Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině takové bezpečnostní záruky, které se budou svým charakterem podobat článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci, jenž obsahuje princip kolektivní obrany. Zároveň je ochoten učinit ústupky na dobytých územích na Ukrajině, řekl v televizi CNN americký zmocněnec Steve Witkoff.
Protesty proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiče v Srbsku už čtvrtý den po sobě doprovázelo násilí. Nejvážnější incidenty se v noci na dnešek odehrály ve Valjevu, kde odpůrci vlády zapálili kancelář Vučićovy Srbské pokrokové strany (SNS) a poškodili budovu radnice a prokuratury.
Americký prezident Donald Trump chce příští pátek uspořádat summit mezi ním, ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, píše server Axios. Šéf Kremlu ale podle informovaných zdrojů požaduje za ukončení ofenzívy na Ukrajině kromě Doněcké oblasti také Luhanskou oblast. Putin je rovněž ochoten jednat o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale jako jednoho z možných garantů navrhl Čínu.
Rusko podmiňuje ukončení své ofenzívy na Ukrajině tím, že se Kyjev stáhne z východní Doněcké oblasti. Ruský prezident Vladimir Putin to řekl na páteční schůzce na Aljašce svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, píše list Financial Times s odkazem na informované zdroje. Moskva v takovém případě zastaví svá vojska v jižní Chersonské oblasti a jihovýchodní Záporožské oblasti.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že se izraelský premiér Benjamin Netanjahu stal problémem a že se bude snažit vyvíjet tlak na Izrael kvůli válce, kterou židovský stát vede v Pásmu Gazy. Dánsko aktuálně předsedá Evropské unii. Napsal o tom zpravodajský server The Times of Israel (ToI).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina potřebuje skutečný, trvalý mír, a ne další přestávku mezi ruskými invazemi, píše Reuters. Hlava Ukrajiny se takto vyjádřila po pátečním setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina v současné chvíli rozebírá celý svět. Svým komentářem přispěl i maďarský premiér Viktor Orbán, který nešetřil superlativy.
Donald Trump se včera na Aljašce pokusil si Vladimira Putina podmanit. Pompézně i výstražně. Totiž jak poplácáním po zádech na červeném koberci, tak ale i – hned o pár vteřin později – demonstrací vojenské síly v podobě přeletu chlouby americké armády, bombardéru B-2 stealth. Načež to opět zkusil po dobrém nečekaným gestem, zjevně mimo protokol: usazením ruského prezidenta do své limuzíny. V ní oba světově nejsledovanější lidé včerejšího dne získali cenný čas zapřést hovor vskutku jen mezi čtyřma očima. Možná to nejdůležitější padlo už tam.
Na vojenské základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce jednali americký prezident Donald Trump se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Oba státníci po summitu označili rozhovor za konstruktivní, schůzka trvající přibližně dvě a půl hodiny ale patrně žádné konkrétní výsledky nepřinesla. Dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla. Trump nicméně po jednání v rozhovoru s televizí Fox News prohlásil, že se nyní bude domlouvat schůzka mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a šéfem Kremlu. Dodal, že sám se jí možná zúčastní. V pondělí se Zelenskyj setká s Trumpem ve Washingtonu.
Donald Trump se za pár hodin setká na Aljašce s Vladimirem Putinem. Co můžeme čekat? Putin bude tvrdý, rozhodně nepřišel ustupovat. A Trump? Doufejme, že chce ze setkání vytěžit víc než jen pěknou fotku.
Americký prezident Donald Trump se v červenci při telefonátu o clech s norským ministrem financí Jensem Stoltenbergem ptal na Nobelovu cenu, uvedl norský deník Dagens Naeringsliv. Několik zemí včetně Izraele, Pákistánu a Kambodže nominovalo Trumpa na Nobelovu cenu za zprostředkování mírových dohod nebo příměří. Šéf Bílého domu se nechal slyšet, že by si ocenění, které uděluje norský Nobelův výbor, zasloužil, poznamenala agentura Reuters.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
