Za neúspěch Demokratické strany v úterních volbách je zodpovědný nynější americký prezident Joe Biden, naznačila někdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. V rozhovoru s listem The New York Times (NYT) kritizovala pozdní rozhodnutí hlavy státu odstoupit z volebního klání i jeho rychlou podporu viceprezidentky Kamaly Harrisová, která se stala demokratickou kandidátkou do prezidentského hlasování.
Mé prezidentství by nebylo pokračováním prezidentství Joea Bidena. Prohlásila to viceprezidentka a demokratická kandidátka na prezidentku USA Kamala Harrisová v rozhovoru s televizí Fox News.
Nastal čas, aby Spojené státy legalizovaly užívání marihuany, řekla americká viceprezidentka Kamala Harrisová, která v listopadových volbách usiluje o post hlavy státu. Harrisová tím opakovala stanovisko z doby před viceprezidentskou funkcí, zároveň se odklonila od pozice současného prezidenta Joea Bidena.
Americký prezident Joe Biden krátce před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě oznámil další pomoc Kyjevu ve výši zhruba osmi miliard dolarů (180 miliard korun).
Kamale Harrisové se podařilo výrazně stáhnout náskok Donalda Trumpa, pokud jde o její vnímanou schopnost poradit si ekonomikou a zaměstnaností, ukazuje nový průzkum veřejného mínění agentury Ipsos. Zatímco ještě v červenci demokratická kandidátka na prezidentku na svého republikánského soupeře ztrácela jedenáct procentních bodů, nyní byl poměr 40 ku 43 procentům v její neprospěch, uvedla agentura Reuters.
Skutečnou předvolební bombu vypustil zakladatel největší sociální sítě Facebook a CEO Meta Platforms Mark Zuckerberg. Ten v dopise pro legislativní výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu napsal, že jej vláda dosluhujícího prezidenta Joea Bidena v době pandemie covidu přiměla cenzurovat část obsahu Facebooku. Zuckerberg označil požadavky vlády za nesprávné a lituje, že vládě vyhověl.
Americký prezident Joe Biden v březnu schválil přísně tajný strategický jaderný plán, který s ohledem na rozšiřování čínského jaderného arzenálu přeorientovává americkou strategii na odstrašení Pekingu, napsal dnes americký list The New York Times (NYT).
Souboj mezi stávající viceprezidentkou USA Kamalou Harrisovou a exprezidentem Donaldem Trumpem se blíží. Zatímco na začátku léta to vypadalo, že Donald Trump má vítězství v kapse, aktuálně to působí, jako by Harrisová již zvítězila. Navzdory průzkumům se boj teprve rozjíždí. A půjde o to, kdo bude udávat tón kampaně, jaké zbraně v ní který kandidát vytáhne a komu budou nahrávat i okolnosti, na něž nemá žádný z kandidátů vliv. Jak tedy bude vypadat tříměsíční kampaň? Tady jsou pravděpodobné hlavní motivy.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová získala nepatrný náskok dvou procentních bodů na republikána Donalda Trumpa poté, co prezident Joe Biden ukončil svou předvolební kampaň a vyjádřil jí svou plnou podporu. Vyplývá to z nejčerstvějšího průzkumu agentur Reuters/Ipsos.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová má podporu dostatečného množství delegátů pro zajištění demokratické prezidentské nominace. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odvoláním na zdroje z volebního štábu a vlastní propočty.
Americká Demokratická strana by měla vést debatu o novém kandidátovi na prezidenta a nikoli tuto pozici rychle přisoudit viceprezidentce Kamale Harrisové, uvádějí komentáře předních amerických deníků po odstoupení prezidenta Joea Bidena z letošních voleb. Jeho krok hodnotí velké listy převážně pozitivně.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Číst více
