Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. To jsou klíčové závěry Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala Národní rozpočtová rada.
Zisk ČEZ ve druhém čtvrtletí letošního roku zaostal za očekáváním. Podnik ale navýšil odhad letošního celoročního výsledku. Příští rok vyplatí rekordní dividendu. Stát se tak může těšit až na 36 miliard korun.
Náš pan ředitel říká, nejsou lidi. A že paní učitelku, která křičí na děti, a ony pak doma pláčou, nemůže vyhodit. Prostě nejsou lidi. V tom jsou tedy učitelé sejf. Není náhrada, takže si mohou na školách dělat, co se jim zamane.
Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.
Stát, obce a kraje vydaly ke konci května na zvládání uprchlické krize v souvislosti s válkou na Ukrajině 7,2 miliardy korun. Z toho výdaje ze státního rozpočtu činily 6,1 miliardy korun, přičemž největší položkou byly sociální dávky. Za ně stát vyplatil čtyři miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí.
Dobrou zprávu nese ratingová agentura Fialově vládě. Česku totiž zhoršení ratingu bezprostředně nehrozí. Země si prý dokonce může dovolit osekávat dluh pomaleji než okolní země. Potvrzuje se tak, že veřejné finance České republiky nejsou v rozvratu, jak se loni mylně tvrdilo v rámci předvolebního boje.
Česká vláda letos za období ledna až května vykazuje druhé nejhorší hospodaření v historii ČR. Hůře hospodařila pouze Babišova vláda loni. Pokud Fialův Kabinet neodolá pokušení činit prázdná, ale drahá gesta, letošní schodek bude jistě přesahovat schválených 280 miliard korun, komentuje novou statistiku vládního účtu Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Schodek státního rozpočtu už letos překonal 100 miliard korun. Podle ratingové agentury Standard & Poor’s ale české veřejné finance nejsou v rozvratu a ukrajinskou válku s přehledem zvládnou.
Vláda padla do pasti svých slibů, schodek rozpočtu letos vzroste minimálně na 350 miliard korun. Budou se muset zvyšovat daně, nebo vláda rezignuje na slib ozdravování veřejných financí.
Nová vláda je pod tlakem. Musí hledat úspory naléhavěji než jakákoli jiná před ní v novodobé historii země. Důležitější než hon za letošními škrty ve výši 80 miliard však bude rozvážná a odvážná proměna rozpočtu na rok 2023.
Rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Zvýšení předpokládá vládní novela o státní sociální podpoře, kterou dnes schválil Senát hlasy 64 ze 76 přítomných členů. V doprovodném usnesení vyzvala horní komora kabinet k tomu, aby připravil zavedení automatické valorizace rodičovské.
Podpora na bydlení v superdávce bude vycházet od letošního října z nákladů domácností v jednotlivých okresech, nebude se stanovovat podle velikosti bydliště. Mezi zranitelné skupiny budou nově patřit samoživitelé a samoživitelky s dětmi do 15 let věku místo do sedmi let. Změny v dávce státní sociální pomoci obsahuje novela o růstu rodičovského příspěvku, kterou dnes schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal pokutou 450 tisíc korun Pražskou developerskou společnost 🏗, která je příspěvkovou organizací hlavního města. Důvodem bylo uzavírání smluv na právní služby v letech 2020 až 2024 bez tendru. Rozhodnutí úřadu potvrdil i jeho předseda Petr Mlsna, který zamítl podaný rozklad Pražské developerské. Rozhodnutí je tak pravomocné a společnost musí pokutu zaplatit.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Od 1. srpna se sloučí agentury CzechTrade a CzechInvest do nové agentury CzechBusiness. Nová agentura nabídne podnikatelům služby obou dosavadních subjektů na jednom místě, sloučení také přinese státu úspory, uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). K podobnému spojování agentur pro podporu podnikání podle něj přistupují i další evropské země, zmínil Finsko či Švédsko.
Počet zaměstnanců německého chemického koncernu BASF v hlavním sídle na západě Německa poprvé od roku 1954 klesl pod 30 tisíc. Podle agentury DPA to dnes řekl šéf tohoto největšího chemického podniku na světě Markus Kamieth. Od začátku roku 2024 zaniklo v koncernu po celém světě 7000 pracovních míst.
Americký prezident Donald Trump přislíbil Ukrajině licence na výrobu střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl televizi Fox News prezident Ruskem napadené země Volodymyr Zelenskyj po úterní schůzce s Trumpem. Šéf Bílého domu na své síti Truth Social označil setkání za velmi dobré.
Jihokorejskému výrobci čipů SK Hynix vzrostl ve druhém čtvrtletí čistý zisk o více než 1200 procent na rekordních 94 bilionů wonů (1,34 bilionu Kč). Firmě pomohla vysoká poptávka po jejích paměťových čipech z odvětví umělé inteligence (AI), ale také zisky z investičních aktiv.
Údery Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku dnes zabily nejméně deset lidí, píše agentura AFP s odkazem na koalici polovojenských skupin Hašd Šaabí, což jsou lidové mobilizační síly (PMF). USA dříve informovaly, že se Saúdskou Arábií podnikly údery proti Íránem podporovaným milicím v Iráku, které útočily na saúdskoarabská ropná zařízení.
