Japonská automobilka Honda Motor sníží do konce finančního roku 2030 plánované investice do technologií pro elektromobily o 30 procent zhruba na sedm bilionů jenů (1,1 bilionu korun). Důvodem je nižší růst trhu s elektromobily, než se čekalo, uvedl šéf Hondy Tošihiró Mibe.
Japonské automobilky Nissan a Honda chtějí spolupracovat ve vývoji elektromobilů a inteligentních technologií pro automobily. Cílem je snížit náklady a zlepšit konkurenceschopnost, oznámily firmy. Automobilky tak spojí své zdroje v odvětví, ve kterém japonští výrobci aut zaostávají.
Americký výrobce automobilů General Motors (GM) a jeho japonský konkurent Honda Motor zrušili plány na společný vývoj cenově dostupných elektromobilů. Oficiálním důvodem je změna strategie americké automobilky. Ta se potýká s růstem nákladů v důsledku stávek odborů za vyšší mzdy.
Japonské automobilky Honda a Toyota zvyšují mzdy nejvíce za desítky let. Míra inflace, která se v posledních dvaceti letech na rozdíl od jiných vyspělých zemí držela v Japonsku v blízkosti nuly, je totiž v zemi v současné době nejvyšší za více než 40 let. O rozhodnutí obou automobilek informuje server BBC.
Spojení automobilového a technologického giganta Sony a Honda v oblasti výroby elektromobilů by mělo do tří let vyústit do výroby prvních automobilů Sony Honda a do čtyř let k prvním prodejům v Severní Americe a Japonsku. Firmy se pokusí prosadit se na poli, které je již přeplněno tradičními hráči, jako je Tesla, uvedla agentura Bloomberg.
Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 dolarů za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala válka na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří ve válce s Ukrajinou na dobu oslav sovětského vítězství v druhé světové válce, uvedl podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov.
Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu.
Ve strategické průmyslové zóně Triangle nedaleko Žatce na Lounsku uvažuje zájemce o investici ve výši deset miliard korun. Zaměstnat by mohl 1000 lidí. Radní Ústeckého kraje schválili realizaci ve dvou etapách. Řekl to hejtman Richard Brabec (ANO) s tím, že jméno investora zatím uvést nemůže. V zóně na hranici Lounska, Mostecka a Chomutovska pracuje přes 5200 lidí.
Podnikatelé zvolili za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka. Získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
Německá vláda schválila základní obrysy státního rozpočtu na příští rok a finanční plán na roky 2028 až 2030. V jádrovém rozpočtu, který zajišťuje základní chod státu, jsou podle DPA v příštím roce plánované výdaje ve výši 543,3 miliardy eur (13,2 bilionu Kč), tedy více než letos. Významně by měly vzrůst výdaje na obranu.
Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie.
Plzeňská Škoda, výrobce a dodavatel zařízení pro jadernou energetiku, získala jako první výrobní firma ze střední a východní Evropy americké certifikáty jaderného průmyslu ASME. Uvedl to Karel Samec, mluvčí firmy ze skupiny ČEZ.
Americká společnost Booking Holdings, která mimo jiné provozuje ubytovací platformu Booking.com, snížila celoroční výhled zisku. Uvedla to v úterý při zveřejnění hospodářských výsledků za první čtvrtletí. Krok zdůvodnila dopady války na Blízkém východě. Ta mimo jiné prudce zvyšuje ceny paliv, což staví například evropské aerolinky před nejnáročnější prostředí od pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.
Největší švýcarská banka UBS 🏦🏦🏦 v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 80 procent na tři miliardy dolarů (zhruba 62,5 miliardy orun). Oznámila t v tiskové zprávě. K růstu zisku přispěly rekordní příjmy z obchodování na finančních trzích. Ty v poslední době procházely výkyvy v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.
