Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své aktuální prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby.
Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.
Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočet vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na pomoc lidem s drahými energiemi. Prioritou pro něj je dodržet plánovaný celoroční schodek 295 miliard korun.
Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
Průměrně vydělávající důchodce kvůli nižší valorizaci jen letos přijde na penzích o 7100 korun.
Státní rozpočet se kvůli napjaté ekonomické i geopolitické situaci dostává stále do většího stresu a výdaje rostou. Vláda Petra Fialy však nadále věří, že udrží v letošním roce schodek ve schválené výši 295 miliard korun. Vzhledem k pokračující inflaci erár sice má vyšší příjmy z DPH, ale zároveň hrozí až dvě mimořádné valorizace důchodů. A protože vláda buď neumí, nebo nechce škrtat, stále častěji mluví o zvyšování daní. Zde je přehled daňových sazeb, které Fialův kabinet buď již nově zavedl, nebo uvažuje o jejich zvýšení.
Zvýšení daně z nemovitosti rozevře příjmové nůžky mezi bohatými a chudšími, mezi vlastníky nemovitostí a nájemníky. Pokud ji i přes to vláda zvýší, mělo by toto daňové inkaso zůstat obcím.
Nákup stíhaček z USA, který Fialův kabinet zvažuje, by vyšel na více než 100 miliard korun. I proto by vláda měla předložit rozsáhlejší plán škrtů, jinak jí hrozí zhoršení ratingu a prodražení dluhu. Stav veřejných financí komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Vláda podle prezidenta Miloše Zemana musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, uvedl Zeman ve svém vánočním poselství ze zámku v Lánech. Inflaci zařadil vedle ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize mezi nejvážnější problémy končícího roku 2022.
Prezident Miloš Zeman ve středu podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun.
Daňové příjmy podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) letos vzrostou o 15 procent a příští rok o deset procent, jejich vývoj tak bude kopírovat inflaci. Stanjura ale zároveň ale upozornil, že inflační výdaje státního rozpočtu rostou rychleji než příjmy.
