Severní Korea potvrdila, že její ústava nyní označuje sousední Jižní Koreu jako nepřátelský stát. Pchjongjang tak podle agentury AFP potvrdil ústavní změnu, kterou letos slíbil severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil poprvé od července 2000 Severní Koreu. Se svým protějškem Kim Čong-unem podepsal dohodu o spolupráci, ale také se projeli autem. Oba státníci společně shlédli například i vojenskou přehlídku.
Ruský prezident Vladimir Putin v článku pro severokorejská média poděkoval KLDR za podporu ve válce proti Ukrajině, uvedla agentura Reuters.
Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) v posledním roce utrpělo velké neúspěchy diplomatické úsilí o kontrolu jaderných zbraní, a to na pozadí napjatých mezinárodních vztahů kvůli válkám na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Nejrychleji rozšiřují svůj jaderný arzenál země jako Čína a KLDR.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un nařídil armádě a zbrojnímu průmyslu urychlit přípravy na válku v důsledku podle něj bezprecedentních konfrontačních kroků ze strany Spojených států. Informovala o tom severokorejská státní média, podle nichž Kim hovořil o prioritách pro příští rok na setkání vládnoucí komunistické strany. Diktátor rovněž prohlásil, že KLDR rozšíří strategickou spolupráci s „protiimperialistickými nezávislými zeměmi“.
Severní Korea podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina ve všech jeho rozhodnutích, řekl podle agentury Reuters severokorejský vůdce Kim Čong-un. Oba státníci se sešli na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě. Podle Kima, pro kterého je návštěva první zahraniční cestou od pandemie covidu-19, Moskva i Pchjongjang vedou svatou válku proti Západu.
Severní Korea varovala, že provokativní vojenské akce Spojených států přibližují Korejský poloostrov jadernému konfliktu a také pohrozila sestřelením amerického průzkumného letadla. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou agenturu KCNA.
Celková hodnota obchodu mezi Čínou a Severní Koreou se loni zvýšila více než trojnásobně na 1,03 miliardy dolarů (22,8 miliardy korun). Navzdory zotavení je však pouze na zhruba 37 procentech úrovně z roku 2019, tedy doby před pandemií nemoci covid-19. S odvoláním na čínské vládní údaje to uvedla agentura Kjódó.
V březnu došlo k vysání kryptoměn ze sítě Ronin. Celková škoda dosahuje v přepočtu 14 miliard korun. Viník? Pravděpodobně severokorejští hackeři, kteří dodávají tamnímu režimu peníze na jaderný program.
Severokorejští hackeři odcizili od začátku roku 2020 do poloviny roku 2021 digitální aktiva za více než padesát milionů dolarů, tedy přes miliardu korun. Kořist má tamní vláda podle zprávy OSN využívat na pro financování rozvoje nových raket a svého jaderného programu.
