Snížení plánovaného státního schodku pro příští rok ze stávajících necelých 377 miliard korun na méně než 300 miliard korun, které navrhuje pravděpodobný budoucí premiér Petr Fiala (Spolu), je stále spíše jen symbolickým gestem. Zůstává tak otázkou, zda kvůli němu riskovat rozpočtové provizorium, které omezuje možnosti výdajů.
Prezident Miloš Zeman dal včera zřetelně najevo, že rozpočet na příští rok to u něj nebude mít tak snadné jako rozpočet na rok letošní. A to přesto, že navrhovaný schodek na rok 2022 je o 110 miliard korun nižší než deficit, s nímž rozpočet může počítat letos.
Prezident Miloš Zeman při sobotním jednání o návrhu státního rozpočtu na příští rok apeloval na úspory. Návrh považuje podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka za málo úsporný a nedostatečně investiční. Bez patřičných změn úspor a investic by zvažoval vetování rozpočtu, uvedl mluvčí na twitteru.
Když jste politická strana a blíží se volby, není těžší úkol než formulovat program pro důchodce. Je to jako tanec v místnosti plné střepů. Ještě horší. A přesto se to po vás chce. Což je pochopitelné, jde o půl bilionu veřejných výdajů ročně, a dva a půl milionu voličů. Takže, co s tím?
Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než do něj odvedla, sdělilo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice Česka činila 50,1 miliardy korun.
Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí (MF), je nedostatečná. Výpočty Národní rozpočtové rady (NNR) totiž ukazují, že dosažení tzv. dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně již v roce 2024. Šéfka státní kasy Alena Schillerová trvá na tom, že tempo konsolidace je přiměřené. „Umožní plynulý návrat pandemií poškozené ekonomiky do standardního stavu,” uvedla ministryně.
Návrh ministerstva financí počítá s tím, že v roce 2024 by Česko na obranu dávalo 1,47 procenta svého HDP. Rozpočet ministerstva obrany by tak byl v roce 2024 výrazně nižší, než co Česká republika slibuje spojencům z NATO. Představitelé země se opakovaně zavázali, že na obranu bude Česko do tohoto roku vydávat dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany věří, že další jednání ještě směřování rozpočtu změní.
Pentagon zveřejnil novou, už pátou, várku dokumentů, videí a vizualizací souvisejících s pozorováním neidentifikovaných létajících objektů (UFO)🛸🛸 a dalších podobných jevů. Obsahují například vzpomínky vojenského pilota na obrovský, podivný trojúhelník, který v roce 2002 zakrýval hvězdy nad Afghánistánem, nebo videa ukazující například záhadnou kouli svištící nad obytnou oblastí na Blízkém východě, píšou agentury.
Číst více
Umělé inteligenci (AI) využívané v bankovnictví nevěří 3️⃣4️⃣ procent Čechů. Loni to bylo 36 procent. Naopak pocit bezpečí při využití AI meziročně vzrostl↗️ ze 17 procent na 24 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank mezi 1000 respondenty.
Číst více
Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda. Změna času měla v EU skončit v roce 2019, členské státy se ale na jednotném nastavení neshodly.
Eurokomisařka pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová vyzvala platformy Meta a TikTok, aby v krizových situacích důrazně postupovaly proti dezinformacím. V pátek o tom mluvila se zástupci těchto platforem v souvislosti s přílivem desítek tisíc migrantů do španělské Ceuty z minulého týdne.
Spojené státy provedou první testy vesmírného protiraketového štítu Golden Dome (Zlatá kopule) do konce letošního roku, zkušební lety jsou plánovány na rok příští. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Na vývoj prvních prototypů satelitní zbraňové technologie americké ministerstvo obrany vyčlenilo 3,2 miliardy dolarů (67,2 miliardy korun) z celkové plánované částky 185 miliard dolarů.
Americký Senát jasnou většinou schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí na hlavně země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Podle agentury AP je to dosud nejvýznamnější krok za druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa s cílem zastavit Ruskem vyvolanou válku.
Číst více