Joe Biden má dva měsíce, aby uzavřel demokratickou kapitolu v Bílém domě. Důležitou součástí prezidentova odkazu jsou ekonomické a průmyslové zákony i podpora Ukrajiny, pro kterou ještě může něco udělat i v následujících týdnech. Je však otázkou, zda jeho úspěchy přežijí lednový nástup Donalda Trumpa.
Kamale Harrisové se podařilo výrazně stáhnout náskok Donalda Trumpa, pokud jde o její vnímanou schopnost poradit si ekonomikou a zaměstnaností, ukazuje nový průzkum veřejného mínění agentury Ipsos. Zatímco ještě v červenci demokratická kandidátka na prezidentku na svého republikánského soupeře ztrácela jedenáct procentních bodů, nyní byl poměr 40 ku 43 procentům v její neprospěch, uvedla agentura Reuters.
Skutečnou předvolební bombu vypustil zakladatel největší sociální sítě Facebook a CEO Meta Platforms Mark Zuckerberg. Ten v dopise pro legislativní výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu napsal, že jej vláda dosluhujícího prezidenta Joea Bidena v době pandemie covidu přiměla cenzurovat část obsahu Facebooku. Zuckerberg označil požadavky vlády za nesprávné a lituje, že vládě vyhověl.
Americký prezident Joe Biden v březnu schválil přísně tajný strategický jaderný plán, který s ohledem na rozšiřování čínského jaderného arzenálu přeorientovává americkou strategii na odstrašení Pekingu, napsal dnes americký list The New York Times (NYT).
Souboj mezi stávající viceprezidentkou USA Kamalou Harrisovou a exprezidentem Donaldem Trumpem se blíží. Zatímco na začátku léta to vypadalo, že Donald Trump má vítězství v kapse, aktuálně to působí, jako by Harrisová již zvítězila. Navzdory průzkumům se boj teprve rozjíždí. A půjde o to, kdo bude udávat tón kampaně, jaké zbraně v ní který kandidát vytáhne a komu budou nahrávat i okolnosti, na něž nemá žádný z kandidátů vliv. Jak tedy bude vypadat tříměsíční kampaň? Tady jsou pravděpodobné hlavní motivy.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová získala nepatrný náskok dvou procentních bodů na republikána Donalda Trumpa poté, co prezident Joe Biden ukončil svou předvolební kampaň a vyjádřil jí svou plnou podporu. Vyplývá to z nejčerstvějšího průzkumu agentur Reuters/Ipsos.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová má podporu dostatečného množství delegátů pro zajištění demokratické prezidentské nominace. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odvoláním na zdroje z volebního štábu a vlastní propočty.
Americká Demokratická strana by měla vést debatu o novém kandidátovi na prezidenta a nikoli tuto pozici rychle přisoudit viceprezidentce Kamale Harrisové, uvádějí komentáře předních amerických deníků po odstoupení prezidenta Joea Bidena z letošních voleb. Jeho krok hodnotí velké listy převážně pozitivně.
Nepřekvapivý šok. Tak bychom mohli označit rozhodnutí prezidenta Joea Bidena, že nebude pokračovat jako kandidát Demokratické strany na amerického prezidenta. Nyní jsou na tahu demokraté, ale i republikáni. První se musí sešikovat za Kamalou Harrisovou, kterou Biden doporučil za svou nástupnici. A republikáni musejí začít promýšlet novou strategii na nového protivníka.
Demokratické politiky čekají náročné týdny. S rostoucím přesvědčením, že volby ovládne Donald Trump, poroste snaha odstranit stávajícího prezidenta z volebního klání. Nahradit Joea Bidena však není vůbec jednoduché. A paradoxně to nebude snadné ani ve chvíli, kdyby tomu dnešní prezident byl sám nakloněn. Zde jsou scénáře možného odstavení Joea Bidena z demokratické kandidátky.
Americký prezident Joe Biden si začíná připouštět, že by nemusel vyhrát listopadové volby a že možná bude muset z klání o nejvyšší úřad odstoupit, uvedl dnes list The New York Times (NYT) s odvoláním na několik lidí z prezidentova okolí.
Ceny ropy 🛢 na počátku nového měsíce klesají a ropa Brent se dostala pod 100 dolarů za barel. Situace na Blízkém východě však podle analytiků nadále znervózňuje trhy, a to i přes zprávy, že americko-izraelský konflikt s Íránem by se mohl chýlit ke konci. Ropa Brent ztrácí 4,2 procenta a prodává se za 99,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI odepisuje 4,7 procenta na 96,57 dolaru za barel.
Čistý zisk největšího ruského producenta ropy 🛢 Rosněfť loni klesl o 73 procent na 293 miliard rublů (76 miliard korun). Na vině byly vysoké úroky a daně ze zisku i jednorázové faktory. Firma to uvedla v úterý na svém webu. Zisky z aktuálních vysokých cen ropy omezí vyšší náklady, dodala.
