Již za pouhé tři roky začne Česká republika připravovat možnost, že by tu někdy začaly jezdit vlaky vyšší rychlostí, než je aktuálních 160 kilometrů v hodině. Přitom se utratí desítky, spíš stovky miliard. A až to jednou skutečně nastane, maximální rychlost bude 320 km/h. To je prostě málo.
Stále více kritických hlasů se ozývá na konto historické dohody o záchraně švýcarské banky Credit Suisse. Tu po horečnatých jednáních převezme konkurentka UBS. A zdánlivě se jede dál. Jeden detail dohody je však natolik šokující a pobuřující, že může zadělat na reputační riziko celému bankovnímu sektoru. Držitelé dluhopisů banky Credit Suisse totiž byli z dealu vyškrtnutí. A to se nemělo stát.
Umělá inteligence se stále hlasitěji hlásí o slovo. Tedy přesněji: lidé hrající si s programem ChatGPT nyní již vlastněným Microsoftem stále častěji zaplavují veřejný prostor produkty jejich hrátek s umělou inteligencí. Spolu s tím se údajně rozjíždí debata, které profese tento nebo nějaký podobný program nahradí. My novináři jsme údajně první na ráně. Tak hned na začátku můžeme začít s tím, že to ani náhodou. Text je aktualizován po námitkách odborné komunity, že ChatGPT je naprogramován se znalostmi do roku 2021 a na otázku autora tedy nemohl odpovědět.
Bývalý armádní generál Petr Pavel se stal dalším prezidentem České republiky. Po splnění slavnostního slibu se ujme nejvyššího úřadu v zemi po Miloši Zemanovi. Zrekapitulujme, že Petra Pavla do úřadu vynesly hlasy 3,4 milionu voličů. Naopak druhého kandidáta podpořilo 2,4 milionu lidí. Stát se prezidentem 10,7 milionu lidí je první a nejdůležitější úkol pro Petra Pavla, který ještě před inaugurací objížděl regiony, které mu nebyly příliš nakloněny. Není to však zdaleka úkol jediný. Tady jsou klíčové úkoly, které budou za pět let rozhodovat o tom, jestli Petr Pavel byl dobrým lídrem této země, nebo jej čeká upadnutí v zapomnění.
Komentář Stanislava Šulce s titulkem Proč Fialova vláda za sebou nechává jen poražené? vyvolal sérii čtenářských reakcí. Vybíráme dvojici reprezentativních názorů čtenářů. Reakce zveřejňujeme bez redakčních zásahů jen po běžné jazykové korektuře.
Jak výrazně se vládnutí Andreje Babiše podepsalo na České republice, posoudí až historie. Totéž ostatně platí i pro současný kabinet Petra Fialy. Jednu věc lze ale soudit již nyní. A to jsou dojmy běžných lidí. A tady je jeden obří rozdíl, který nyní se změnou valorizačního vzorce opět nabyl obřích rozměrů. Zatímco za Babiše nebylo sice líp, většina lidí se přesto cítila jako vítězi. To Fialův kabinet za sebou nechává jen poražené.
Více než 40letá zkušenost s centrálně plánovanou ekonomikou a následná liberalizace všeho v myslích Čechů vytvořila z myšlenky státního plánování cosi odporného, nesmyslného a špatného. A to i tam, kde by to mělo smysl, například ve školství. Ukazuje se to téměř na všem od nedostatku kapacit ve školkách u velkých měst po nedostatek kantorů. Nyní se to projeví na plné čáře v situaci, kdy na střední školy má přijít rekordní počet potomků silných ročníků takzvaných Husákových dětí.
Jestli uplynulých 12 měsíců něco ukázalo, tak zejména neschopnost předpovídat jakýkoli další vývoj válečného konfliktu. A platí to napříč odborností i ideologiemi, kterým věříme. Čím to je? Svou roli v tom hrají sociální sítě, které jsme si zvykli používat pro utvrzování ve vlastním přesvědčení. Ukazuje se však, že co funguje v běžném životě, tváří v tvář válečnému chaosu selhává na plné čáře.
Co se mnou bude? Na to odpoví předsednictvo. Tak svou budoucnost popsal poražený Andrej Babiš krátce po oznámení výsledků voleb. Ve skutečnosti nyní Babiš chystá něco, co by bylo možné označit termínem „totální opozice“. „Hnutí ANO jede dál,“ prohlásil poté, co uznal výhru Petra Pavla.
Aktuální dění nejen na sociálních sítích naznačuje, že Česká republika se ocitá v přelomovém okamžiku srovnatelném se 17. listopadem či zrodem samostatného Československa. Ne, není tomu tak. Jde jen o obyčejné volby. Nic víc. A vzejde z nich jenom nový prezident. Tedy úředník s průměrnými pravomocemi a relativně velkou symbolickou mocí.
Přímá volba prezidenta je hodně ošementná záležitost. Proč? Tady jsou tři hlavní důvody, které byly zřejmě ještě před samotným uzákoněním přímé volby. Výsledkem bude vždy rozdělená společnost.
