Budoucí vláda si dává za úkol opět z Německa udělat evropského lídra. Plánuje snižovat daně, masivně investovat, posílit domácí firmy a najít víc peněz pro obranu. To vše ve stínu cel Donalda Trumpa a války na Ukrajině.
Úrok na německých státních dluhopisech prudce vyskočil. Německu se tak prodraží splácení státního dluhu.
S očekáváním sledují nejen Němci, ale celá Evropa, jak se změní přístup k ekonomickým otázkám po německých volbách. Sledují to i Češi, pro které je Německo největším obchodním partnerem „Z hlediska hospodářské politiky se mi zdá, že skoro žádná nepřijde. Budou to malé změny, nikoliv radikální obrat,“ říká Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T. Češi se však podle něj nemusejí obávat, že by nás pokračující německá stagnace či dokonce případný pokles stáhli do ekonomických hlubin.
Šéfovi německých křesťanských demokratů Friedrichu Merzovi se nejspíše splní to, co si předsevzal – vládnout v čele dvoučlenné koalice. Kolem třiceti procent hlasů však skončilo na kontech populistických stran, které se těší až šokující podpoře mladých voličů.
Na druhém místě se s 20 procenty hlasů umístila Alternativa pro Německo, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
Pokud by v zítřejších německých volbách rozhodovali výhradně mladí lidé, zvítězí Levice a Alternativa pro Německo.
Vítěz parlamentních voleb v Německu se jeví jako předem jasný, přesto nás dnes nečeká nudné sledování výsledků. Klíčová otázka zní, zda nové rozložení Bundestagu poskytne prostor pro vznik akceschopné koalice. Jediný, kdo má odvahu Německo restartovat, je nejspíš jen lídr CDU Friedrich Merz. Dají mu k tomu voliči mandát?
Nedělní německé parlamentní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, k sestavení většinové vlády bude ale možná potřebovat dva koaliční partnery. Vyplývá to z nového průzkumu agentury INSA. Podle něj a prohlášení jednotlivých stran o povolební spolupráci by v úvahu připadala jen takzvaná keňská koalice, tedy spolupráce CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a zelených.
Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. V rozhovoru s novináři to v Berlíně řekla německá ekonomka a členka poradního orgánu německé vlády Veronika Grimmová. Podle předsedy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera sice není Německo nemocným členem Evropy, jak se někdy říká, bez zásadních reforem po nedělních volbách se ale ani podle něj země neobejde.
Unavený a nevýrazný kancléř Olaf Scholz se v německých volbách střetne s rozhodným Friedrichem Merzem. Možná až moc rozhodným. Šéf křesťanských demokratů nabízí „nemerkelovský“ přístup, který může být novým impulsem pro Německo, ale také může klidně působit jako rozdělující element, a to i daleko za hranicemi Německa.
Kandidát konzervativní unie CDU/CSU na německého kancléře Friedrich Merz vyloučil jakoukoli povolební spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Řekl to v projevu na předvolebním sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU). Také podle bavorského premiéra a předsedy sesterské CSU Markuse Södera je jakákoli spolupráce s AfD vyloučená.
Policie 👮🏻👮🏻👮🏻 v zahrádkářské kolonii v Berlíně-Spandau našla muže podezřelého ze sobotního útoku na manifestaci na podporu práv komunity LGBT+, uvádí deník Bild na svých internetových stránkách. Zástupci berlínského senátu agentuře DPA potvrdili, že byl při policejním zásahu zabit. "Jsem bezpečnostním složkám vděčná za to, že byl atentátník tak rychle nalezen. Jde o velkolepý výkon," cituje Bild berlínskou senátorku pro vnitro Iris Sprangerovou.
Na seznam UNESCO byl zapsán řecký Olymp a starověká japonská města Asuka a Fudžiwara. Organizace o tom rozhodla na zasedání v Jižní Koreji.
