Japonská automobilka Honda Motor sníží do konce finančního roku 2030 plánované investice do technologií pro elektromobily o 30 procent zhruba na sedm bilionů jenů (1,1 bilionu korun). Důvodem je nižší růst trhu s elektromobily, než se čekalo, uvedl šéf Hondy Tošihiró Mibe.
Japonské automobilky Nissan a Honda chtějí spolupracovat ve vývoji elektromobilů a inteligentních technologií pro automobily. Cílem je snížit náklady a zlepšit konkurenceschopnost, oznámily firmy. Automobilky tak spojí své zdroje v odvětví, ve kterém japonští výrobci aut zaostávají.
Americký výrobce automobilů General Motors (GM) a jeho japonský konkurent Honda Motor zrušili plány na společný vývoj cenově dostupných elektromobilů. Oficiálním důvodem je změna strategie americké automobilky. Ta se potýká s růstem nákladů v důsledku stávek odborů za vyšší mzdy.
Japonské automobilky Honda a Toyota zvyšují mzdy nejvíce za desítky let. Míra inflace, která se v posledních dvaceti letech na rozdíl od jiných vyspělých zemí držela v Japonsku v blízkosti nuly, je totiž v zemi v současné době nejvyšší za více než 40 let. O rozhodnutí obou automobilek informuje server BBC.
Spojení automobilového a technologického giganta Sony a Honda v oblasti výroby elektromobilů by mělo do tří let vyústit do výroby prvních automobilů Sony Honda a do čtyř let k prvním prodejům v Severní Americe a Japonsku. Firmy se pokusí prosadit se na poli, které je již přeplněno tradičními hráči, jako je Tesla, uvedla agentura Bloomberg.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání v Kyjevě udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti Ukrajiny.
Kvůli výpadku proudu v Tokiu v noci na dnešek nejezdilo několik 🚆🚆🚆vlaků. Výpadek podle agentur Reuters a Kjódó ovlivnil přibližně 673 tisíc cestujících dojíždějících do práce. Kvůli incidentu nefungovaly dvě hlavní linky obsluhující některé ze stanic, které patří k nejrušnějším na světě a spojují metropoli s ostatními městy. Po devíti hodinách se provoz podařilo obnovit.
Výběrové řízení na provozovatele 🚅🚅🚅 vlaků na linkách z Brna do Bohumína, Jeseníku či Šumperku a Olomouce vyhrály České dráhy (ČD). V současné době dvě linky provozují ČD a jednu RegioJet. Společnosti RegioJet a Leo Express, které se o linky také ucházely, mají možnost se proti rozhodnutí ministerstva dopravy v 15denní lhůtě odvolat. Informoval o tom server Zdopravy.cz.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se příští úterý a středu zúčastní zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Novinářům k tomu řekl, že jeho program ve Švýcarsku bude intenzivní a ještě se připravuje. "Zájem o schůzku s českým předsedou vlády mají i velké nadnárodní firmy," řekl.
Portugalci budou v neděli volit prezidenta na příštích pět let. Vybírat budou z 11 kandidátů, ale o nové hlavě této téměř jedenáctimilionové země se zřejmě rozhodne až za tři týdny ve druhém kole. To se v Portugalsku konalo naposledy v roce 1986, od té doby vždy už v prvním kole získal jeden z kandidátů přes 50 procent hlasů.
Sociální síť TikTok začne v příštích týdnech po celé Evropě zavádět novou technologii pro zjišťování věku. Platforma vlastněná čínskou firmou ByteDance čelí tlaku regulátorů, aby lépe identifikovala a odstranila účty, které patří dětem mladším 🧍🧍🧍13 let. TikTok to sdělil agentuře Reuters.
Jihokorejský soud dnes odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k 5️⃣ rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
Slovenský premiér Robert Fico se při dnes začínající návštěvě Spojených států sejde v sobotu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, informoval úřad slovenské vlády. Pracovní cesta Fica do USA byla původně ohlášena v souvislosti s plánovaným podpisem mezivládní dohody obou zemí o spolupráci v jaderné energetice.
Britská vláda usiluje o zvýšení věkové hranice umožňující povolávání bývalých 🪖🪖🪖 vojáků z 55 na 65 let, píše agentura Reuters. Zároveň chce zmírnit podmínky, za kterých lze tyto příslušníky armády, letectva a námořnictva v záloze povolat. Příslušný zákon byl předložen parlamentu ve čtvrtek, přičemž se očekává, že ho poslanci začnou projednávat koncem tohoto měsíce. Případné změny vstoupí v platnost na jaře 2027.
