V zatím nejrozsáhlejší studii svého druhu pomáhala umělá inteligence radiologům vyhodnocovat snímky z mamografu. Ukázalo se, že zvyšuje úspěšnost v odhalování nádorů. Postupně se zřejmě otevírají možnosti, jak může umělá inteligence vstoupit do zdravotnictví a vylepšit ho.
Snižovat potřebu zdravotní péče i náklady díky prevenci, zvyšovat efektivitu formou inovací a otevřít systém novým zdrojům ze soukromého sektoru. To jsou ve zkratce základní doporučení expertů na zajištění dlouhodobého financování zdravotnictví v České republice. Bez toho jinak celému systému hrozí problémy a deficit na mnoha úrovních. Uvedli to na setkání s novináři ekonomičtí odborníci z Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Mimořádná kombinace odborných znalostí, lidskosti, empatie a zkušenosti. To je profesorka Alexandra Kolenová, přední slovenská onkoložka specializující se na dětské pacienty. Vedle svého působení na prestižní Klinice dětské hematologie a onkologie v Národním ústavu dětských chorob je také spoluzakladatelkou občanského sdružení Dětem s rakovinou, které se snaží zlepšovat podmínky dětských pacientů. Alexandra Kolenová je jednou z deseti finalistek ocenění Impakt Awards by newstream, které se 10. října bude udělovat za individuální počin s pozitivním přínosem pro komunitu a společnost.
Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) oznámila, že po 32 letech musela ukončit svou činnost v Rusku.
České zdravotnictví podle mezinárodního Indexu připravenosti zdravotnictví (Healthcare Readiness Index - HRI) není dostatečně připraveno na další krize, jako byla epidemie covidu-19. V EU je Česká republika na desátém místě ze 27 zemí, když získala 55,7 bodu ze 100 bodů a meziročně si pohoršilo. Index každý rok zpracovává organizace Globsec, jejíž zástupci se minulý týden sešli v Praze.
Vedení Prahy se zaměří na motivaci lékařů, aby si otevírali své praxe v hlavním městě. Mezi opatřeními je mimo jiné navýšení počtu obecních bytů pro ně určených či město poskytne granty na vybavení nebo provoz ordinace. Velkým problémem je stárnutí lékařů, kdy jejich průměrný věk v Praze je 54 let a v řadě oborů pracuje mnoho lékařů ve věku nad 60 let. Novinářům to dnes řekli náměstkyně pražského primátora Alexandra Udženija (ODS) a ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Čeká vás náročná chirurgická operace a lékař uklidňuje: všechno předem vyzkoušíme na vašem dvojčeti. To zní děsivě. Ale pokud doplní, že půjde o vaše digitální dvojče, můžete se uklidnit. Digitální dvojčata začínají – po průmyslu, stavebnictví či energetice – pozvolna pronikat také do medicíny.
Vyšetřování ve Spojeném království rozkrylo obrovský skandál, kdy se desetitisíce Britů nic netušíce nakazily prostřednictvím léčiv a transfuzí virem HIV či nebezpečnou hepatitidou typu C. Tisíce lidí včetně dětí a dospívajících infekci podlehly. Velkému počtu případů se přitom dalo zabránit, úřady se však rozhodly mlčet.
Zdravotní stav postřeleného slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale vážný, řekli novinářům ministr obrany Robert Kaliňák a ředitelka banskobystrické fakultní nemocnice Miriam Lapuníková, kde byl ministerský předseda po středečním pokusu o atentát hospitalizován. Fico podstoupil pětihodinovou operaci.
Britský premiér se vydal na tažení proti „neschopenkové kultuře“. Ať už to znamená cokoliv, připomíná jeho přístup spíše snahu o laciné předvolební body než o systematický přístup, který by ostrovní pracovní trh skutečně potřeboval.
Soud uložil moravskoslezskému hejtmanovi Janu Krkoškovi (ANO) ve 12 let starém případu uplácení lékařů farmaceutickými firmami peněžitý trest 200 tisíc korun. Uznal ho vinným z účasti na organizované zločinecké skupině, za který lze pachatele potrestat až desetiletým vězením. Soud vzal ale v potaz dobu, která uplynula od trestné činnosti, Krkoškovo doznání i jeho současný způsob života. Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu pro podání odvolání. Krkoška po vyhlášení rozsudku rezignoval na svou funkci, oznámila mluvčí kraje.
Italská finanční policie odhalila na Sardinii stovku ⛵⛵⛵ lodí, které jejich italští majitelé registrovali v zahraničí, aby je utajili před místními daňovými úřady. Informovala o tom dnes agentura APA a italská média. Dle vyšetřovatelů mají tyto jachty a další rekreační lodě celkovou hodnotu přes 1,17 miliardy korun) a možné pokuty jejich majitelům by mohly dosáhnout až 559 milionů korun.
