Ministrem průmyslu se na konci loňského roku stal muž, který do té doby vůbec nebyl účasten politického dění v Česku. Vůbec nikdo ho neznal. To by se snad ještě dalo pochopit. Občas se vynoří nová tvář, průbojný člověk, který svěžími myšlenkami oslní. To ovšem není případ Jozefa Síkely. O jeho myšlenkách nevíme nic.
Emise oxidu uhličitého v energetickém sektoru po dvou letech poklesu loni stouply o sedm procent na nový rekord, vyplývá ze zprávy Mezinárodní agentury pro energii o elektrárenském sektoru. V následujících letech by se situace měla zlepšovat.
Drakonické povinnosti při přechodu na bezemisní zdroje elektřiny nejsme schopni zvládnout, tvrdí místopředseda ODS Alexandr Vondra, europoslanec a člen výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu. Rozhovor vznikl krátce po projevu prezidenta Miloše Zemana, který vyzval k odstoupení od Zelené dohody. A krátce předtím, než by mohla Evropská komise rozhodnout, zda bude jádro uznáno jako součást evropského mixu. Na jádru přitom podle Vondry stojí a má stát česká energetika.
Ceny energií, tepla ale i vody příští rok podraží téměř v celé ČR. Naopak jízdné v městské veřejné dopravě většinou zůstane na letošní úrovni. Nejvíce si lidé připlatí za teplo, a to až o desítky procent. Standardní ceníky u elektřiny se zvýší v průměru o 17 procent, u plynu o 16 procent. Zdražování se nedotkne fixovaných smluv. Vyplývá to z informací firem v jednotlivých regionech.
Česká energetická skupina Solek, za níž stojí Zdeněk Sobotka, podnikatel a vizionář v oboru obnovitelných zdrojů energie, rozšiřuje záběr. Po solárních parcích zkouší jiný druh zelené elektrárny - na zelený vodík. Vybuduje ji pro chilský přístav Puerto San Antonio.
Německo má po šestnácti letech kancléře. Olaf Scholz střídá Angelu Merkelovou a přichází s ním nová vláda, ještě zelenější než ta dosavadní. Vždyť její součástí jsou sami Zelení. České domácnosti tak to, že Německu vládne někdo jiný než Merkelová, poznají na vlastní kůži – spíše však na vlastní peněženku. V příštích letech budou postupně čísla na složenkách za elektřinu či plyn nabíhat rychleji, než se tak dělo doposud.
Hned při začátku pondělního obchodování se velkoobchodní ceny zemního plynu v EU vrátily poprvé od minulého pondělí nad úroveň 80 eur za megawatthodinu. Podle dat Bloombergu vykázaly úroveň až 81 eur za megawatthodinu. A to přesto, že Rusko právě již od minulého týdne dodává Evropě více plynu v rámci krátkodobých smluv.
Dalších asi 8,5 tisíce odběratelů přijde o elektřinu a asi 450 klientů o plyn od další firmy ze skupiny Bohemia Energy. Činnost ukončí Amper Market, učinit tak plánuje v příštím roce, uvedl majitel Bohemia Energy Jiří Písařík (na snímku). Firma je podle něj ztrátová. Bohemia Energy podle něj skončila proto, že banky odmítly skupině kvůli vysokým cenám energií na trhu poskytnout potřebné financování.
Druhá polovina roku 2021 se nese ve znamení zdražování elektřiny. A nejde o žádné drobné – některé domácnosti budou platit o desítky procent více než doposud. Největší šok čeká odběratele, kterým bude v dohledné době končit fixace.
Klienti zkrachovalé Bohemia Energy utíkají z režimu DPI (dodavatel poslední instance) k novým dodavatelům, u nichž si fixují nevýhodné ceny. „Nový dodavatel, ke kterému propadli sítem, nakupuje elektřinu a plyn na krátkodobých spotových kontraktech. Tedy mnohem dráž, než za co se prodávala elektřina letos a třikrát až čtyřikrát více, než to bylo loni,“ říká investor a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.
Městské dopravní podniky po celé zemi se potýkají s rostoucími cenami energií, zejména pak elektřiny a ropy, ale pochopitelně také plynu. Třeba pro pražský dopravní podnik znamenají zdražující elektřina a vyšší ceny ropy náklady navíc za zhruba 700 milionů korun. Zdražují totiž paliva, ale také třeba napájení tramvají.
