Emise oxidu uhličitého v energetickém sektoru po dvou letech poklesu loni stouply o sedm procent na nový rekord, vyplývá ze zprávy Mezinárodní agentury pro energii o elektrárenském sektoru. V následujících letech by se situace měla zlepšovat.
České ekonomice – a nové Fialově vládě – se na Nový rok dostává jednoho z nejlepších příslibů, jaký si vůbec mohla přát. Evropská unie by totiž mohla začít posuzovat jadernou energetiku a některé druhy energetiky založené na zemním plynu jako zelenou aktivitu. Zprávu o tom, že Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn mezi obnovitelné zdroje energie, dnes přinesl The Financial Times.
Německo se vydává zcela novou energetickou cestou, která je opačná od té české. Rozhodnutí opustit jadernou energii bylo dílem okamžiku ve srovnání s tím, jak dlouho se budou německé nukleární elektrárny demontovat. Německo navíc nemá vybrané místo pro úložiště vyhořelého jaderného odpadu.
Úspory energií, to byla v posledních desítkách let jen slovní vata. Nikoho moc nezajímaly. S aktuálním rapidním zdražováním se z úspor stává žhavé téma. ČEZ založil před pěti lety divizi Esco, která se zpočátku věnovala hlavně průmyslovým podnikům. Nyní letí hvězda Esco vzhůru. Uspořit za energie chce najednou každý. Esco začíná obsluhovat i menší firmy či obce. „Chodí za námi starostové, že to jejich voliči chtějí,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz šéf ČEZ Esco Kamil Čermák.
Návrh Evropské komise na zákaz výroby a prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035 je pro vládu nepřijatelný. V rozhovoru v CNN Prima News to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Jádro podle něj musí být mezi podporovanými zdroji energie, nutností je podle něj dostavět další bloky jaderných elektráren, jinak nebude mít Česko dost energie v rozumných cenách.
Plynová krize EU sice v posledních dnech mediálně ustoupila dalšímu z comebacků covidu, ale zažehnána není. V úterý se třeba burzovní cena plynu v EU vyhoupla zpět na 100 eur za megawatthodinu.
Klimatická politika EU a také doporučení Uhelné komise ČR ukončit spalování uhlí nejpozději do roku 2038 jsou podle polostátního gigantu ČEZ důvodem, proč skupině za tři čtvrtletí letošního roku klesl čistý zisk meziročně o polovinu, tedy téměř sedm miliard korun, na 6,7 miliardy korun. Tržby činily 156 miliard korun, což je přibližně stejně jako za stejné období loni. Firma to uvedla na svém webu. Po očištění o mimořádné vlivy dosáhl zisk 16,9 miliardy korun, a meziročně tak klesl o deset procent. I tak ale předčily výsledky očekávání analytiků.
Diskuse před dvěma lety v Evropě byla vyloženě protijaderná. Dnes ne že by byla úplně projaderná, ale už má nad jádrem nadhled. Smiřují se s tím. Česko v tom sehrálo důležitou roli. Teď nás totéž čeká s plynem, říká vicepremiér a ministr resortů průmyslu a dopravy Karel Havlíček v rozhovoru pro newstream.cz. Další vláda bude podle něj krom dostavby Dukovan připravovat i plán pro Temelín, malé reaktory nic nevyřeší.
