Rusko už začalo Íránu dodávat moderní radarové systémy a zařízení na obranu vzdušného prostoru, informoval deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva nejmenované íránské činitele. Podle nich o to požádal Teherán v souvislosti s vyhroceným napětím na Blízkém východě, kde minulý týden zesílily obavy z otevřené konfrontace Íránu a Izraele.
Pohonné hmoty jsou nejdražší od loňského podzimu. Růst jejich cen sice v posledních dnech zbrzdil, ba se zastavil, ale otázka zní, na jak dlouho.
Izrael nedal na nabádání spojenců v čele se Spojenými státy a v pátek nad ránem místního část podnikl odvetné útoky na Írán. Ten na něj zaútočil o minulém víkendu drony a raketami. Izrael nyní udeřil přesto, že se mu – ve spolupráci se spojenci USA, Británií, Francií a Jordánskem – podařilo víkendový íránský atak takřka zcela neutralizovat, takže z něj učinil spíše symbolickou záležitost, ba až fiasko.
V případě otevřeného konfliktu mezi Izraelem a Íránem by cena ropy mohla vystoupat až na dvojnásobek, barel černého zlata by tak stál 180 dolarů, varují analytici. Investoři zatím ale zůstávají obdivuhodně klidní. Cena ropy stagnuje či mírně klesá. Ve středu se barel severomořské ropy Brent obchodoval pod 89 dolary.
Spojené státy uvalí nové sankce na Írán po jeho víkendovém útoku proti Izraeli. Cílit mají mimo jiné na výrobu raket a dronů, uvedl podle agentur poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Očekává, že se spojenci budou krok USA brzy následovat.
Ceny ropy se dnes snižují poté, co víkendový útok Íránu na Izrael způsobil pouze omezené škody. Severomořská ropa Brent kolem v pondělí dopoledne vykazovala pokles o zhruba 0,6 procenta, sestoupila tak pod 90 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela zhruba 0,7 procenta a nacházela se blízko 85 dolarů za barel.
Izraelský válečný kabinet v neděli několik hodin jednal o reakci na noční íránský dronový a raketový útok na Izrael, na postupu se však zatím neshodl, uvádějí s odvoláním na své zdroje izraelská i zahraniční média. Podle agentury Reuters se členové kabinetu přiklánějí k odvetě, na jejím rozsahu a načasování však shoda není.
Tématem rozhovorů českého premiéra s americkou stranou bude i poslední vývoj na Blízkém východě a rozsáhlý letecký útok Íránu na Izrael. Může to ovlivnit program návštěvy. Před odletem do USA to řekl premiér Petr Fiala (ODS), který se má v pondělí v Bílém domě setkat s americkým prezidentem Joem Bidenem. S představiteli Spojených států chce mluvit také o další vojenské podpoře Ukrajiny, bez níž by bylo podle Fialy velmi obtížné, ne-li nemožné, zastavit ruskou agresi, které Ukrajina už přes dva roky čelí.
Po nočním útoku Íránu na izraelské cíle Teherán signalizuje, že je připraven převzít přímější roli ve svém konfliktu s Izraelem, do nějž dosud vstupoval zejména skrze své spojence typu teroristů z Hamásu nebo Hizballáhu. To může znamenat novou kapitolu ve vleklém střetu obou zemí, přestože zmíněný noční útok, jenž se čekal předem, byl z velké části odražen.
Íránské revoluční gardy vyslaly drony a rakety na cíle v Izraeli. Útok měl být reakcí na "zločiny" Izraele včetně nedávného útoku na íránský konzulát v Damašku. Věc prý lze podle Íránského vedení po této "dronové operaci" považovat za uzavřenou. Izraelská armáda v neděli ráno uvedla, že vzlétnout mělo na 300 dronů a raket, 99 procent z nich prý bylo sestřeleno.
Americký prezident Joe Biden vzkázal Íránu, aby neútočil na Izrael. Spojené státy podle něj pomohou Izraelcům s obranou a Teherán neuspěje, uvedla agentura Reuters.
