Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh se dnes poprvé od prosince 2022 krátce dostala na úroveň 1️⃣0️⃣0️⃣ eur za megawatthodinu. Po 14:35 středoevropského času potom termínový kontrakt s dodáním v listopadu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku vykazoval nárůst o 3,86 procenta na 99,775 eura za MWh.
Platforma Výbor solidarity studentů vyhlásila na úterý 3. listopadu ✊ stávku, uvedli její zástupci na brněnském náměstí Svobody, kde dnes uspořádali protest proti změně financování České televize a Českého rozhlasu. Platforma propojuje školy napříč republikou. Stávka přichází v reakci na záměr vládní koalice zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
Světový trh s naftou by mohl zůstat napjatý až do značné části roku 2027, což by udržovalo ceny na 📈 vysoké úrovni. Uvedl to dnes v Bruselu eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen s odkazem na Mezinárodní energetickou agenturu (IEA). Evropská komise dnes v této souvislosti zahájila dialog s rafineriemi, s nimiž chce jednat mimo jiné o možnostech zvýšení produkce paliv v Evropě.
Vyjádřit podporu České televizi a Českému rozhlasu přišlo dnes před polednem na náměstí Svobody v centru Brna zhruba 2️⃣0️⃣0️⃣0️⃣ lidí. Protest proti záměru vládní koalice převést financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet svolala platforma Výbor solidarity studentů.
Předsedkyně Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová zatím osobně neposkytla výpověď Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), který vyšetřuje takzvanou kauzu Pfizergate týkající se nákupu vakcín proti koronaviru. Informoval o tom server Politico s odvoláním na nejmenované dobře informované zdroje.
Mlékárna Bohemilk z Opočna na Rychnovsku loni 📈 zvýšila tržby o 4,2 procenta na rekordních 1,86 miliardy korun. Zisk společnosti, která je známá také jako producent zmrzlinových směsí, klesl na 23 milionů korun z předloňských 45 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy firmy založené ve Sbírce listin. Bohemilk je součástí skupiny Interlacto, která patří k největším producentům mlékárenských výrobků v Česku.
Po sečtení více než tří čtvrtin hlasů odevzdaných v úterních izraelských volbách vede blok premiéra 👴 Benjamina Netanjahua, většinu v parlamentu ale podle všeho mít nebude. Podle serveru The Times of Israel (ToI) může získat 54 křesel, zatímco hlavní opoziční uskupení 47 mandátů. Pro většinu je ve 120členném Knesetu potřeba 61 křesel.
Náklady na válku v Íránu z americké strany přesahují 4️⃣7️⃣ miliard dolarů (bilion korun), uvedla dnes agentura Reuters. Oproti červencovému odhadu amerického ministerstva obrany je to nárůst o více než 25 procent. Většinu nákladů – přes 29 miliard dolarů (635 miliard korun) – tvoří výdaje na doplnění munice spotřebované v konfliktu. Pentagon zatím na žádost o komentář k číslům, která jsou neveřejná, nereagoval.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj by se velmi brzy mohli 🤝 sejít. Novinářům to bez upřesnění řekl americký prezident Donald Trump, napsala dnes agentura AFP. Trump rovněž podle portálu Kyiv Post prohlásil, že Spojené státy činí značné pokroky v úsilí ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou.
Vládní blok izraelského premiéra Benjamina Netanjahua po sečtení takřka 60 procent hlasů odevzdaných v úterních parlamentních volbách vede, většinu mu ale dílčí výsledky ❌ neslibují. Podle průběžných propočtů, které uvedl portál The Times of Israel, by Netanjahuova strana Likud nyní i se spojenci měla ve 120členném parlamentu 55 křesel, zatímco opoziční uskupení 49 mandátů.
