Vyšetřování ve Spojeném království rozkrylo obrovský skandál, kdy se desetitisíce Britů nic netušíce nakazily prostřednictvím léčiv a transfuzí virem HIV či nebezpečnou hepatitidou typu C. Tisíce lidí včetně dětí a dospívajících infekci podlehly. Velkému počtu případů se přitom dalo zabránit, úřady se však rozhodly mlčet.
Společnost Ekorent z investiční skupiny Creditas koupila od J&T Leasingové společnosti její část Medical, která financuje česká soukromá zdravotnická zařízení. Podmínky transakce společnosti nekomentovaly.
Britské zdravotnictví se v evropském zdravotnictví stává poslední dobou jakýmsi odstrašujícím případem. Podfinancování, stávky a dlouhé čekací lhůty na zákroky. Dnešní stav podle odborníků začíná připomínat některé nešvary z minulého století. Naštěstí však ne všechny.
Juniorní lékaři v Anglii zahájili 3. ledna šestidenní stávku, nejdelší v historii britského zdravotnického systému NHS. Stávka končí dnes. Pohotovostní služby nemocnic dostala pod větší tlak, než pod kterým už byly, a vedla k odkladu či zrušení stovek tisíc návštěv pacientů objednaných k lékaři. Čekací lhůty na zdravotní péči zapříčiněné pandemií covidu-19, stávkami a nedostatkem personálu jsou teď ještě delší; na čekacích listinách NHS je nyní kolem 6,4 milionu pacientů, z toho 42 procent bude čekat déle než 18 týdnů. Britové si pomalu zvykají, že NHS nefunguje, když ji potřebují, píše týdeník The Economist.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slíbil, že do poloviny ledna 2024 předloží strategický dokument, v němž popíše chystané změny ve zdravotnictví. Hodlá jich dosáhnout změnami zákona o veřejném zdravotním pojištění, o zdravotních službách, o elektronizaci zdravotnictví a zákona o ochraně veřejného zdraví. První z nich začne platit 1. ledna 2025, řekl ministr v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Nabídka, se kterou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) souhlasila Česká lékařská komora (ČLK) i zdravotnické odbory, je růst výdělků lékařů o 5000 až 15 000 korun podle stupně vzdělání a ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických o pět procent. Finální dohodu chtějí zúčastněné strany podepsat v pátek, poté by měli lékaři odvolat protest.
Na jednání s nespokojenými lékaři podle premiéra Petra Fialy (ODS) byla nalezena shoda, nabídl jim pro příští rok 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování. Půjde o dodatek k úhradové vyhlášce, aby byl závazný pro státní i krajské, městské či soukromé nemocnice, řekl Fiala po jednání. Svůj protest lékaři, kteří vypověděli přesčasy, podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády odvolají tehdy, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně.
Učitelé opět rebelují. Hrozí stávkou, patrně ji i uskuteční, 27. listopadu. Zavřou školy, nebudou učit. Děti ať prý zůstanou doma. Učitelé tam určitě zůstanou.
Většina nemocnic v ČR podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dává na platy 60 procent příjmů, třeba ty rehabilitační nebo psychiatrické až 80 procent. V západních zemích je to zhruba 50 procent. Uvedl to na sjezdu České lékařské komory (ČLK). Podle prezidenta ČLK Milana Kubka se z menší částky, která do zdravotnictví ve srovnání se Západem jde, platí přístroje a léky za stejné ceny, proto na odměny personálu zůstává méně. Systém veřejného zdravotního pojištění má letos na zdravotní péči 458 miliard korun, dlouhodobě jde zhruba polovina do nemocnic.
V největších pražských nemocnicích vypovědělo od prosince přesčasy asi 18 až 38 procent lékařů, většinou je jich 100 až 300. O uspořádání služeb v následujícím měsíci podle nich vedení s lékaři teprve jednají. Péče omezena nebude, v prosinci je objem plánované péče obvykle nižší, uvedli.
Najít nádor v rané fázi, kdy se dá úspěšněji léčit, dokáže metoda vyvinutá týmem profesora Michala Holčapka na Univerzitě Pardubice. Nápad se nyní snaží převést do praxe spin-off společnost Lipidica nejdříve v Česku, výhledově i v zahraničí.
