Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Brazilský prezident 👨 Luiz Inácio Lula da Silva dnes telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a vyzval jej, aby navrhovaná Rada míru omezila svou činnost jen na otázky Pásma Gazy. Oba státníci hovořili také o situaci ve Venezuele a dohodli se, že se brzy setkají osobně ve Washingtonu.
Americký dolar 📉 oslabuje vůči euru i dalším předním měnám. Japonský jen naopak výrazně posiluje, těží ze spekulací o intervenci na jeho podporu. Jednotná evropská měna vůči dolaru krátce před 18:00 středoevropského času vykazovala nárůst zhruba půl procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1885 dolaru.
Vláda Petra Fialy (ODS) podle ministra zahraničí a dočasně pověřeného ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé) nadhodnotila příjmy z emisních povolenek do Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na 12 miliard korun. Současná vláda v rozpočtu pracuje nyní s částkou 5️⃣,5️⃣ miliardy korun.
Česká měna dnes uzavřela k dolaru 📈 nejsilnější za téměř osm let, proti pátku zpevnila o 26 haléřů na 20,37 koruny za dolar. K euru dnes koruna zakončila téměř beze změny, posílila o haléř na 24,24 koruny za euro. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Celkové obranné výdaje v rozpočtu na letošní rok dosáhnou zhruba 1️⃣8️⃣5️⃣ miliard korun. Podle predikce z ledna je to 2,07 procent HDP, oznámil na tiskové konferenci po jednání vlády ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Původní návrh rozpočtu předchozí vlády Petra Fialy (ODS) počítal s obrannými výdaji v celkové výši 2,35 procenta HDP, což tehdy odpovídalo zhruba 206 miliardám korun.
Vláda dnes ☝️ pověřila energetickou společnost ČEZ, aby se zapojila do aukce o prodloužení kapacit pro Českou republiku v terminálu na LNG (zkapalněný zemní plyn) v nizozemském Eemshavenu. Stávající kontrakt, který zajišťuje až třetinu tuzemské roční spotřeby plynu, skončí na konci příštího roku. Bez těchto kapacit by ČR hrozil v roce 2028 nedostatek zásob plynu.
Platy zaměstnanců veřejného sektoru a státu, kteří nedostali přidáno od ledna, se od dubna 📈 zvýší. Platové tarify se zvednou o devět, pět, nebo dvě procenta podle jednotlivých profesí. Nařízení o platových poměrech schválila dnes vláda. Po jejím zasedání to dnes na tiskové konferenci oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Podle něj dostane od dubna přidáno 580 tisíc lidí.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) se na tiskové konferenci po jednání vlády omluvil prezidentu Petrovi Pavlovi, že nedodržel termín setkání nejvyšších ústavních činitelů. Kabinet podle něj měl dnes nejnáročnější zasedání od svého vzniku.
Prezident Petr Pavel ❌ zrušil na dnes plánovanou schůzku nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě. Bude hledat náhradní termín, neboť i přes posun o hodinu někteří z účastníků nebyli schopni dodržet čas. V tiskové zprávě to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Evropská komise se rozhodla zařadit 📱 komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta Platforms mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Tato přísnější regulace se však nebude týkat zasílání soukromých zpráv.
