Propouštění se bude týkat výrobních i administrativních pozic. Zaměstnanci chemičky z koncernu Agrofert dostanou podle mluvčího vyšší odstupné, než jim náleží podle zákoníku práce.
Americký výrobce čipů Intel plánuje propustit více než 20 procent zaměstnanců. Cílem tohoto kroku je zjednodušit organizační strukturu ve firmě, která se potýká s problémy. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg. Propouštění by mohlo být oznámené ještě tento týden.
Společnost se podle slov vedení snažila zajistit alternativy, ale nedokázala najít životaschopné řešení, které by umožnilo pokračování ostravského provozu.
Neratovická Spolana spustila koncem února postupné, už dříve ohlášené, propouštění zhruba 500 zaměstnanců. Podnik totiž ukončuje výrobu PVC a kaprolaktamu.
Další americká banka plánuje snížit svoje stavy, cílem je zvýšit efektivitu. Se současným vývojem na finančních trzích to podle vyjádření šéfa Morgan Stanley nesouvisí.
V Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku končí provoz cukrovaru. Výrobci se nedaří konkurovat levnějšímu dovozu z Ukrajiny i jiných zemí. O práci přijde 150 lidí.
Softwarová společnost Cariad z koncernu Volkswagen propustí do konce roku téměř 30 procent z 5900 stávajících zaměstnanců. S odkazem na své zdroje o tom informuje web deníku Handelsblatt, podle nějž firma informaci potvrdila.
Americká kosmická společnost Blue Origin propustí deset procent zaměstnanců. Cílem je snížit náklady a urychlit starty raket. Firma miliardáře Jeffa Bezose to podle agentury Reuters uvedla na setkání se zaměstnanci. O práci přijde zhruba 1400 lidí z téměř 14 tisíc zaměstnanců podniku, jenž v půli ledna po několika odkladech vypustil do vesmíru k prvnímu letu raketu New Glenn.
Těžební společnost OKD ve druhém pololetí sníží asi o 350 stav zaměstnanců. Souvisí to s blížícím se ukončením těžby. Nyní v OKD na Karvinsku pracuje 3300 lidí, kmenových zaměstnanců je více než 2400 z nich. Odcházející zaměstnanci dostanou jako odstupné až jedenáctinásobek platu. Uvedla to mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.
Šéf Adidasu Björn Gulden chce propustit v německé centrále zhruba každého jedenáctého zaměstnance. Uvádí to zdroj agentury Reuters. O plánech na propouštění už dříve informoval německý list Manager Magazin.
Japonské akcie dnes 📈 posílily a jejich hlavní index Nikkei 225 poprvé v historii uzavřel obchodování nad psychologicky významnou hranicí 60.000 bodů. Za růstem stál optimismus ohledně firemních zisků, náladu na trhu podpořila i zpráva o novém návrhu na ukončení konfliktu na Blízkém východě, uvedla agentura Reuters.
Ceny ropy zahájily týden dalším 📈 růstem. Trh reaguje na zprávy, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem nepostupují, zatímco Hormuzský průliv zůstává uzavřen. Severomořská ropa Brent krátce po 8:30 středoevropského letního času vykazovala nárůst o více než dvě procenta a blížila se ke 108 dolarům za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala téměř dvě procenta a nacházela se nad 96 dolary za barel.
Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce 📈 zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své dnešní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Investice do jaderných zbraní se 📈 zvyšují. Loni do firem zabývajících se jejich výrobou investovalo o 15 procent více finančních institucí. Na pozadí mezinárodního napětí a rostoucích vojenských výdajů hrozí eskalace, varují v dokumentu organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN) zástupci nevládních uskupení.
Někdejší americký prezident Barack Obama na síti X 👎 odsoudil případ střeleckého útoku na galavečeři s korespondenty Bílého domu, kde byl přítomen prezident Spojených států Donald Trump s dalšími členy vlády. Podle Obamy nemá násilí v demokracii místo.
Izraelské údery na jihu Libanonu si za dnešek vyžádaly 1️⃣4️⃣ mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému militantnímu hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.