Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slíbil, že do poloviny ledna 2024 předloží strategický dokument, v němž popíše chystané změny ve zdravotnictví. Hodlá jich dosáhnout změnami zákona o veřejném zdravotním pojištění, o zdravotních službách, o elektronizaci zdravotnictví a zákona o ochraně veřejného zdraví. První z nich začne platit 1. ledna 2025, řekl ministr v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
V největších pražských nemocnicích vypovědělo od prosince přesčasy asi 18 až 38 procent lékařů, většinou je jich 100 až 300. O uspořádání služeb v následujícím měsíci podle nich vedení s lékaři teprve jednají. Péče omezena nebude, v prosinci je objem plánované péče obvykle nižší, uvedli.
Najít nádor v rané fázi, kdy se dá úspěšněji léčit, dokáže metoda vyvinutá týmem profesora Michala Holčapka na Univerzitě Pardubice. Nápad se nyní snaží převést do praxe spin-off společnost Lipidica nejdříve v Česku, výhledově i v zahraničí.
Je tu další vlna protestů doktorů. Mladí lékaři hrozí, že od prosince nebudou dělat přesčasy. To by bylo celkem pochopitelné, nikdo nechce jen tak dělat přesčasy. Tady je ovšem v pozadí výhrůžka, že když nenastoupí do služby, nebude v Česku dostatečná zdravotní péče a někdo by to mohl odnést životem. Máme tady takové drobné vydírání.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce spolu s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a poslancem Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) předložit ve zrychleném projednávání do Sněmovny novelu zákoníku práce, která zruší nedávno schválené navýšení přesčasové práce lékařů. Poslední změna bude platit od 1. října, podle Válka by se mohla vrátit do původního stavu od ledna. Řekl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Zástupci Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) na facebooku v reakci uvedli, že vyjádření ministra vítají, nechtějí se ale nechat uchlácholit sliby. Podporovatele vyzvali, aby ve vypovídání přesčasů na prosinec pokračovali.
Sněmovna znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví. Ustanovení budí spory a část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že přestane přesčasy sloužit.
Digitalizace. Toto heslo moderní doby postupně proniká do všech sfér lidské činnosti. Prosazovat se tak začíná i ve zdravotnictví. Covidová pandemie poukázala na nepřipravenost právních předpisů na rychlý rozvoj komunikačních technologií ve zdravotnictví. Historickým milníkem se tak stává novela zákona o zdravotních službách, která otevírá dveře rozvoji telemedicíny. Podrobněji novelu představíme v podcastu, který vzniká ve spolupráci s právní kanceláří PRK Partners.
Řecké ostrovy se svojí idylickou krajinou překypují turisty, jejich zdravotnictví je ale na hraně kolapsu. Úmrtí mladé ženy v pokročilém stadiu těhotenství a jejího nenarozeného dítěte jsou jen dva případy smrti kvůli chronickému nedostatku záchranářů a zdravotníků, píše server Politico.
Do svých třiceti let zažila bohužel více, než někteří za celý život. Lékaři jí ve 27 letech sdělili krutou diagnózu – rakovina tlustého střeva ve čtvrtém stádiu s metastázemi na játrech. Nemoc ji dostala na dno. Zároveň ji ale naučila užívat si života. Tohle je příběh fotografky a influencerky Lucie Levé, o který se podělila s posluchači pořadu Eva Talks na Newstream TV.
Diabetikům hrozí až třikrát větší riziko mrtvice oproti zdravému člověku. Ochrnutí končetin, povislý koutek, porucha řeči… I tak lze poznat cévní mozkovou příhodu. Pacienti s cukrovkou mají vyšší úmrtnost a těžší neurologické postižení. Fatálnímu konci se dá přitom předejít včasnou návštěvou lékaře.
Kvůli nedostatku praktických lékařů se téměř každý čtvrtý člověk v Británii uchýlil k samoléčbě nákupem léků na internetu nebo v lékárně bez doporučení lékaře. Ukázal to průzkum institutu pro výzkum veřejného mínění Savanta ComRes, o kterém informovala stanice ITV.
