Světoví lídři jsou vyděšení z možného návratu amerického exprezidenta do Bílého domu. V úterý, přesně dva týdny před prezidentskými volbami v USA, to podle agentury AP během projevu ve státu New Hampshire řekl současný prezident Joe Biden.
Skutečnou předvolební bombu vypustil zakladatel největší sociální sítě Facebook a CEO Meta Platforms Mark Zuckerberg. Ten v dopise pro legislativní výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu napsal, že jej vláda dosluhujícího prezidenta Joea Bidena v době pandemie covidu přiměla cenzurovat část obsahu Facebooku. Zuckerberg označil požadavky vlády za nesprávné a lituje, že vládě vyhověl.
Americký prezident Joe Biden v březnu schválil přísně tajný strategický jaderný plán, který s ohledem na rozšiřování čínského jaderného arzenálu přeorientovává americkou strategii na odstrašení Pekingu, napsal dnes americký list The New York Times (NYT).
Souboj mezi stávající viceprezidentkou USA Kamalou Harrisovou a exprezidentem Donaldem Trumpem se blíží. Zatímco na začátku léta to vypadalo, že Donald Trump má vítězství v kapse, aktuálně to působí, jako by Harrisová již zvítězila. Navzdory průzkumům se boj teprve rozjíždí. A půjde o to, kdo bude udávat tón kampaně, jaké zbraně v ní který kandidát vytáhne a komu budou nahrávat i okolnosti, na něž nemá žádný z kandidátů vliv. Jak tedy bude vypadat tříměsíční kampaň? Tady jsou pravděpodobné hlavní motivy.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová získala nepatrný náskok dvou procentních bodů na republikána Donalda Trumpa poté, co prezident Joe Biden ukončil svou předvolební kampaň a vyjádřil jí svou plnou podporu. Vyplývá to z nejčerstvějšího průzkumu agentur Reuters/Ipsos.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová má podporu dostatečného množství delegátů pro zajištění demokratické prezidentské nominace. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odvoláním na zdroje z volebního štábu a vlastní propočty.
Americká Demokratická strana by měla vést debatu o novém kandidátovi na prezidenta a nikoli tuto pozici rychle přisoudit viceprezidentce Kamale Harrisové, uvádějí komentáře předních amerických deníků po odstoupení prezidenta Joea Bidena z letošních voleb. Jeho krok hodnotí velké listy převážně pozitivně.
Nepřekvapivý šok. Tak bychom mohli označit rozhodnutí prezidenta Joea Bidena, že nebude pokračovat jako kandidát Demokratické strany na amerického prezidenta. Nyní jsou na tahu demokraté, ale i republikáni. První se musí sešikovat za Kamalou Harrisovou, kterou Biden doporučil za svou nástupnici. A republikáni musejí začít promýšlet novou strategii na nového protivníka.
Demokratické politiky čekají náročné týdny. S rostoucím přesvědčením, že volby ovládne Donald Trump, poroste snaha odstranit stávajícího prezidenta z volebního klání. Nahradit Joea Bidena však není vůbec jednoduché. A paradoxně to nebude snadné ani ve chvíli, kdyby tomu dnešní prezident byl sám nakloněn. Zde jsou scénáře možného odstavení Joea Bidena z demokratické kandidátky.
Americký prezident Joe Biden si začíná připouštět, že by nemusel vyhrát listopadové volby a že možná bude muset z klání o nejvyšší úřad odstoupit, uvedl dnes list The New York Times (NYT) s odvoláním na několik lidí z prezidentova okolí.
Bývalý americký prezident Donald Trump v závěru čtyřdenního sjezdu Republikánské strany přijal nominaci do listopadových prezidentských voleb. V úvodu svého projevu ve čtvrtek večer (pátek ráno SELČ) vyzval ke sjednocení své strany i celé země a uvedl, že chce být prezidentem všech Američanů. Informovaly o tom světové tiskové agentury.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
Italské odbory dnes ráno zahájily rozsáhlou stávku proti vládě premiérky Giorgie Meloniové, informuje agentura DPA. Odbory se rozhodly svolat protest proti rozpočtovému zákonu, velkým investicím do armády a na podporu Palestiny.
Zástupci členských států EU se shodli na návrhu dvou nařízení, která jsou součástí obchodní dohody mezi EU a USA. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. První legislativní návrh se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží a druhý navrhuje prodloužit bezcelní režim související s obchodováním s humry.