Za neúspěch Demokratické strany v úterních volbách je zodpovědný nynější americký prezident Joe Biden, naznačila někdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. V rozhovoru s listem The New York Times (NYT) kritizovala pozdní rozhodnutí hlavy státu odstoupit z volebního klání i jeho rychlou podporu viceprezidentky Kamaly Harrisová, která se stala demokratickou kandidátkou do prezidentského hlasování.
Mé prezidentství by nebylo pokračováním prezidentství Joea Bidena. Prohlásila to viceprezidentka a demokratická kandidátka na prezidentku USA Kamala Harrisová v rozhovoru s televizí Fox News.
Nastal čas, aby Spojené státy legalizovaly užívání marihuany, řekla americká viceprezidentka Kamala Harrisová, která v listopadových volbách usiluje o post hlavy státu. Harrisová tím opakovala stanovisko z doby před viceprezidentskou funkcí, zároveň se odklonila od pozice současného prezidenta Joea Bidena.
Americký prezident Joe Biden krátce před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě oznámil další pomoc Kyjevu ve výši zhruba osmi miliard dolarů (180 miliard korun).
Kamale Harrisové se podařilo výrazně stáhnout náskok Donalda Trumpa, pokud jde o její vnímanou schopnost poradit si ekonomikou a zaměstnaností, ukazuje nový průzkum veřejného mínění agentury Ipsos. Zatímco ještě v červenci demokratická kandidátka na prezidentku na svého republikánského soupeře ztrácela jedenáct procentních bodů, nyní byl poměr 40 ku 43 procentům v její neprospěch, uvedla agentura Reuters.
Skutečnou předvolební bombu vypustil zakladatel největší sociální sítě Facebook a CEO Meta Platforms Mark Zuckerberg. Ten v dopise pro legislativní výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu napsal, že jej vláda dosluhujícího prezidenta Joea Bidena v době pandemie covidu přiměla cenzurovat část obsahu Facebooku. Zuckerberg označil požadavky vlády za nesprávné a lituje, že vládě vyhověl.
Americký prezident Joe Biden v březnu schválil přísně tajný strategický jaderný plán, který s ohledem na rozšiřování čínského jaderného arzenálu přeorientovává americkou strategii na odstrašení Pekingu, napsal dnes americký list The New York Times (NYT).
Souboj mezi stávající viceprezidentkou USA Kamalou Harrisovou a exprezidentem Donaldem Trumpem se blíží. Zatímco na začátku léta to vypadalo, že Donald Trump má vítězství v kapse, aktuálně to působí, jako by Harrisová již zvítězila. Navzdory průzkumům se boj teprve rozjíždí. A půjde o to, kdo bude udávat tón kampaně, jaké zbraně v ní který kandidát vytáhne a komu budou nahrávat i okolnosti, na něž nemá žádný z kandidátů vliv. Jak tedy bude vypadat tříměsíční kampaň? Tady jsou pravděpodobné hlavní motivy.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová získala nepatrný náskok dvou procentních bodů na republikána Donalda Trumpa poté, co prezident Joe Biden ukončil svou předvolební kampaň a vyjádřil jí svou plnou podporu. Vyplývá to z nejčerstvějšího průzkumu agentur Reuters/Ipsos.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová má podporu dostatečného množství delegátů pro zajištění demokratické prezidentské nominace. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odvoláním na zdroje z volebního štábu a vlastní propočty.
Americká Demokratická strana by měla vést debatu o novém kandidátovi na prezidenta a nikoli tuto pozici rychle přisoudit viceprezidentce Kamale Harrisové, uvádějí komentáře předních amerických deníků po odstoupení prezidenta Joea Bidena z letošních voleb. Jeho krok hodnotí velké listy převážně pozitivně.
Dnešek byl nejteplejším dnem letošního babího léta, uvedli meteorologové, na dvou místech naměřili přes 26 stupňů Celsia. Na dalších osmi stanicích pak teploměr ukázal letních 25 stupňů a víc, napsal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X
Rusko obnovilo masivní údery na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl premiér Serhij Koreckyj. Útok z dnešní noci byl podle něj v tomto ohledu největší od konce minulé topné sezóny. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského byla hlavním cílem energetická zařízení v Kyjevě a v Kyjevské oblasti.
Americký dolar oslabuje vůči koši předních světových měn. Může za to nejnovější statistika ze Spojených států, která ukázala pomalejší nárůst inflace, než předpokládali investoři.
Nafta bude podle analytiků v příštích dnech zlevňovat, její průměrná cena by se mohla brzy dostat až ke 4️⃣8️⃣ korunám za litr. Projevit by se měl začátek vládních regulací i nedávný pokles cen na trhu. Naopak u benzinu analytici i přes opatření výraznější změny nečekají, jeho cena by se měla pohybovat kolem 46 korun za litr.
Francie a Španělsko by 👍 uvítaly návrat Británie do Evropské unie. Shodli se na tom dnes francouzský prezident Emmanuel Macron a španělský premiér Pedro Sánchez po společném jednání v Madridu, informují tiskové agentury. Vyjádřili se krátce poté, co britský premiér Andy Burnham nevyloučil návrat do EU jako jednu z možných variant posílení vztahu své země s evropským blokem.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí přes nižší těžbu 🌲 dřeva zvýšil hrubý zisk meziročně o 23 procent na 3,95 miliardy korun. Tržby za vlastní výrobky a služby podniku vzrostly o sedm procent na 8,9 miliardy korun, těžba dřeva klesla o osm procent na 3,92 milionu metrů krychlových.
Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku ❌ vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek.
Hrubý domácí produkt Spojených států se ve druhém čtvrtletí v celoročním přepočtu 📈 zvýšil o 2,2 procenta, uvedlo dnes americké ministerstvo obchodu. Zpřesnilo tak svůj předchozí odhad, podle kterého HDP vzrostl o 1,5 procenta.
Ukrajinská vláda se snaží pokrýt výpadek ve financování svých válečných výdajů ve výši 2️⃣7️⃣ miliard dolarů (581 miliard korun), aby mohla pokračovat v bojových operacích i v roce 2027. Celkové náklady na vedení Ruskem rozpoutané války letos na straně Ukrajiny dosáhnou 155 miliard dolarů (3,3 bilionu korun). Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský premiér Serhij Koreckyj. Nedostatek prostředků chce řešit i s partnery.
Soud prvního stupně dnes na Slovensku vyměřil trest vězení v trvání 2️⃣5️⃣ let mladíkovi, jehož uznal vinným z útoku nožem na gymnáziu na východě země, po kterém loni v lednu zemřeli dva lidé. Vůči rozsudku, který Specializovaný trestní soud oznámil jen den po jiné podobné tragédii na Slovensku, se lze odvolat. Žalobce ve své závěrečné řeči navrhoval uložit mladíkovi doživotí.