Lékaři bez hranic ukončili své působení v Rusku
PolitikaMezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) oznámila, že po 32 letech musela ukončit svou činnost v Rusku.
Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) oznámila, že po 32 letech musela ukončit svou činnost v Rusku.
Zdravotní stav postřeleného slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale vážný, řekli novinářům ministr obrany Robert Kaliňák a ředitelka banskobystrické fakultní nemocnice Miriam Lapuníková, kde byl ministerský předseda po středečním pokusu o atentát hospitalizován. Fico podstoupil pětihodinovou operaci.
Britský premiér se vydal na tažení proti „neschopenkové kultuře“. Ať už to znamená cokoliv, připomíná jeho přístup spíše snahu o laciné předvolební body než o systematický přístup, který by ostrovní pracovní trh skutečně potřeboval.
Soud uložil moravskoslezskému hejtmanovi Janu Krkoškovi (ANO) ve 12 let starém případu uplácení lékařů farmaceutickými firmami peněžitý trest 200 tisíc korun. Uznal ho vinným z účasti na organizované zločinecké skupině, za který lze pachatele potrestat až desetiletým vězením. Soud vzal ale v potaz dobu, která uplynula od trestné činnosti, Krkoškovo doznání i jeho současný způsob života. Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu pro podání odvolání. Krkoška po vyhlášení rozsudku rezignoval na svou funkci, oznámila mluvčí kraje.
Hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška (ANO) je obžalovaný z podílu na uplácení lékařů farmaceutickými firmami Jde o 12 let starý případ. Informoval o tom web Deník.cz. Moravskoslezští opoziční zastupitelé se Krkošku zatím k rezignaci vyzvat nechystají. Počkají na čtvrteční jednání Obvodního soudu pro Prahu 2, který se má případem zabývat. Stejný přístup zvolilo i hnutí ANO.
Společnost Ekorent z investiční skupiny Creditas koupila od J&T Leasingové společnosti její část Medical, která financuje česká soukromá zdravotnická zařízení. Podmínky transakce společnosti nekomentovaly.
Britské zdravotnictví se v evropském zdravotnictví stává poslední dobou jakýmsi odstrašujícím případem. Podfinancování, stávky a dlouhé čekací lhůty na zákroky. Dnešní stav podle odborníků začíná připomínat některé nešvary z minulého století. Naštěstí však ne všechny.
Juniorní lékaři v Anglii zahájili 3. ledna šestidenní stávku, nejdelší v historii britského zdravotnického systému NHS. Stávka končí dnes. Pohotovostní služby nemocnic dostala pod větší tlak, než pod kterým už byly, a vedla k odkladu či zrušení stovek tisíc návštěv pacientů objednaných k lékaři. Čekací lhůty na zdravotní péči zapříčiněné pandemií covidu-19, stávkami a nedostatkem personálu jsou teď ještě delší; na čekacích listinách NHS je nyní kolem 6,4 milionu pacientů, z toho 42 procent bude čekat déle než 18 týdnů. Britové si pomalu zvykají, že NHS nefunguje, když ji potřebují, píše týdeník The Economist.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slíbil, že do poloviny ledna 2024 předloží strategický dokument, v němž popíše chystané změny ve zdravotnictví. Hodlá jich dosáhnout změnami zákona o veřejném zdravotním pojištění, o zdravotních službách, o elektronizaci zdravotnictví a zákona o ochraně veřejného zdraví. První z nich začne platit 1. ledna 2025, řekl ministr v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Nabídka, se kterou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) souhlasila Česká lékařská komora (ČLK) i zdravotnické odbory, je růst výdělků lékařů o 5000 až 15 000 korun podle stupně vzdělání a ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických o pět procent. Finální dohodu chtějí zúčastněné strany podepsat v pátek, poté by měli lékaři odvolat protest.
Na jednání s nespokojenými lékaři podle premiéra Petra Fialy (ODS) byla nalezena shoda, nabídl jim pro příští rok 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování. Půjde o dodatek k úhradové vyhlášce, aby byl závazný pro státní i krajské, městské či soukromé nemocnice, řekl Fiala po jednání. Svůj protest lékaři, kteří vypověděli přesčasy, podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády odvolají tehdy, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer připustil, že jeho současný plán na 🕊️🕊️🕊️ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. "Válka musí skončit tak či tak," řekl Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.
Číst více