Studie: Na nedostatek zeleně se překvapivě nejvíc umírá v Terstu a Turíně

Nejzelenější města v Evropě nemusejí být ta, která tak na neznalé turistické oko působí. Návštěvníky vyhledávaná města Terst (na snímku), Turín či Kodaň vévodí podle studie barcelonského Institutu globálního zdraví žebříčku měst s více než 100 tisíci obyvateli, v nichž lidé nejvíce umírají na nedostatek zeleně a s tím související špatnou kvalitu ovzduší. Naopak překvapivě dobře si vedou hornická města Rotherham v Británii a polský Wałbrzych, která se objevila mezi deseti městy s nejlepším poměrem a rozložením zeleně ve svých městských oblastech.

Nová studie hodnotící přístup k zelenému prostoru ve více než tisícovce evropských měst tak objevila nečekané vítěze a poražené. Ve srovnání hlavních měst se dokonce věhlasná Paříž či právě Kodaň dostaly do první desítky měst s největším podílem úmrtí kvůli nedostatku zeleně. Autoři studie naznačují, že města v Evropě by mohla zabránit 43 tisícům úmrtí ročně, pokud by splnila doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkající se dostupnosti zeleného prostoru. 

Více než 60 procent zkoumaných městských obyvatel nemělo přístup k zeleni, který doporučuje WHO, tedy alespoň 0,5 hektaru zeleně v přímé vzdálenosti 300 metrů od každého domu, poznamenal server Bloomberg.

Domy za jedno euro. Víme, kde všude je nabízí

Money

S možností pořídit si dům za jedno euro přišlo před několika lety pár městeček na Sicílii. V současné době se k projektu připojilo přes 40 italských obcí a zdá se, že levné nemovitosti si nachází své kupce. Která města dům za euro nabízí a jak tento koncept vůbec funguje?

Zlaťák

Přečíst článek

Hlavním důvodem špatného skóre měst v nelichotivém žebříčku není to, že by jim chyběly parky, ale to, že jsou špatně rozmístěny, aby poskytovaly rovný přístup pro všechny. V evropských městech tak existuje něco, čemu se dá říkat „zelená propast“ mezi bohatšími obyvateli žijícími v listnatých a jehličnatých oblastech a chudší populací v oblastech bez zeleně.

Top 10 evropských měst nad 100 tisíc obyvatel s nejnižší úmrtností kvůli nedostatku zeleně:

1. Elche (Španělsko)

2. Telde (Španělsko)

3. Guimarães (Portugalsko)

4. Perugia (Itálie)

5. Cartagena (Španělsko)

6. Walbrzych (Polsko)

7. Coimbra (Portugalsko)

8. Nikósie (Kypr)

9. Alicante (Španělsko)

10. Rotherham (Velká Británie)

„Je přakvapující, že některá města, která mají hodně zeleně, si ve skutečnosti nevedou příliš dobře,” říká ředitel ISGlobal Urban Planning, Environment and Health Initiative Mark Nieuwenhuijsen. „Je to hlavně proto, že zeleň v těchto místech je na okrajích, kde mnoho lidí nežije,“ míní.

Své také hrají velmi zastavěné oblasti s hustým osídlením v centrech metropolí, takže některá městská centra se nacházejí nezdravě daleko od zeleně, i když jejich hustota přesto poskytuje obyvatelům mnoho dalších ekologických a ekonomických výhod. To je případ i umělci milované Paříže – nacházejí se v ní velkorysé parky, ale má také mnoho oblastí s vysokou hustotou bez velké zeleně v okolí. Celkově 86,45 procenta obyvatel oblasti Paříže žije v místech, která nesplňují směrnice WHO, upozorňuje studie. 

V Číně se prostavěli do kvality, tvrdí architektka mrakodrapů Eva Le Peutrec

Leaders

Navrhla desítky mrakodrapů, velké multifunkční komplexy i město pro milion lidí. Ke všem svým projektům ale architektka Eva Le Peutrec přistupuje stejně. „Na většině zakázek platí, že už dnes je pozdě,“ popisuje stavění v Číně, kde chvíli žila, aby mohla projektovat mrakodrapy.

Petra Jansová

Přečíst článek

Dalším faktorem je pak také – pro turisty i místní jinak lákává – blízkost moře. „Městům, která mají na svých hranicích hodně vody, se často nedaří – protože tam, kde je voda, není zeleň,“ říká Nieuwenhuijsen. Velké vodní plochy mohou poskytovat jistou dávku blahobytu, ale zatím není k dispozici tolik údajů o zdravotních přínosech „modrých prostorů“, i proto může být hodnocení měst u vody, jako je Terst a Kodaň, o něco horší, než si zaslouží.

Top 10 evropských měst nad 100 tisíc obyvatel s nejvyšší úmrtností kvůli nedostatku zeleně:

1. Terst (Itálie)

2. Turín (Itálie)

3. Blackpool (Velká Británie)

4. Gijon (Španělsko)

5. Brusel (Belgie)

6. Le Havre (Francie)

7. Boulogne-sur-Mer (Francie)

8. Kodaň (Dánsko)

9.  La Coruña (Španělsko)

10. Lyon (Francie)

ISGlobal stojí i za studií z letošního ledna, která zkoumala úmrtnost v evropských městech související s množstvím polétavého prachu v ovzduší. Z ní vyšly nejhůře města italská, polská – a česká. V první desítce tohoto žebříčku se umístily Karviná na třetím, Ostrava na šestém a Havířov na desátem místě. Žebříčku vévodí italská města Brescia a Bergamo. Naopak nejlépe byla hodnocena města ve Skandinávii, která obsadila co se týče nejnižší úmrtnosti kvůli prachu v ovzduší prvních čtrnáct příček.