Studie: Na nedostatek zeleně se překvapivě nejvíc umírá v Terstu a Turíně
Nejzelenější města v Evropě nemusejí být ta, která tak na neznalé turistické oko působí. Návštěvníky vyhledávaná města Terst (na snímku), Turín či Kodaň vévodí podle studie barcelonského Institutu globálního zdraví žebříčku měst s více než 100 tisíci obyvateli, v nichž lidé nejvíce umírají na nedostatek zeleně a s tím související špatnou kvalitu ovzduší. Naopak překvapivě dobře si vedou hornická města Rotherham v Británii a polský Wałbrzych, která se objevila mezi deseti městy s nejlepším poměrem a rozložením zeleně ve svých městských oblastech.
Nová studie hodnotící přístup k zelenému prostoru ve více než tisícovce evropských měst tak objevila nečekané vítěze a poražené. Ve srovnání hlavních měst se dokonce věhlasná Paříž či právě Kodaň dostaly do první desítky měst s největším podílem úmrtí kvůli nedostatku zeleně. Autoři studie naznačují, že města v Evropě by mohla zabránit 43 tisícům úmrtí ročně, pokud by splnila doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkající se dostupnosti zeleného prostoru.
Více než 60 procent zkoumaných městských obyvatel nemělo přístup k zeleni, který doporučuje WHO, tedy alespoň 0,5 hektaru zeleně v přímé vzdálenosti 300 metrů od každého domu, poznamenal server Bloomberg.
S možností pořídit si dům za jedno euro přišlo před několika lety pár městeček na Sicílii. V současné době se k projektu připojilo přes 40 italských obcí a zdá se, že levné nemovitosti si nachází své kupce. Která města dům za euro nabízí a jak tento koncept vůbec funguje?
Domy za jedno euro. Víme, kde všude je nabízí
Money
Hlavním důvodem špatného skóre měst v nelichotivém žebříčku není to, že by jim chyběly parky, ale to, že jsou špatně rozmístěny, aby poskytovaly rovný přístup pro všechny. V evropských městech tak existuje něco, čemu se dá říkat „zelená propast“ mezi bohatšími obyvateli žijícími v listnatých a jehličnatých oblastech a chudší populací v oblastech bez zeleně.
| Top 10 evropských měst nad 100 tisíc obyvatel s nejnižší úmrtností kvůli nedostatku zeleně: |
| 1. Elche (Španělsko) |
| 2. Telde (Španělsko) |
| 3. Guimarães (Portugalsko) |
| 4. Perugia (Itálie) |
| 5. Cartagena (Španělsko) |
| 6. Walbrzych (Polsko) |
| 7. Coimbra (Portugalsko) |
| 8. Nikósie (Kypr) |
| 9. Alicante (Španělsko) |
| 10. Rotherham (Velká Británie) |
„Je přakvapující, že některá města, která mají hodně zeleně, si ve skutečnosti nevedou příliš dobře,” říká ředitel ISGlobal Urban Planning, Environment and Health Initiative Mark Nieuwenhuijsen. „Je to hlavně proto, že zeleň v těchto místech je na okrajích, kde mnoho lidí nežije,“ míní.
Své také hrají velmi zastavěné oblasti s hustým osídlením v centrech metropolí, takže některá městská centra se nacházejí nezdravě daleko od zeleně, i když jejich hustota přesto poskytuje obyvatelům mnoho dalších ekologických a ekonomických výhod. To je případ i umělci milované Paříže – nacházejí se v ní velkorysé parky, ale má také mnoho oblastí s vysokou hustotou bez velké zeleně v okolí. Celkově 86,45 procenta obyvatel oblasti Paříže žije v místech, která nesplňují směrnice WHO, upozorňuje studie.
Navrhla desítky mrakodrapů, velké multifunkční komplexy i město pro milion lidí. Ke všem svým projektům ale architektka Eva Le Peutrec přistupuje stejně. „Na většině zakázek platí, že už dnes je pozdě,“ popisuje stavění v Číně, kde chvíli žila, aby mohla projektovat mrakodrapy.
V Číně se prostavěli do kvality, tvrdí architektka mrakodrapů Eva Le Peutrec
Leaders
Dalším faktorem je pak také – pro turisty i místní jinak lákává – blízkost moře. „Městům, která mají na svých hranicích hodně vody, se často nedaří – protože tam, kde je voda, není zeleň,“ říká Nieuwenhuijsen. Velké vodní plochy mohou poskytovat jistou dávku blahobytu, ale zatím není k dispozici tolik údajů o zdravotních přínosech „modrých prostorů“, i proto může být hodnocení měst u vody, jako je Terst a Kodaň, o něco horší, než si zaslouží.
| Top 10 evropských měst nad 100 tisíc obyvatel s nejvyšší úmrtností kvůli nedostatku zeleně: |
| 1. Terst (Itálie) |
| 2. Turín (Itálie) |
| 3. Blackpool (Velká Británie) |
| 4. Gijon (Španělsko) |
| 5. Brusel (Belgie) |
| 6. Le Havre (Francie) |
| 7. Boulogne-sur-Mer (Francie) |
| 8. Kodaň (Dánsko) |
| 9. La Coruña (Španělsko) |
| 10. Lyon (Francie) |
ISGlobal stojí i za studií z letošního ledna, která zkoumala úmrtnost v evropských městech související s množstvím polétavého prachu v ovzduší. Z ní vyšly nejhůře města italská, polská – a česká. V první desítce tohoto žebříčku se umístily Karviná na třetím, Ostrava na šestém a Havířov na desátem místě. Žebříčku vévodí italská města Brescia a Bergamo. Naopak nejlépe byla hodnocena města ve Skandinávii, která obsadila co se týče nejnižší úmrtnosti kvůli prachu v ovzduší prvních čtrnáct příček.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
