvolalo svou blokaci a uvedlo, že souhlasí se zahájením takzvané písemné procedury. Tou by mělo být opatření finálně schváleno.
Zákon, který má změnit nynější formu regulace cen pohonných hmot ⛽, Senát dnes podle očekávání hlasy opozice odmítl. Sněmovna tak bude muset o předloze rozhodovat znovu. Díky koaliční většině pravděpodobně v pátek senátní veto přehlasuje. O regulaci cen benzinu a nafty by pak do budoucna nerozhodovalo ministerstvo financí cenovými výměry, ale vláda svým nařízením.
Odbory České televize 📺 a iniciativa pracovníků Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Vyzvaly veřejnost, aby se za ně postavila. Krok podpořily vyšší stovky pracovníků různých profesí.
Německá telekomunikační společnost Deutsche Telekom zvažuje úplné sloučení se svou americkou dceřinou společností T-Mobile US. Spojení obou společností by se zařadilo mezi největší fúze na veřejných trzích, vznikla by tím nadnárodní telekomunikační skupina. S odvoláním na informované zdroje to uvedla to agentura Bloomberg.
Na ukrajinské straně začalo tlakování a napouštění ropovodu 🛢 Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnosti Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko ministryně očekává ve čtvrtek ráno.
Číst více
Odbory Českého rozhlasu (ČRo) 🎙 vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu zákonu o médiích veřejné služby. Na briefingu před budovou ČRo v Praze to oznámil předseda stávkového výboru odborů Českého rozhlasu Jan Křemen.
Agrofert může opět čerpat dotace 🤑, rozhodl zemědělský fond na základě analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021.
Německá letecká skupina Lufthansa ✈ v souvislosti s oznámeným ukončením činnosti dceřiných regionálních aerolinií CityLine zruší do října 20 tisíc letů na kratší vzdálenosti. Společnost to uvedla v tiskové zprávě. Lufthansa si od tohoto kroku slibuje úsporu přibližně 40 tisíc tun leteckého paliva, jehož cena se od začátku americko-izraelské války proti Íránu zdvojnásobila.
Číst více
