Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta. Inflace podle centrálních bankéřů nadále zůstává zvýšená, nárůst počtu pracovních míst nízký a míra nezaměstnanosti se v posledních měsících téměř nezměnila. Pro ponechání sazeb hlasovalo 11 z 12 členů měnového výboru. Jeden z guvernérů Stephen Miran se vyslovil pro snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. Fed o rozhodnutí informoval v tiskové zprávě.
Číst více
Cena hliníku je kvůli válce na Blízkém východě blízko čtyřletého maxima. Jeho cena se aktuálně pohybuje těsně pod 3400 dolarů (72 350 korun) za tunu. Americko-izraelská válka proti Íránu totiž narušila globální dodávky, píše CNBC. Hliník je nezbytný materiál v elektronice, dopravě a stavebnictví, stejně jako v dalších odvětvích, například při výrobě solárních panelů a obalů.
Česká společnost Prusa Research, která vyrábí 3D tiskárny, plánuje propustit asi 70 z 1144 zaměstnanců. Serveru e15.cz to potvrdil zakladatel a spolumajitel společnosti Josef Průša. Podle mluvčího firmy Jakuba Kmoška se propouštění týká nevýrobních míst, z nichž část tvoří externisté.
Pražská burza rostla potřetí v řadě a po týdnu se opět přiblížila úrovni 2600 bodů. Index PX dnes přidal 0,51 procenta na 2596,24 bodu. Pomohl mu hlavně bankovní sektor. Dolů naopak index tlačily akcie energetické společnosti ČEZ. Nejhůře dnes ale dopadly akcie metalurgické společnosti Gevorkyan. Oslabily o 11,97 procenta na 206 korun.
Česká měna dnes k euru ztrácí dva haléře, když se obchoduje v kurzu 24,47 koruny za euro. Vůči dolaru koruna smazala část úterních zisků, když oslabila o čtyři haléře na 21,25 koruny za dolar.
Slovensko nařídilo na 30 dnů omezit prodej nafty ⛽ a zakázalo vývoz tohoto paliva do zahraničí. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou navíc budou platit za naftu zvláštní cenu stanovenou jako průměr ceny tohoto paliva v Česku, Rakousko a v Polsku, kde je nafta nyní dražší než na Slovensku.
Číst více
Celosvětové tržby z prodeje hudebních nahrávek 🎶 v loňském roce vzrostly o 6,4 procenta na 31,7 miliardy dolarů (673 miliard korun). Největší podíl na tom mají tržby ze streamovacích služeb ve výši 22 miliard dolarů, které tvoří 70 procent těchto příjmů. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI).
Číst více
Desetitisíce uživatelů po celém světě hlásí dnes výpadek sociální sítě X amerického miliardáře Elona Muska. Vyplývá to z údajů serveru Downdetector. Ve Spojených státech server kolem 16:30 SEČ registroval přes 36 tisíc hlášení, v České republice to bylo přes 300 hlášení. Počet zasažených uživatelů může být ovšem výrazně vyšší, než kolik jich nahlásí potíže prostřednictvím této služby.
Ceny ropy 🛢 dnes opět výrazně rostou 📈. Reagují tak na zprávy o dalších útocích na ropná zařízení na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si připisuje více než šest procent a blížila se ke 110 dolarům za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala růst zhruba o tři procenta a dostala se nad 99 dolarů za barel.
Generální ředitel České televize 📺 Hynek Chudárek dostane za druhé pololetí minulého roku bonus v plné výši, tedy 1,73 milionu korun. Rozhodla o tom dnes Rada ČT. Bonus za pololetí se vypočítává jako pětinásobek měsíční mzdy, kterou měl loni Chudárek 346 tisíc korun.
Číst více
