Naprostá většina ukrajinských uprchlíků, kteří našli dočasné útočiště v Česku, má vysokoškolské vzdělání. Více než polovina z nich pak hodlá v zemi nastoupit do zaměstnání. To jsou závěry studie „Ukrajinští uprchlíci v České republice“, kterou vypracovala Migrační platforma EWL a Centrum východoevropských studií Varšavské univerzity.
Autoři známého Start-up reportu přicházejí s dílčí zprávou o stavu české fintechové scény.
Nejzelenější města v Evropě nemusejí být ta, která tak na neznalé turistické oko působí. Návštěvníky vyhledávaná města Terst (na snímku), Turín či Kodaň vévodí podle studie barcelonského Institutu globálního zdraví žebříčku měst s více než 100 tisíci obyvateli, v nichž lidé nejvíce umírají na nedostatek zeleně a s tím související špatnou kvalitu ovzduší. Naopak překvapivě dobře si vedou hornická města Rotherham v Británii a polský Wałbrzych, která se objevila mezi deseti městy s nejlepším poměrem a rozložením zeleně ve svých městských oblastech.
Pozice žen ze střední a východní Evropy na pracovním trhu je stále mnohem slabší než na Západě. Češky do HDP přispívají jen 38 procenty, Slovenky 41 procenty. V západní Evropě to je 46 procent a ve Skandinávii 47 procent, zjistila poradenská firma McKinsey & Company.
Pandemie nepřinesla kýžené pročištění pracovního trhu. Firmy tak stále bojují s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Oproti loňsku se ale situace podle šéfů tuzemských společností mírně zlepšila.
Z hlediska podmínek pro výrobní firmy je Česká republika nejlepší v Evropě. V celosvětovém žebříčku zaujala páté místo za Čínou, Indií, Spojenými státy a Kanadou.
Benzínovým a dieselovým motorům kvůli evropské regulaci postupně zvoní hrana. Prodeje elektromobilů rostou o desítky procent. V desítce sledovaných zemí západní Evropy mají přitom elektrický či hybridní pohon téměř čtyři auta z deseti. Šampionem v elektromobilitě je Norsko, Česko ale výrazně zaostává. Jen jedno ze sta prodaných aut v Česku je elektrické.
Lidí, kteří pracují za hranou zákona, je v Česku minimálně 214 tisíc, reálné odhady ovšem hovoří o více než půl milionu. Nejčastěji jde o zaměstnance v gastronomii, maloobchodu, stavebnictví ale i v IT, uvádí to studie projektu Neviditelní.
Rozdíly v rozložení majetku se v loňském pandemickém roce dále prohloubily. Na světě přibylo 5,2 milionu dolarových milionářů, nejvíce ve Spojených státech a v Německu, zjistila studie investiční banky Credit Suisse nazvaná Global Wealth Report.
