V době „před konsolidačním balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit? Vyjádření resortu financí jsou prostě chaos nad chaos, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Do sporu, kdo může za inflaci, která v Česku patří k nejvyšším v Evropě, se vložil místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Podle něj největší zodpovědnost nese Česká národní banka, ačkoli mezi faktory patří i velmi uvolněná rozpočtová politika, která byla už před pandemií covidu-19.
Premiér Petr Fiala (ODS) zpochybnil slova guvernéra České národní banky Aleše Michla o proinflačním působení deficitů státního rozpočtu. Za inflaci je zodpovědná především ČNB, její guvernér by neměl házet vinu na vládu, řekl premiér v rozhovoru pro CNN Prima News. Naznačil, že centrální banka by mohla proti inflaci udělat víc.
Guvernér ČNB Michl viní z inflačních rizik hlavně Fialovu vládu, neboť ta hospodaří s historicky rekordním schodkem. Obava ČNB z přetrvávající vysoké inflace houstne, poprvé po letech končí hlasování její bankovní rady nejtěsnějším možným výsledkem, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Světově významná agentura Fitch zhoršila rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny. Zdůvodňuje to výší předpokládaných rozpočtových schodků Francie letos a v příštím roce. Tyto deficity už jsou až příliš výrazně nad úrovní prostřední hodnoty deficitů vykazovaných skupinou zemí, do níž agentura Fitch dosud řadila právě i ve Francii, tedy skupinou zemí s hodnocením „AA“. Proto nově Francii přisuzuje o stupeň horší hodnocení, „AA-“, upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Pro vypořádání se strukturálním deficitem potřebuje stát omezovat výdaje, bez reformy daní to však nepůjde, míní odborníci. Studie institutu IDEA a agentury PAQ Research navrhuje dvě varianty, jak upravit zdanění zaměstnanců - vyváženou se základní sazbou 15 procent a realistickou se základní sazbou 17 procent. První varianta může přinést navíc 32 miliard Kč, druhá 59 miliard Kč. Oba návrhy berou ohledy na nízkopříjmové pracující, na něž nejsilněji dopadá inflace, a napravují také nedostatečnou daňovou progresi českého systému, uvedli autoři studie.
Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.
Vláda letos v prvním čtvrtletí hospodařila s historicky rekordním schodkem, který ještě o více než 40 miliard korun překonal dosud rekordní schodek za první čtvrtletí, ten z pandemického roku 2021.
Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočet vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na pomoc lidem s drahými energiemi. Prioritou pro něj je dodržet plánovaný celoroční schodek 295 miliard korun.
Vláda hledá peníze na zalátování děravého státního rozpočtu. A jednotlivé strany se předhánějí v nápadech, kde by bylo možné zdroje najít. Jednou z cest by údajně mohlo být zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty z 21 na 23 procent. Co by v nějakých dobách snad i mohlo mít smysl, přichází v časech, kdy by tím vláda docílila jediného: vlastní zkázy. Podobně jako se to stalo Nečasově vládě poté, co zvýšila DPH a do půl roku šla s ostudou od válu.
Česko se ocitá v závažné makroekonomické nerovnováze, jakou roky nepamatuje. Podle některých expertů mu proto vážně hrozí měnová krize. Data za loňský rok, jež máme čerstvě pohromadě, tuto obavu, respektive důvody pro ni, příliš nerozptylují. Přesto koruna spíše rekordně sílí, než by čelila měnové krizi. Co za tím vězí?
Trumpova podpora u Američanů spadla na rekordní dno 📉. Má ji u 32 procent dotázaných, ukázal průzkum veřejného mínění. Jedním z důvodů je podle agentury Reuters nespokojenost i v řadách republikánů s Trumpovým přístupem k problematice životních nákladů, které zvyšuje i jeho nepopulární válka s Íránem.
