Událostí číslo jedna v minulém týdnu bylo jednoznačně zasedání amerického Fedu a lze konstatovat, že se mu podařilo rozpoutat výraznou akciovou rallye. Akcie reagovaly na zvýšení sazeb „pouze“ o 75 bazických bodů prudkým růstem okolo čtyř procent. Způsobeno to mohlo být zejména úlevou, že nedojde k prudšímu zvýšení sazeb (o 100 bodů), o kterém se spekulovalo v minulých týdnech. A do toho všeho se přidaly hospodářské výsledky velkých jmen, jako je Alphabet (Google) nebo Microsoft.
Dva roky se šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová marně snažila varovat vládu, aby brzdila ve výdajích. Nová vláda začala šetřit. Ale přišla válka na Ukrajině. Zdražují energie, inflace dál poroste. Ekonomika zbrzdí. Kde brát? „Náklady související s ukrajinským konfliktem by se měly v první řadě pokrýt z vládní rozpočtové rezervy,“ říká nekompromisně Zamrazilová.
Své rady, jak uchránit majetek před aktuální vysokou inflací, prozradí na konferenci Investiční výhledy 2022 celá řada renomovaných investorů a ekonomů. Konferenci pořádá ve středu 19. ledna online společnost EMUN Family Office a vedle dalších se jí zúčastní Eva Zamrazilová z Národní rozpočtové rady, bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, nebo Petr Koblic, šéf pražské burzy, která se loni stala jedním z nejúspěšnějších parketů na světě. Server newstream.cz je mediálním partnerem akce.
Inflace v Česku je sice dovezená, ale už se přelila i do domácího prostředí, na což musí ČNB reagovat. V nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to řekla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Podle ní by se sazby ke konci roku mohly dostat ke dvěma procentům. To by podle ministryně financí Aleny Schillerové citelně zdražilo obsluhu státního rozpočtu.
Schodek státního rozpočtu za celý letošní rok bude zřejmě kolem 400 miliard korun, řekla v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Deficit by tak byl vyšší než vloni, ale menší proti plánu.
Evropská unie by mohla na zbývající obchod s Ruskem uvalit dovozní cla a vývozní poplatky ve výši 30 až 50 procent, navrhují ekonomové z Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW). Podle studie IfW by EU na takových poplatcích mohla vybrat až 16 miliard eur (zhruba 386 miliard Kč) ročně a z těchto peněz podporovat Ukrajinu.
Meziroční inflace v ČR v květnu zpomalila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta. Vliv na zpomalení měly hlavně ceny potravin a alkoholických i nealkoholických nápojů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který dnes potvrdil svůj předběžný odhad. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v květnu zvýšily o 0,1 procenta hlavně kvůli vyšším cenám potravin a bydlení.
Česko má s 21 procenty nejnižší základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) ze zemí visegradské skupiny (V4), kterou vedle něj tvoří Polsko, Slovensko a Maďarsko. Naopak snížená sazba DPH, která je v Česku 12 procent a uplatňuje se na vybrané zboží a služby, patří v regionu mezi vyšší. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Forvis Mazars.
Kongres Spojených států v úterý schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů 💵 (1,45 bilionu korun) na prosazování imigrační politiky. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Návrh nyní míří k podpisu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Spojené státy provedly v noci na dnešek nové údery 💣 na Írán, a to jako reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
Číst více
Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, píše agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
Číst více
Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu. Vyplývá to ze společného dokumentu Německa, Francie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska, do něhož nahlédla agentura Reuters. Důvodem jsou částečně předchozí zkušenosti s úpadkem demokracie v Maďarsku za vlády premiéra Viktora Orbána.
