Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Bitcoin stíhají výprodeje iniciované investory, kteří ho vnímají jen jako další rizikové aktivum. Nejznámější kryptoměna je tak už o skoro milion levnější, než bylo její loňské maximum přepočtené do korun. Absolutní zkáza ale bitcoinu nehrozí. Ti, kteří v něm vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Investoři a generální ředitelé předních firem jsou nadále optimističtí. Podle nich je nepravděpodobné, že by aktuální situace na akciových trzích mohla přerůst do ekonomické krize, píše server CNBC.
Technologické akcie mají za sebou nejdelší ztrátovou sérii od splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Klesají již sedm týdnů v řadě, píše CNBC. Akcie velkých společností, měřeno indexem Dow Jones, klesají již osm týdnů po sobě. To je nejdéle od roku 1932, tedy blízko vrcholu Velké hospodářské krize.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Americký dolar 💲 dnes na devizových trzích posiluje 💪. Děje se tak poté, co výnosy desetiletých amerických vládních dluhopisů krátce vystoupaly na nejvyšší úroveň od července 2007. Investoři očekávají, že americká centrální banka (Fed) na probíhajícím měnovém zasedání ve středu přikročí k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2023, uvedla agentura Reuters.
Nápojářská skupina Kofola kupuje nadpoloviční podíl ve firmě Chachar catering, která provozuje desítky restaurací Chacharova Hasičárna a Chacharova pizza 🍕. Kofola to oznámila v tiskové zprávě. Cenu za podíl 51 procent v Chachar catering žádná ze stran transakce neuvedla. V srpnu Kofola oznámila, že získává podíl 52 procent v české síti kaváren Cøkafe.
Ceny ropy 🛢 se dnes opět zvyšují 📈. Kromě pokračujícího konfliktu na Blízkém východě je tlačí vzhůru rovněž částečné pozastavení těžby v Libyi. Severomořská ropa Brent přidává 2,3 procenta a dostává se nad 108 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje asi 3,5 procenta a nachází se nedaleko 105 dolarů za barel.
Výnos desetiletých amerických vládních dluhopisů dnes poprvé od 19. července 2007 vystoupal 📈 až na 5,041 procenta, uvedly agentury. Dělo se tak v návaznosti na to, že investoři již tento týden ve středu očekávají první z řady zvýšení úrokových sazeb americké centrální banky (Fed), píše Reuters.
Pražská burza dál oslabuje 📉. Index PX klesl o 0,32 procenta na 2752,28 bodu, a uzavřel tak na nejnižší hodnotě od začátku srpna. Ztrácela většina hlavních titulů, rostly jen akcie energetické společnosti ČEZ a zbrojovky Colt.
Česká měna dnes stagnovala k euru i dolaru. Kurz k euru činil 24,30 Kč/EUR a kurz k dolaru 21,06 Kč/USD. V příštích dnech může korunu ovlivnit vývoj ve střetu USA s Íránem a jednání bankovní rady České národní banky (ČNB).
Pozemky v brněnských Černovicích pro stavbu vědecko-technického parku 🔬👩🔬 získá společnost CTP za 722 milionů korun bez daně. Je to cena, kterou firma nabídla. O prodeji pozemků dnes rozhodli brněnští zastupitelé. Podle smlouvy musí firma na pozemcích vybudovat a nejméně deset let provozovat vědecko-technický park. Minimálně třicet procent plochy musí být vyhrazeno pro vědu, výzkum a inovace.
Švýcarský výrobce pesticidů a osiv Syngenta důvěrně podal žádost o vstup na burzu v Hongkongu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dva informované zdroje. Cílem primární nabídky akcií (IPO) je vybrat alespoň pět miliard dolarů 💲 (asi 105 miliard korun), v závislosti na reakci trhu by však objem emise mohl dosáhnout až deseti miliard dolarů, uvedly zdroje. V takovém případě by se podle údajů LSEG jednalo o největší IPO v Hongkongu od roku 2010.
Pozemky v brněnských Černovicích pro stavbu vědecko-technického parku získá společnost CTP za 7️⃣2️⃣2️⃣ milionů korun bez daně. Je to cena, kterou firma nabídla. O prodeji pozemků dnes rozhodli brněnští zastupitelé. Společnost vzešla z koncesního řízení. Podle smlouvy musí firma na pozemcích vybudovat a nejméně deset let provozovat vědecko-technický park.
Rekonstrukce a přestavba 🏫 budovy pražského smíchovského nádraží by mohla začít v roce 2029 a trvat dva roky. Na dnešní konferenci Pražské dopravní fórum to řekl ředitel odboru přípravy staveb Správy železnic Pavel Paidar. Záměr zahrnuje i výstavbu nového křídla. SŽ na Smíchově také rekonstruuje železniční stanici, hotovo má být v roce 2028.
