Členské státy EU definitivně schválily vstup Bulharska do eurozóny od 1. ledna 2026. Rozhodli o tom v Bruselu ministři financí bloku. Evropská komise už na začátku června zveřejnila takzvanou konvergenční zprávu, ve které dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Eurozóna se tak rozšíří na 21 zemí.
Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.
Teze, že by euro snížilo inflaci, je spíše jen mýtus, který šíří laická část veřejnosti a někteří politici pod tlakem lobby. Jde o mýlku, jež nemá oporu v odborných kruzích, ani v odborných studiích.
Přestože česká ekonomika postupně splňuje většinu kritérií pro přijetí eura a velké průmyslové podniky již s eurem běžně operuje, společná evropská měna se mezi Čechy stále netěší popularitě. Přijetí eura tak stále není na pořadu dne. A klíčové výhody ve vlastní měně nadále vidí také guvernér České národní banky Aleš Michl. „Vlastní měnová politika dokáže držet inflaci na uzdě mnohem efektivněji, než by kdy dokázalo euro,“ uvedl Michl na akci agentury Bloomberg věnované právě společné evropské měně.
Nepředvídatelná politika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabízí jedinečnou příležitost k posílení mezinárodní role eura. Euro by se mohlo stát životaschopnou alternativou k dolaru a měnový blok by tak mohl více využívat výsad, které byly dosud vyhrazeny Spojeným státům, uvedla v Berlíně prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
Téměř 70 procent generálních ředitelů českých firem si myslí, že případné přijetí eura v Česku by pro jejich firmu mělo pozitivní byznysový vliv. Volání podnikatelského sektoru po euru významně posiluje, v průzkumech z let 2022 a 2023 přijetí eura jako nejvíce oceňovanou pomoc od vlády označilo 18 procent, respektive 24 procent šéfů. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC CEO Survey mezi 190 řediteli.
Chorvaté jsou ze současného zdražování ve své zemi zoufalí natolik, že v pátek hromadně bojkotovali nákupní centra, obchody nebo i čerpací stanice. Klíčovým viníkem výrazné inflace, momentálně nejvyšší v eurozóně, je ale ve skutečnosti jednotná měna euro. Tedy hlavně s ním integrálně spjatá neexistence nezávislé měnové politiky. Je to varování i pro Čechy, z nichž někteří ještě stále koketují s myšlenkou přijetí eura.
Trump varuje, že bude přísněji posuzovat a razantněji potírat praxi, kterou Spojené státy označují za měnovou manipulaci. Z ní podezřívají hlavně Čínu, ale také třeba Německo. Trumpova administrativa tak záhy může Berlín obvinit z toho, že uměle oslabuje svoji měnu – euro –, aby tak poskytoval nedovolený „doping“ vlastním vývozcům.
S přelomem roku přišel politický a mediální establishment České republiky s novou mantrou. Češi se prý mají dobře, akorát si to neuvědomují. Jako by si tedy s příchodem volebního roku zadali úkol, o tom Čechy přesvědčit. V novoročním projevu se podobně vyjádřil ostatně i prezident Pavel. Tomu k ještě většímu štěstí českého národa schází hlavně euro, byť za problém označuje třeba i ekonomickou rozdílnost jednotlivých regionů.
Česká měna by v letošní roce neměla posílit výrazněji pod hranici 25 korun za euro, uvedla většina oslovených analytiků. Klíčovým faktorem kurzu koruny budou podle nich inflační statistiky, měnová politika, geopolitická situace a případné obchodní války. Loni koruna vůči hlavním světovým měnám oslabila, k americkému dolaru o 8,2 procenta, k euru o 2,3 procenta. V pátek odpoledne se obchodovala kolem 25,15 CZK/EUR.
Podle centrální banky je mezi lidmi v Rakousku stále 6,8 miliardy šilinků, které dosud nebyly vyměněny za eura. To odpovídá přibližně hodnotě dnešních 496 milionů eur (12,5 miliardy korun). Informuje o tom veřejnoprávní rakouská televize a rozhlas ORF.
Kriminalita 💪🏻💪🏻💪🏻 mládeže se nezvyšuje, mění se však její typ. Děti se přesouvají od krádeží k násilným trestným činům, i k vraždám. V debatě České televize to dnes řekla nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. V případě snižování trestní odpovědnosti by byla pro změnu ze současných 15 na 13 let. Změnu zvažuje ministerstvo spravedlnosti. Snížení by se podle něj mohlo týkat například trestných činů, za které je v Česku možné uložit výjimečný trest.
