Není ani vítězem, ani poraženým, přesto se bez něj žádná politická inventura uplynulého roku neobejde. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu i v minulém roce dělal to, co mu vychází po celou politickou kariéru – vyvlékal i ze situací, kdy už to s jeho budoucností vypadá bledě. A nejspíš v tom bude pokračovat i napřesrok.
Rusko už začalo Íránu dodávat moderní radarové systémy a zařízení na obranu vzdušného prostoru, informoval deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva nejmenované íránské činitele. Podle nich o to požádal Teherán v souvislosti s vyhroceným napětím na Blízkém východě, kde minulý týden zesílily obavy z otevřené konfrontace Íránu a Izraele.
Šéf vojenského křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Muhammad Díf byl zabit při červencovém izraelském náletu v oblasti Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Oznámila to izraelská armáda s tím, že v uplynulých hodinách obdržela zpravodajské informace potvrzující Dífovu smrt.
Návrh hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na představitele izraelské demokraticky zvolené vlády spolu s vůdci islámské teroristické organizace Hamás je děsivý a zcela nepřijatelný. Na síti X tak reagoval premiér Petr Fiala (ODS).
Návrh dohody o příměří schválený palestinským hnutím Hamás neplní izraelské požadavky, ale Izrael bude pokračovat v jednáních, řekl podle agentury Reuters premiér Benjamin Netanjahu. Jeho válečný kabinet mezitím jednohlasně vyjádřil podporu pokračování vojenských operací v Rafáhu na jihu Pásma Gazy.
Izraelská armáda zahájila evakuaci části Rafáhu na jihu Pásma Gazy před dlouho chystanou ofenzivou v této oblasti, informovaly deník Haarec a server The Times of Israel (ToI). Izraelská armáda potvrdila, že začala vyzývat k evakuaci civilisty ve východní části Rafáhu v rámci operace "omezeného rozsahu“, jejímž cílem je rozbít palestinské radikální hnutí Hamás.
Kritika Izraele v Británii sílí podobně jako v USA. Ministr zahraničí David Cameron nezlehčuje roli Hamásu, požaduje však po Izraeli citlivější přístup. „Očekáváme, že tak hrdá a úspěšná demokracie bude dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ uvedl v komentáři pro The Times.
V Jeruzalémě se v neděli sešly desetitisíce lidí na demonstraci proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua. Protestující žádali vypsání nových voleb, vyzývali k propuštění rukojmích unesených palestinským hnutím Hamás a protestovali proti výjimkám z vojenské služby pro ultraortodoxní židy. Podle organizátorů se na protestu shromáždilo dokonce přes 100 tisíc lidí, uvedl web The Times of Israel (ToI). Agentura AP i některá izraelská média napsaly, že jde o největší demonstraci od začátku války Izraele s Hamásem v říjnu loňského roku.
Izrael bude čelit palestinskému hnutí Hamás ještě dlouhá léta, zatímco premiér Benjamin Netanjahu by nemusel ustát tlak veřejnosti na svou demisi a vypsání předčasných voleb. Uvádí to zpráva amerických tajných služeb, o níž informoval server The Times of Israel.
První lednový týden se nesl ve znamení určité korekce předchozích dosažených zisků. Mezi hlavní důvody tohoto pohybu lze jmenovat nárůst napětí na Blízkém východě. Dánský Maersk oznámil, že až do odvolání platí odklon jeho lodí od nebezpečné oblasti v Rudém moři. To vzbuzuje obecné obavy o vliv těchto problémů na globální ekonomický vývoj. Negativně rovněž působí také zprávy o zabití jednoho z představitelů teroristického hnutí Hamás na území Libanonu.
Izraelská vláda dnes nad ránem schválila dohodu o čtyřdenním příměří s radikálním hnutím Hamás výměnou za propuštění zhruba 50 rukojmích držených v Pásmu Gazy. V prohlášení to uvedl úřad vlády, podle něhož je země ochotna prodlužovat příměří o den za každých deset dalších propuštěných rukojmích. Hamás krátce poté dohodu přivítal s tím, že zajistí osvobození 150 vězněných Palestinců a přísun humanitární pomoci do Gazy. Termín začátku příměří by měl být znám do 24 hodin, uvedlo katarské ministerstvo zahraničí.
Ruský výrobce vozů 🚗🚗🚗 AvtoVAZ až do konce roku ponechá čtyřdenní pracovní týden. Největší ruská automobilka se potřebuje zbavit přebytečných zásob. Firma zaměstnávající více než 30 tisíc lidí uvedla, že by mohla zkrátit pracovní týden z pěti na čtyři dny, v červenci.
