Hlavním trhem českých výrobců zemědělských strojů je dlouhodobě Evropská unie, zároveň se dokázali výrazně prosadit také v zemích bývalého Sovětského svazu. Časy se ale mění. S ruským trhem už není možné počítat a Putinova agrese na Ukrajině prozatím zmařila i řadu obchodů v této zemi. Jak v rozhovoru pro Export.cz upozornil Michal Kukula, prezident Asociace zemědělské a lesnické techniky (A.Zet), poptávka klesla také v Evropě – v důsledku energetické krize, války na Ukrajině, zvýšené inflace a nižších výkupních cen zemědělských komodit.
Servis výrobků nemá v Česku takovou tradici jako strojírenská produkce. „Jsme spíše národem kutilů. Čech vezme do ruky šroubovák, kladivo a snaží se vše opravit sám,“ říká v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Vladimír Hlavinka, který se také věnuje vrcholové manažerské práci – šéfuje výrobci a exportérovi kogeneračních jednotek Tedom. V Německu naopak zákazníci očekávají, že když se porouchá motor nebo cokoliv jiného, rychle přijede dokonale vybavený opravář, který zajistí vše potřebné. „To samé třeba v Americe,“ dodává Vladimír Hlavinka.
České firmy se mohou výrazně podílet na obnově Ukrajiny a velká část z nich očekává na tamním trhu nadějné příležitosti. „K tomu potřebují podmínky srovnatelné s těmi, jaké mají německé nebo polské společnosti,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR. V nastavení státní finanční podpory zatím Česko zaostává i za Slovenskem.
Společnost Cross Zlín patří mezi tři technicky nejvyspělejší dodavatele inteligentních systémů pro řízení křižovatek na světě. Jejím dalším úspěšným exportním artiklem je systém vážení kamionů za jízdy. Boj s německou a italskou konkurencí je podle šéfa a spolumajitele zlínské firmy Tomáše Juříka v celém oboru smart mobility hodně náročný, i když technicky Češi nijak nezaostávají. Nemají ale za sebou značku jako Made in Germany. „To vůbec neznamená, že se vzdáme,“ zdůraznil podnikatel Tomáš Juřík v rozhovoru pro Export.cz.
Růst podnikatelské aktivity v eurozóně byl v lednu slabší, než se očekávalo. Slabší růst v dominantním odvětví služeb vykompenzoval mírnější pokles ve výrobě. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, který dnes zveřejnila společnost S&P Global. Optimismus ohledně budoucí aktivity se však dostal nejvýše od května 2024.
Americký výrobce čipů Intel 🖳🖳🖳 zaznamenal v uplynulém čtvrtletí pokles zisku, tržby se meziročně snížily o čtyři procenta na 13,7 miliardy dolarů (283 miliardy korun). Firma to uvedla ve své výsledkové zprávě.
Zbrojařská společnost Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada dnes vstoupila na hlavní trh burzy v Amsterodamu, její akcie v úvodu vykazují růst přibližně o 30 procent nad 32 eur, ukazují burzovní statistiky. Firma by mohla z prodeje akcií získat 3,3 až 3,8 miliardy eur (až 92 miliard korun).
Japonská premiérka Sanae Takaičiová rozpustila dolní komoru parlamentu, Sněmovnu reprezentantů. Otevřela tím cestu 🏁🏁🏁 k předčasným volbám, které vyhlásila na neděli 8. února, oznámily dnes tiskové agentury. Takaičiová, která spoléhá na svou popularitu a od voleb si slibuje posílení většiny v parlamentu
V okolí Brna se kvůli namrzajícímu mrholení staly od rána desítky nehod. Se zpožděním jezdí MHD v Brně i regionální autobusy, někde nejezdí vůbec. Na dálnicích se tvoří kvůli haváriím dlouhé kolony. Některá místa na silnicích jsou kvůli odstraňování následků zcela neprůjezdná.
Ukrajina by mohla získat české ✈️✈️✈️✈️ letouny L-39 Skyfox, které by mohly pokrýt hned několik potřeb ukrajinského letectva, ale nejspíše by musela čekat, než Aero Vodochody nové letouny vyrobí. Otázkou je financování případného nákupu a klíčový problém představuje vývozní povolení od české vlády, upozornil dnes server RBK-Ukrajina k debatě o L-39 Skyfox jako možné alternativě k bitevníkům L-159, které se Česko nakonec rozhodlo Ukrajině neprodat.
