Nečekané souvislosti s robotizací průmyslu našel americký výzkumný tým – uvádí, že důsledkem je vyšší úmrtnost některých pracovníků. Ne že by je roboty zabily. Ale připravují je o práci, což vede k úmrtím zejména kvůli zneužívání návykových látek a sebevraždám.
Nejzelenější města v Evropě nemusejí být ta, která tak na neznalé turistické oko působí. Návštěvníky vyhledávaná města Terst (na snímku), Turín či Kodaň vévodí podle studie barcelonského Institutu globálního zdraví žebříčku měst s více než 100 tisíci obyvateli, v nichž lidé nejvíce umírají na nedostatek zeleně a s tím související špatnou kvalitu ovzduší. Naopak překvapivě dobře si vedou hornická města Rotherham v Británii a polský Wałbrzych, která se objevila mezi deseti městy s nejlepším poměrem a rozložením zeleně ve svých městských oblastech.
Pozice žen ze střední a východní Evropy na pracovním trhu je stále mnohem slabší než na Západě. Češky do HDP přispívají jen 38 procenty, Slovenky 41 procenty. V západní Evropě to je 46 procent a ve Skandinávii 47 procent, zjistila poradenská firma McKinsey & Company.
Pandemie nepřinesla kýžené pročištění pracovního trhu. Firmy tak stále bojují s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Oproti loňsku se ale situace podle šéfů tuzemských společností mírně zlepšila.
Z hlediska podmínek pro výrobní firmy je Česká republika nejlepší v Evropě. V celosvětovém žebříčku zaujala páté místo za Čínou, Indií, Spojenými státy a Kanadou.
Benzínovým a dieselovým motorům kvůli evropské regulaci postupně zvoní hrana. Prodeje elektromobilů rostou o desítky procent. V desítce sledovaných zemí západní Evropy mají přitom elektrický či hybridní pohon téměř čtyři auta z deseti. Šampionem v elektromobilitě je Norsko, Česko ale výrazně zaostává. Jen jedno ze sta prodaných aut v Česku je elektrické.
Lidí, kteří pracují za hranou zákona, je v Česku minimálně 214 tisíc, reálné odhady ovšem hovoří o více než půl milionu. Nejčastěji jde o zaměstnance v gastronomii, maloobchodu, stavebnictví ale i v IT, uvádí to studie projektu Neviditelní.
Rozdíly v rozložení majetku se v loňském pandemickém roce dále prohloubily. Na světě přibylo 5,2 milionu dolarových milionářů, nejvíce ve Spojených státech a v Německu, zjistila studie investiční banky Credit Suisse nazvaná Global Wealth Report.
