Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Počet zaměstnanců německého chemického koncernu BASF v hlavním sídle na západě Německa poprvé od roku 1954 klesl pod 30 tisíc. Podle agentury DPA to dnes řekl šéf tohoto největšího chemického podniku na světě Markus Kamieth. Od začátku roku 2024 zaniklo v koncernu po celém světě 7000 pracovních míst.
Americký prezident Donald Trump přislíbil Ukrajině licence na výrobu střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl televizi Fox News prezident Ruskem napadené země Volodymyr Zelenskyj po úterní schůzce s Trumpem. Šéf Bílého domu na své síti Truth Social označil setkání za velmi dobré.
Jihokorejskému výrobci čipů SK Hynix vzrostl ve druhém čtvrtletí čistý zisk o více než 1200 procent na rekordních 94 bilionů wonů (1,34 bilionu Kč). Firmě pomohla vysoká poptávka po jejích paměťových čipech z odvětví umělé inteligence (AI), ale také zisky z investičních aktiv.
Údery Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku dnes zabily nejméně deset lidí, píše agentura AFP s odkazem na koalici polovojenských skupin Hašd Šaabí, což jsou lidové mobilizační síly (PMF). USA dříve informovaly, že se Saúdskou Arábií podnikly údery proti Íránem podporovaným milicím v Iráku, které útočily na saúdskoarabská ropná zařízení.
Americká technologická společnost Apple se dnes nakrátko stala druhou veřejně obchodovanou firmou v historii, jejíž tržní hodnota přesáhla pět bilionů dolarů (106 bilionů korun). Čtyřbilionovou hranici přitom podnik překonal ani ne před rokem v říjnu 2025. Informovala o tom agentura Reuters. Jako první dosáhl pětibilionového milníku výrobce čipů Nvidia.
