Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Spojené státy prodloužily o 30 dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech. Na síti X to dnes oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Uvedl, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
Od počátku války mezi Izraelem a Hizballáhem, která začala 2. března, zahynulo v Libanonu při izraelských úderech již 3020 lidí, včetně 211 dětí. Oznámilo to libanonské ministerstvo zdravotnictví. Při útocích bylo zraněno nejméně 9273 lidí. Počet obětí v Libanonu každým dnem narůstá navzdory příměří, které vstoupilo v platnost v polovině dubna a které bylo v pátek prodlouženo o dalších 45 dní.
Postoj Spojených států ke Grónsku se nijak nezměnil. Dnes to po jednání se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeffem Landrym prohlásil grónský premiér Jens-Frederik Nielsen, napsala agentura AFP. Nielsen nicméně uvedl, že rozhovor byl konstruktivní. Trump v minulosti opakovaně hovořil o tom, že chce Grónsko, autonomní součást Dánského království, připojit k USA.
Pražská burza dnes opět 📈 posílila. Index PX stoupl o 0,41 procenta na 2546,34 bodu. Nahoru burzu táhlo hlavně posílení akcií energetické firmy ČEZ, se kterými se obchodovalo v největším objemu. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Ruské snahy o diverzifikaci vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG) po ❌ ztrátě evropského trhu v důsledku invaze na Ukrajinu povede ke snížení ruských příjmů. Vyplývá to z informací, jež agentuře Reuters poskytli analytici a zdroje z odvětví. Rusko se snaží přeorientovat především na asijské trhy, což s sebou nese vysoké náklady na logistiku. Celkové náklady na vývoz se tím více než zdvojnásobí, dodal Reuters.
Americký prezident 👴 Donald Trump stáhl žalobu, v níž žádal finanční úřad Internal Revenue Service (IRS) o odškodné deset miliard dolarů (208 miliard korun) kvůli úniku svých daňových přiznání do médií. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters s odkazem na soudní dokumenty.
Prezident 👨 Petr Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, jehož zástupci pozvali do Brna sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), uvedla Kancelář prezidenta republiky. Pavel podle ní festivalu udělil záštitu už potřetí. Projekt si klade za cíl upřímný dialog, sdílení příběhů a historických zkušeností, odůvodnil záštitu Hrad.
Obvodní soud pro Prahu 3 dnes ❌ zprostil bývalého poslance Dominika Feriho obžaloby z dalšího znásilnění. Státní zástupkyně tvrdila, že si Feri v roce 2015 při styku s tehdy sedmnáctiletou dívkou přes její nesouhlas sundal kondom. Podle soudu skutek popsaný v obžalobě nebyl trestným činem. Rozsudek není pravomocný. Devětadvacetiletý Feri vinu odmítá.
Americká energetická společnost NextEra Energy koupí konkurenční firmu Dominion Energy. Transakce za 66,8 miliardy dolarů (1️⃣,4️⃣ bilionu korun) je jednou z největších akvizic v americkém energetickém sektoru, kde se společnosti snaží uspokojit prudce rostoucí poptávku po elektřině od datových center pro umělou inteligenci.
Novým náčelníkem generálního štábu by se měl stát první zástupce náčelníka generálního štábu 👨 Miroslav Hlaváč. Návrh ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) dnes schválila vláda, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jejím jednání. Návrh vlády musí ještě projednat sněmovní výbor pro obranu.
