Zrození chatbotu ChatGPT od americké společnosti OpenAI a nástup dalších modelů umělé inteligence přinesly obrovská očekávání ohledně rozvoje jaderné energetiky. Právě jádro má výrazně pomáhat „hasit rostoucí žízeň“ AI po energii. Příchod čínského „energeticky úsporného“ DeepSeeku pak logicky znamenal šok nejen pro dodavatele výkonných čipů jako Nvidia, ale také třeba pro developery atomových reaktorů příští generace.
Čeští investoři jako Petr Kellner v minulosti sázeli na východní trhy včetně Ruska a Číny. V posledních letech se do centra pozornosti dostaly investice, které míří z Česka na Západ – od Daniela Křetínského v západní Evropě po zbrojaře ze skupiny CSG nebo České zbrojovky v Americe. České investice ale také mohou mít pro mnohé nečekanou tvář z hlediska geografického i oborového zaměření. Jaký scénář píše byznys pro tuzemskou ekonomiku shrnuje ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Když šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen ohlásila, jaké portfolio má v Bruselu získat nový český eurokomisař Jozef Síkela, spustila tím v Česku vlnu rešerší a pátrání po informacích. Co vlastně agenda mezinárodního partnerství a evropské strategie Global Gateway (Globální brána) obnáší? To si mnozí rychle vyjasnili, stranou pozornosti ale zůstalo, že Česko letos přišlo v rámci této strategie s vlastní iniciativou. Jejím klíčovým cílem je, aby z evropských peněz profitovaly právě evropské firmy či lokální dodavatelé přímo v rozvojových zemích, nikoliv třeba čínské společnosti, píše ve své podrobné analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie a serveru Export.cz.
O významu investic přímo v české ekonomice všichni dávno vědí, stranou pozornosti ale zůstává potřeba investic českých firem v zahraničí. „Tyto investice přitom mohou vyvažovat současnou velkou mezeru mezi vyvezeným a dovezeným kapitálem. Dividendy budou více přitékat také opačným směrem do Česka,“ řekl přední ekonom Petr Zahradník v rozhovoru pro Export.cz. Je zastáncem promyšlené státní podpory investic v zahraničí, kterou by mohla do značné míry převzít agentura CzechInvest.
Skupina Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře poslední energetickou krizi zvládla dobře, udělala si z ní ale jasný závěr. „Svět se mění a stává se více volatilním, nestabilním,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Milev, výkonný šéf této mezinárodní skupiny se sídlem v Praze. „Musíme být připraveni na to, že krize budou přicházet, umět s nimi žít, počítat s vyšší nestabilitou a výkyvy cen energií.“
Nástup vodíkových technologií, které přemění nejen energetiku, ale celé hospodářství, je podle všeho pouze otázkou času. Možná delšího, než si představovali optimisté, ale možná příliš krátkého na to, aby se Česko a celá Evropa připravily na všechny důsledky – včetně bezpečnostních. Rizika spočívají hlavně v tom, že se náš kontinent stane závislým na dovozu jako v případě zemního plynu a že Čína nástup nové éry opět využije k budování své technologické převahy, píše ve své analýze pro Export.cz Jan Žižka, šéfeditor Moderní ekonomické diplomacie.
Polovodičové čipy dnes najdete ve všech klíčových odvětvích a Česko jako průmyslová země se musí novým trendům přizpůsobovat, řekl v rozhovoru pro Export.cz první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák. Upozornil, že chystaná investice největšího světového výrobce čipů, tchajwanské TSMC, v Drážďanech je šancí pro uplatnění českých firem a výzkumníků.
Boom umělé inteligence (AI) na globálním trhu dopadá na akcie firem, investice do inovací nebo zakládání startupů, které se chtějí na nové vlně svézt. Také zaměřuje pozornost nečekaným směrem, k odvětvím, u nichž by to mnozí nečekali. Jedním z momentálních vítězů „humbuku kolem AI“ se stává jaderná energetika.
Výtky, že český průmysl neumí spolupracovat s vědou a univerzitami, se týkají i kosmického odvětví. „Přesto jsem v tomhle ohledu velmi pozitivní,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Kapoun, majoritní vlastník a výkonný šéf společnosti TRL Space, která staví zákazníkům na míru družice i celé vesmírné mise. „Taková spolupráce není jednoduchá, vyžaduje čas. My jsme tomu ten čas dali a dnes si nemůžu stěžovat na jedinou spolupráci s univerzitou, Akademií věd nebo vědeckým ústavem,“ dodává.
V Česku máme po právu pocit, že naše dodávky vojenského materiálu, které byly z drtivé většiny ze soukromých výrobních kapacit, jsou významným příspěvkem pro Ukrajinu. Jiné státy tam ale dodávaly ještě větší objemy, připomněl v rozhovoru pro Export.cz vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Teď český leadership v rámci muniční iniciativy vidí a sleduje každý Ukrajinec. „Nyní jsme se z hlediska reputace českého obranného průmyslu na mezinárodní scéně dostali do první světové ligy. A z ukrajinského pohledu jsme tam dokonce v čele tabulky,“ dodal Tomáš Kopečný.
Dějiny Česka a Lucemburska se prolínají v dávných dobách, kdy na český trůn usedli panovníci z rodu Lucemburků. Mohly by se protnout i v dohledné budoucnosti a to nečekaným způsobem – vědci v obou zemích mají trumfy, kterými by mohli přispět ke hledání a těžbě nerostného bohatství v kosmu. Nejde o žádné sci-fi – rozvoj vesmírné ekonomiky se už dnes stává realitou, píše ve své analýze šéfeditor magazínu Moderní ekonomická diplomacie Jan Žižka.
