Lukáš Kovanda: Rušení daňových výjimek není průchozí. Sociálně ani politicky
NázoryJestliže podle prezidenta Miloše Zemana není rozpočet Fialovy vlády protiinflační, pak jim už vůbec nemohl být rozpočet připravený ještě Babišovou vládou.
Jestliže podle prezidenta Miloše Zemana není rozpočet Fialovy vlády protiinflační, pak jim už vůbec nemohl být rozpočet připravený ještě Babišovou vládou.
Vláda schválila návrh rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň uplatní dodatečné příjmy, celkově odpovídající 62,2 miliardy, které hodlá ze zhruba třetiny, tedy v částce kolem 21 miliard, využít na letošní mimořádné navýšení důchodů, zvýšení příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele.
Vláda v rámci státního rozpočtu hospodařila letos v lednu poprvé po 35 měsících přebytkově. Vyplývá to z údajů k plnění rozpočtu, které zveřejnilo ministerstvo financí. Jde však zatím spíše jen o symbolický výsledek, neboť nová Fialova vláda právě alespoň symbolicky přetíná éru kontinuálně schodkových plnění, jež se táhne od začátku roku 2019.
Deficit státního rozpočtu pro letošní rok by měl být pod 280 miliard korun. To by bylo až o 100 miliard korun méně, než plánovala předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Stát loni získal na spotřební dani z tabákových výrobků 56 miliard korun přesně stejně jako před čtyřmi lety. Sazba daně přitom mezitím vzrostla o třetinu. Pokles výnosu je zřejmě více důsledkem nezdařených daňových změn hlavně v roce 2020, ukázala analýza spotřební daně publikovaná na půdě Katedry hospodářské a sociální politiky Národohospodářské fakulty VŠE.
Závažnější než samotná výše veřejného dluhu Česka je stávající dynamika jeho nárůstu. Hrozí totiž, že mnohé země EU začnou své veřejné finance ozdravovat rychleji než ČR, což by mohlo postavení Česka v rámci EU coby šesté nejméně zadlužené země zhoršit. Navíc by takový vývoj nenechaly bez povšimnutí ratingové agentury. Ty pandemický nárůst tuzemského zadlužení zatím tolerují, neboť vnímají celkový mimořádný kontext, kvůli němuž nastalo.
Snížení plánovaného státního schodku pro příští rok ze stávajících necelých 377 miliard korun na méně než 300 miliard korun, které navrhuje pravděpodobný budoucí premiér Petr Fiala (Spolu), je stále spíše jen symbolickým gestem. Zůstává tak otázkou, zda kvůli němu riskovat rozpočtové provizorium, které omezuje možnosti výdajů.
Ministři za sociální demokracii nepodpořili návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem bezmála 377 miliard korun.
Víkendové volby v Německu zůstávají těsně před startem stále velmi otevřenou hrou, na jejímž konci bude zřejmě mnohem fragmentovanější parlament. A možná také mnohem méně rozpočtově konzervativní vláda.
Schodek státního rozpočtu za celý letošní rok bude zřejmě kolem 400 miliard korun, řekla v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Deficit by tak byl vyšší než vloni, ale menší proti plánu.
Inflační „figura“ eurozóny výrazně překonala konsensus analytiků směrem nahoru. Index spotřebitelských cen v srpnu meziročně vzrostl na tři procenta a překonal tak cíle ECB. Trvalo mu to prakticky více než 10 let. Vkrádá se proto otázka, zda nyní budeme svědky pozvolného obratu měnové politiky v eurozóně? Asi těžko.