Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Ruská centrální banka podala ☝ žalobu na belgickou společnost Euroclear, od které požaduje náhradu škody ve výši 18,2 bilionu rublů (4,75 bilionu korun). Oznámil to podle agentury Reuters moskevský soud. Euroclear, který funguje jako centrální depozitář cenných papírů, spravuje většinu ruských státních aktiv zmrazených v Evropské unii po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu.
Místopředsedy vlády budou ve třetím kabinetu premiéra 👴 Andreje Babiše (ANO) Karel Havlíček a Alena Schillerová z ANO, předseda Motoristů Petr Macinka a Jaromír Zůna za hnutí SPD. Vyplynulo co z ceremoniálu jmenování ministrů prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě.
Prezident 👨 Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval členy vlády Andreje Babiše (ANO). Tvoří ji hnutí ANO, SPD a Motoristé. Babiš, který se vrací k moci téměř přesně po čtyřech letech, ještě dnes uvede nové ministry do úřadů. Kabinet také dopoledne absolvuje první převážně technické zasedání.
Německo přijme dva prominentní běloruské opozičníky, které o víkendu režim autoritářského prezidenta 👴 Alexandra Lukašenka propustil na svobodu. Stanici ARD to řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Podle něj dostanou v zemi ochranný status opoziční politička Maryja Kalesnikavová a někdejší kandidát na prezidenta Viktar Babaryka.
Jaderná elektrárna Temelín v tomto roce vyrobí zatím 📈 nejvíce elektřiny za dobu svého provozu. V neděli totiž překonala dosavadní roční maximum 16,48 terawatthodiny z roku 2017. Do konce roku by se mohla dostat přes hranici 17 TWh, sdělil mluvčí elektrárny Marek Sviták.
Evropská unie letos dodala na Ukrajinu dva miliony kusů dělostřelecké munice, které přislíbila, uvedla v Bruselu šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová. Na jednání unijních ministrů zahraničí se bude podle ní rozhodovat o dalších sankcích proti takzvané ruské stínové flotile. Lodě, které jsou její součástí, Moskva používá k obcházení sankcí týkajících se exportu ruské ropy.
Desetitisíce Brazilců vyšly v neděli do ulic velkých měst, aby vyjádřily nesouhlas s návrhem zákona, který má výrazně zkrátit trest bývalému prezidentovi Jairu Bolsonarovi odsouzenému na 2️⃣7️⃣ let za plánování převratu. Převážně levicoví demonstranti protestovali proti aktivitě poslanců, kteří již návrh schválili a nyní jej mají na stole senátoři, napsala agentura AP.
Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik 👨 José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení více než 99 procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta.
Jednání v Berlíně mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkou delegací za účasti zvláštního vyslance amerického prezidenta Donalda Trumpa Steva Witkoffa a Trumpova zetě Jareda Kushnera přineslo ☝ výrazný pokrok, uvedl Witkoff. Předmětem diskuse byl především plán na ukončení rusko-ukrajinské války.
