Německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku. Dokument, ke kterému získal přístup nejprodávanější německý deník Bild, začíná ruskou mobilizací letos v únoru a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025.
Dva členové ruské tajné služby FSB, zadržení loni z listopadu kvůli přijetí úplatku ve výši pěti miliard rublů (asi 1,23 miliardy korun), uzavřeli dohodu s vyšetřovateli a vypovídají proti svým společníkům v tomto případu, kolegovi z tajné služby a skupině elitních vyšetřovatelů. Informují o tom ruská média s odvoláním na federální kriminální ústřednu.
Ruská ústřední volební komise zaregistrovala další dva kandidáty, kteří se budou po boku stávajícího prezidenta Vladimira Putina ucházet o úřad hlavy státu. Hlasování, které podle pozorovatelů téměř jistě vyhraje Putin, se uskuteční letos 15. až 17. března.
Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 mají obyvatelé Ukrajiny přístup k jedinému zdroji televizního zpravodajství - celodennímu vysílání plnému záběrů ukrajinských tanků ostřelujících ruské pozice, zdravotníků operujících v blízkosti fronty a politických vůdců získávajících podporu v zahraničí.
Západ zaostává za Ruskem a Čínou ve výrobě některých důležitých válečných zbraní a obranných systému, upozorňuje list Wall Street Journal. A za klíčový důvod tohoto stavu označuje deindustrializaci Západu, která je podle ekonoma Lukáše Kovandy poháněná environmentálními programy typu Green Dealu.
Rusko za úterní vzdušné útoky na Ukrajinu utratilo zhruba 620 milionů dolarů (asi 14 miliard korun), odhadl časopis Forbes. Vychází přitom z informací zveřejněných velením ukrajinských sil ohledně raket a střel, kterými Rusové útočili, a z vlastních odhadů cen těchto prostředků. Podle Kyjeva Rusko na Ukrajinu vyslalo 99 raket různých typů a desítky bezpilotních strojů.
Vývoz pokročilých obráběcích strojů z Číny do Ruska se od invaze na Ukrajinu v jedné z důležitých kategorii zvýšil desetinásobně. Čínští výrobci nyní dominují obchodu s vysoce přesnými zařízeními počítačového numerického řízení (CNC), které jsou klíčové pro ruský vojenský průmysl, uvedl britský list Financial Times.
Těžiště války na Ukrajině bude v nadcházejícím roce Krymský poloostrov a s ním související bitva o Černé moře, uvedl v rozhovoru s časopisem The Economist ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pro Ukrajinu je podle něj zásadní snížit počet ruských útoků z tohoto směru. Odmítl, že by Rusko momentálně vítězilo, a vyzval spojence k pokračování pomoci.
Aktivita v ruském zpracovatelském sektoru v prosinci rostla nejrychlejším tempem skoro za sedm let, objem nových exportních zakázek nicméně druhý měsíc za sebou klesl. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož předběžné výsledky dnes zveřejnila mezinárodní společnost S&P Global. Růstu v průmyslu teď vydatně pomáhá zbrojní výroba.
Spojené státy na půdě G7 navrhují zabavení až 300 miliard dolarů (asi 6,6 bilionu korun) zmražených ruských aktiv, píše list Financial Times. Ministři financí skupiny vyspělých zemí i jejich náměstci pracují na tom, aby byl návrh připravený k realizaci k druhému výročí ruské invaze na Ukrajinu 24. února příštího roku. USA mají podle listu podporu Japonska, Kanady a Británie, evropské země naopak mají pochybnosti.
Předseda arménské vlády Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev spolu jednali během neformálního summitu postsovětského Společenství nezávislých států (SNS) v Petrohradu o mírových dohodách mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Informovala o tom dnes arménská a ruská média s odvoláním na Pašinjanovu mluvčí. Rozhovor se odehrál ještě v úterý.
Mezinárodní ratingová agentura Fitch potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny na stupni 🇨 🇨 🇨, tedy hluboko ve spekulativním pásmu. Předpověděla, že válka Ukrajiny s Ruskem bude pokračovat také v příštím roce. Ukrajina je nyní silně závislá na zahraniční finanční pomoci. Rating podle agentury Fitch odráží značná úvěrová rizika související s válkou a jejími makroekonomickými a rozpočtovými dopady.
Francouzská policie při rozsáhlé sobotní demonstraci v Paříži ⛓️⛓️⛓️ zadržela 142 lidí, z nichž 120 skončilo v policejní vazbě, uvedla pařížská prefektura. Informuje o tom dnes agentura AFP. Pařížského protestu se podle různých zdrojů zúčastnilo 110 tisíc až 250 tisíc lidí. Pařížská prefektura také sdělila, že na konci protestního průvodu bylo zhruba 500 výtržníků, a informovala o násilném vniknutí do jedné provozovny a krádežích v ní.
