Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Americká blokáda u íránských břehů skončí, uvedl dnes bez bližších podrobností americký prezident Donald Trump. Dodal, že míří na schůzku se svými poradci v takzvané situační místnosti, kde rozhodne o aktuálním návrhu dohody s Íránem.
Ceny ropy se snižují, za jejich dnešním poklesem stojí zprávy o dohodě mezi Spojenými státy a Íránem o prodloužení příměří. Severomořská ropa Brent krátce půl čtvrté vykazovala pokles o 1,8 procenta a pohybovala se nedaleko 92 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela téměř 1,6 procenta a nacházela se v těsné blízkosti 87,50 dolaru za barel.
Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) od června povede Romana Benešová, která působila v poradenské společnosti KPMG nebo skupině Kaprain. Dosavadní ředitelka IKEM Helena Rögnerová se vrátí na ministerstvo. Bude působit jako poradkyně ministra zdravotnictví pro oblast veřejného zdravotního pojištění a řízení nemocnic
Poslanec za Motoristy a někdejší velvyslanec Karel Beran (59) se dnes ve Sněmovně vzdal mandátu. Učinil tak notářským zápisem, uvedl předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Ve Sněmovně by Berana podle volebního serveru mohl nahradit jihlavský podnikatel ve stavebnictví a provozovatel čerpacích stanic Libor Forman.
Evropská unie uvolní Maďarsku přes 16 miliard zmrazených eur z evropských fondů. Brusel tak učiní s ohledem na pokrok, kterého Maďarsko dosáhlo či ještě dosáhne v oblasti reforem pod vedením nové vlády, oznámila dnes podle tiskových agentur předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Cenový strop na🛢️🛢️🛢️ pohonné hmoty, který denně stanovuje stát, o víkendu opět o více než půl koruny na litr klesne. Litr benzinu v Česku zlevní o 61 haléřů na 42,57 koruny. Cena nafty pak po delší době klesne pod 40 korun za litr, čerpací stanice ji budou moci prodávat nejvýše za 39,72 koruny za litr, což je o 54 haléřů méně než dnes.
Souhrnný čistý zisk tuzemských spořitelních družstev loni meziročně vzrostl o více než třetinu na 101 milionů korun. Jejich bilanční suma naopak klesla o pětinu na 7,5 miliardy. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka.
Dluhy domácností v Česku u bank se v dubnu meziměsíčně zvýšily o zhruba 24 miliard na 2,67 bilionu korun. Objem úvěrů pro nefinanční podniky stoupl přibližně o 26 miliard na 1,58 bilionu Kč. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. V meziročním srovnání u domácností dluhy vzrostly asi o 236 miliard a u firem zhruba o 111 miliard korun.
Prezident Petr Pavel označil zásah obytného domu v Rumunsku ruským dronem za zcela nepřijatelný. Podpořil zároveň apel rumunského prezidenta Nicušora Dana na silnou mezinárodní odpověď, spojenci by podle Pavla neměli zůstat jen u společného odsouzení. Rusko musí jasně pochopit, že si podobné útoky nenecháme líbit, napsal Pavel na síti X.
Od ledna do konce dubna 2026 v ČR přibylo 7440 firem, meziročně o 33 procent více. Jde o nejvyšší přírůstek podniků v tomto období za posledních šest let. Vzniklo 13.473 společností, což je o 16 procent více než ve stejném období loňského roku. Zaniklo jich 6033, meziročně o procento více. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau
