Japonská automobilka Honda Motor sníží do konce finančního roku 2030 plánované investice do technologií pro elektromobily o 30 procent zhruba na sedm bilionů jenů (1,1 bilionu korun). Důvodem je nižší růst trhu s elektromobily, než se čekalo, uvedl šéf Hondy Tošihiró Mibe.
Japonské automobilky Nissan a Honda chtějí spolupracovat ve vývoji elektromobilů a inteligentních technologií pro automobily. Cílem je snížit náklady a zlepšit konkurenceschopnost, oznámily firmy. Automobilky tak spojí své zdroje v odvětví, ve kterém japonští výrobci aut zaostávají.
Americký výrobce automobilů General Motors (GM) a jeho japonský konkurent Honda Motor zrušili plány na společný vývoj cenově dostupných elektromobilů. Oficiálním důvodem je změna strategie americké automobilky. Ta se potýká s růstem nákladů v důsledku stávek odborů za vyšší mzdy.
Japonské automobilky Honda a Toyota zvyšují mzdy nejvíce za desítky let. Míra inflace, která se v posledních dvaceti letech na rozdíl od jiných vyspělých zemí držela v Japonsku v blízkosti nuly, je totiž v zemi v současné době nejvyšší za více než 40 let. O rozhodnutí obou automobilek informuje server BBC.
Spojení automobilového a technologického giganta Sony a Honda v oblasti výroby elektromobilů by mělo do tří let vyústit do výroby prvních automobilů Sony Honda a do čtyř let k prvním prodejům v Severní Americe a Japonsku. Firmy se pokusí prosadit se na poli, které je již přeplněno tradičními hráči, jako je Tesla, uvedla agentura Bloomberg.
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) očekává bouřlivou, ale konstruktivní diskusi k novele stavebního zákona ve výborech, komisích i na plénu Senátu. Prošla třetím čtením Sněmovny a začne ji projednávat horní komora Parlamentu. Pokud ji vrátí, je koalice připravena senátní veto přehlasovat, řekla dnes při návštěvě Plzeňského kraje. O novele stavebního zákona bude Senát jednat na schůzi, která se bude konat 19. a 20. srpna.
Vydavatel platebních karet Visa propustí sedm procent zaměstnanců, což je asi 2600 lidí. Firma potřebuje zvýšit efektivitu, aby obstála v sílící konkurenci na trhu platebních služeb. S odkazem na interní firemní zprávu o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Škrty se dotknou především týmů zaměřených na technologie a produkty.
Evropská unie plánuje uvalit sankce na více než 1600 společností, které podle ní pomáhají Rusku ve válce proti Ukrajině. Informovala o tom agentura Bloomberg. Jednalo by se o dosud největší počet firem, které kdy EU v rámci jednoho balíčku omezení zařadila na sankční listinu. Státy EU nedávno odsouhlasily 21. sankční balík, nyní pokračují přípravy dalších omezujících opatření.
Americký výrobce letadel a vojenské techniky Boeing ve druhém čtvrtletí zmírnil čistou ztrátu na 428 milionů dolarů, tedy zhruba 9,1 miliardy korun. Ve stejném období loňského roku prodělal 612 milionů dolarů. Výsledek přesto zaostal za očekáváním analytiků. Hospodaření firmy zatížil náklad 280 milionů dolarů spojený s programem prezidentských letadel Air Force One.
Americká nápojová společnost Coca-Cola ve druhém čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 16 procent na 4,4 miliardy USD (93,6 miliardy Kč). Společnost současně v dnešní tiskové zprávě zlepšila roční prognózu vývoje tržeb a zisku, zejména díky silné poptávce po nápojích bez cuku a značce mléka Fairlife ve Spojených státech. Ke zlepšení přispěly i vyšší tržby v souvislosti s mistrovstvím světa ve fotbale.
Dodavatel dílů pro výrobu automobilů Schaeffler Production CZ Lanškroun vloni skončil s čistým ziskem téměř 40 milionů korun. Je to výrazně méně než rok předtím, kdy zisk po zdanění dosáhl 106 milionů korun. Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb se meziročně snížily o tři procenta na 3,815 miliardy korun, uvedla společnost ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin.
Vrchní ředitelkou nově vzniklé sekce pro závislosti a duševní zdraví ministerstva zdravotnictví (MZd) bude od 1. srpna psychiatrička Dita Protopopová. Na webu to dnes uvedl Zdravotnický deník. Podle národního plánu, který vláda schválila v červnu, má stát vydat v příštích čtyřech letech na péči o duševní zdraví 10,3 miliardy korun, z nichž zhruba tři miliardy budou investice. Ročně plán počítá navíc také se zhruba šesti miliardami korun ze zdravotního pojištění. Na řešení problematiky závislostí ročně směřuje mimo samotnou léčbu za jednotky miliard korun více než 400 milionů korun.
Austrálie zváží výstavbu první nové ropné rafinerie za více než 60 let, aby posílila bezpečnost dodávek paliv ⛽ . Uvedl to australský premiér Anthony Albanese. Pokud se projekt ukáže jako proveditelný, novou velkokapacitní rafinerii postaví výrobce průmyslových chemikálií Perdaman v Západní Austrálii, informovala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢 dnes pokračují v poklesu 📉, už v pondělí přitom odepsaly zhruba osm procent a dostaly se nejníže od 20. července. Hlavní příčinou jsou podle analytiků naděje na vyřešení konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Severomořský Brent odepisuje 1,9 procenta na 86,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ztrácí 1,5 procenta a prodává se za 81,40 dolaru za barel.
Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude významně pod 400 miliard korun. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). V letošním roce stát plánuje schodek 310 miliard korun. Babiš dodal, že chce příští rok tlačit ministry k provozním úsporám, zároveň očekává růst investic.
