Soud uložil moravskoslezskému hejtmanovi Janu Krkoškovi (ANO) ve 12 let starém případu uplácení lékařů farmaceutickými firmami peněžitý trest 200 tisíc korun. Uznal ho vinným z účasti na organizované zločinecké skupině, za který lze pachatele potrestat až desetiletým vězením. Soud vzal ale v potaz dobu, která uplynula od trestné činnosti, Krkoškovo doznání i jeho současný způsob života. Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu pro podání odvolání. Krkoška po vyhlášení rozsudku rezignoval na svou funkci, oznámila mluvčí kraje.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slíbil, že do poloviny ledna 2024 předloží strategický dokument, v němž popíše chystané změny ve zdravotnictví. Hodlá jich dosáhnout změnami zákona o veřejném zdravotním pojištění, o zdravotních službách, o elektronizaci zdravotnictví a zákona o ochraně veřejného zdraví. První z nich začne platit 1. ledna 2025, řekl ministr v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Nabídka, se kterou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) souhlasila Česká lékařská komora (ČLK) i zdravotnické odbory, je růst výdělků lékařů o 5000 až 15 000 korun podle stupně vzdělání a ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických o pět procent. Finální dohodu chtějí zúčastněné strany podepsat v pátek, poté by měli lékaři odvolat protest.
Na jednání s nespokojenými lékaři podle premiéra Petra Fialy (ODS) byla nalezena shoda, nabídl jim pro příští rok 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování. Půjde o dodatek k úhradové vyhlášce, aby byl závazný pro státní i krajské, městské či soukromé nemocnice, řekl Fiala po jednání. Svůj protest lékaři, kteří vypověděli přesčasy, podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády odvolají tehdy, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně.
Učitelé opět rebelují. Hrozí stávkou, patrně ji i uskuteční, 27. listopadu. Zavřou školy, nebudou učit. Děti ať prý zůstanou doma. Učitelé tam určitě zůstanou.
Většina nemocnic v ČR podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dává na platy 60 procent příjmů, třeba ty rehabilitační nebo psychiatrické až 80 procent. V západních zemích je to zhruba 50 procent. Uvedl to na sjezdu České lékařské komory (ČLK). Podle prezidenta ČLK Milana Kubka se z menší částky, která do zdravotnictví ve srovnání se Západem jde, platí přístroje a léky za stejné ceny, proto na odměny personálu zůstává méně. Systém veřejného zdravotního pojištění má letos na zdravotní péči 458 miliard korun, dlouhodobě jde zhruba polovina do nemocnic.
V největších pražských nemocnicích vypovědělo od prosince přesčasy asi 18 až 38 procent lékařů, většinou je jich 100 až 300. O uspořádání služeb v následujícím měsíci podle nich vedení s lékaři teprve jednají. Péče omezena nebude, v prosinci je objem plánované péče obvykle nižší, uvedli.
Najít nádor v rané fázi, kdy se dá úspěšněji léčit, dokáže metoda vyvinutá týmem profesora Michala Holčapka na Univerzitě Pardubice. Nápad se nyní snaží převést do praxe spin-off společnost Lipidica nejdříve v Česku, výhledově i v zahraničí.
Je tu další vlna protestů doktorů. Mladí lékaři hrozí, že od prosince nebudou dělat přesčasy. To by bylo celkem pochopitelné, nikdo nechce jen tak dělat přesčasy. Tady je ovšem v pozadí výhrůžka, že když nenastoupí do služby, nebude v Česku dostatečná zdravotní péče a někdo by to mohl odnést životem. Máme tady takové drobné vydírání.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce spolu s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a poslancem Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) předložit ve zrychleném projednávání do Sněmovny novelu zákoníku práce, která zruší nedávno schválené navýšení přesčasové práce lékařů. Poslední změna bude platit od 1. října, podle Válka by se mohla vrátit do původního stavu od ledna. Řekl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Zástupci Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) na facebooku v reakci uvedli, že vyjádření ministra vítají, nechtějí se ale nechat uchlácholit sliby. Podporovatele vyzvali, aby ve vypovídání přesčasů na prosinec pokračovali.
Sněmovna znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví. Ustanovení budí spory a část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že přestane přesčasy sloužit.
Spojené státy obnovily 🙏 dodávky vojenské pomoci Ukrajině, potvrdil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním vystoupení na sociálních sítích. Upozornil, že se připravují se i nové balíky evropské pomoci.
Americký dolar 💲 na závěr týdne posiluje vůči většině hlavních měn. Reaguje tak na další oznámení amerického prezidenta Donald Trump o clech, což vyvolalo zájem o bezpečnější investice. Trump zvýšil cla na dovoz z Kanady a uvedl, že do pátku obdrží dopis o výši cel i Evropská unie.
Ceny ropy 🛢 dnes rostou a připisují si více než dvě procenta. Investoři zvažují mezi tím, zda krátkodobě zůstane trh napjatý, nebo zda se letos naopak objeví velký přebytek nabídky, jak odhaduje Mezinárodní agentura pro energii.
Pařížské státní zastupitelství dnes uvedlo, že ve středu zahájilo vyšetřování 📜 sociální sítě X a jejího vedení kvůli podezření ze zkreslení algoritmu platformy za účelem zahraničního vměšování. Podle agentury AFP to uvedla pařížská státní zástupkyně Laure Beccuauová.
Česká měna v závěru obchodního týdne mírně oslabila 👎 k euru i dolaru. Vůči evropské měně ztratila čtyři haléře na 24,68 koruny za euro, proti dolaru si pohoršila o dva haléře, když se dnes kolem 17:00 obchodovala na 21,11 koruny za dolar.
Pražská burza v uplynulém týdnu opět 💪 posílila, během něj se ocitla blízko maxima. Index PX stoupl o 0,8 procenta na 2169,5 bodu. Nejvíce se zhodnotily akcie bankovní skupiny Erste, naopak nejvýraznější oslabení zaznamenaly akcie Primoco. V předchozím týdnu burza rovněž rostla, když index PX připsal 0,8 procenta.
Německý automobilový koncern Volkswagen 🚗 a jeho čínský partner SAIC ❌ ukončili výrobu v čínském závodě ve městě Nan-ťing kvůli slábnoucí poptávce po automobilech se spalovacím motorem, závod bude uzavřen. Agentuře AFP to dnes řekl mluvčí Volkswagenu. V závodě se vyráběly také vozy Škoda.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyhnala z domovů téměř 🔟 milionů lidí. Asi 3,8 milionu se přesunulo jinam na Ukrajině, 5,6 milionu uprchlo do zahraničí. Uvedla to zástupkyně Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pro Ukrajinu.
Vydavatelství Economia loni skončilo ⬇ ve ztrátě zhruba 18,5 milionu korun, zatímco o rok dříve vykázalo zisk 12,3 milionu korun. Tržby společnosti, pod kterou patří Hospodářské noviny, týdeník Ekonom nebo servery Aktuálně.cz a Centrum.cz, meziročně klesly o 91,6 milionu na 561,9 milionu.
Evropská komise má v plánu více ☝ zatlačit na členské státy EU, které porušují demokratické normy. V novém víceletém rozpočtu by chtěla propojit výplaty miliard eur s dodržováním evropských standardů, vyplývá z dokumentu, do kterého nahlédl bruselský server Politico.
