Italská mediální skupina MFE-MediaForEurope, kterou ovládají dědicové Silvia Berlusconiho (na snímku Pier Silvio Berlusconi, syn bývalého státníka), si již zajistila více než 70 procent akcií německé televizní společnosti ProSiebenSat.1 (Pro 7). Agentuře Reuters to ve středu řekly zdroje obeznámené se situací. Česká skupina PPF minulý týden uvedla, že ukončuje investici v Pro 7 a že svůj podíl ve výši téměř 15,7 procenta nabídla firmě MFE. Původně přitom PPF usilovala o zvýšení svého podílu na 29,99 procenta.
Přetahovaná o vliv v ProSiebenSat.1 mezi rodinou Silvia Berlusconiho a skupinou PPF nekončí. Představenstvo i dozorčí rada německé mediální společnosti vítají nabídku PPF zvýšit podíl ve společnosti na 29,99 procenta. Nabídnutou cenu sedm eur za akcii ale oba orgány označily za neadekvátní z finančního hlediska. Proto ani nebudou vydávat doporučení akcionářům, zda mají nabídku přijmout, píše agentura Reuters.
Investiční skupina PPF nabídla odkup akcií německé mediální společnosti ProSiebenSat.1 s cílem zdvojnásobit svůj podíl na 29,99 procenta. Reaguje tak na nabídku italské MFE-MediaForEurope rodiny Berlusconiů, která chce ProSiebenSat ovládnout. PPF nabídla za akcii sedm eur, což je o 21 procent více, než je předpokládaná nabídková cena MFE.
Bývalý generální ředitel TV Nova Christoph Mainusch by mohl usednout v dozorčí radě společnosti ProSiebenSat.1. Jako svého favorita, pro kterého bude hlasovat, jej označila skupina PPF.
Největší soukromá televizní skupina na německém trhu ProSiebenSat.1, jejímž druhým největším akcionářem je PPF Renáty Kellnerové, dostatečně nevydělává, musí stlačit náklady. Chystá se proto zrušit na 400 pracovních míst, což je asi desetina z celku.
Írán po 20 dnech války již není schopen obohacovat uran, ani vyrábět balistické rakety, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedla to agentura Reuters.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI).
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
