Do důchodu později. Posunout věk odchodu bude nezbytné, shodli se zástupci opozice, koalice i Pavel

Zástupci koalice i opozice se s prezidentem Petrem Pavlem shodli, že věk odchodu do důchodu se bude muset v budoucnu prodlužovat. Debata se dále povede nad způsobem výpočtu. Pavel to oznámil po jednání s vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a zástupci ANO Alenou Schillerovou, Karlem Havlíčkem a Alešem Juchelkou na Pražském hradě.

Pavel chce v podobných debatách o důchodové reformě s vládou i opozicí pokračovat, další jednání se uskuteční v pondělí 22. dubna. Hovořit budou například o předčasných odchodech do důchodu u náročných profesí, všechny strany si podle Pavla vzájemně dodají podklady. Vláda podle Jurečky do této schůzky neprojedná návrh důchodové reformy, další postup bude záviset na výsledku.

Pavel se stejně jako opozice domnívá, že je potřeba se dívat na problematiku důchodové reformy komplexněji. Návrh ministerstva práce pokrývá její část, míní. Po dnešním premiérovém jednání v tomto formátu prezident uvedl, že jej nepovažuje jen za odškrtnutou položku v programu, ale vidí velký posun ve vůli dospět ke společnému stanovisku.

Jurečka řekl, že je otevřený debatě o mechanismu, kterým by se určovala hranice věku pro odchod do důchodu. „Jestli to má být dlouhodobý mechanismus, který nebude už mít nějakou možnost revize ze strany budoucích vlád, je k debatě,“ poznamenal. Ocenil, že shoda byla na tom, že je důchodová reforma nutná.

Co se týče dřívějšího odchodu do důchodu u náročných pracovních pozic, ministerstvo práce se společně s ministerstvem zdravotnictví podle Jurečky snažilo k věci přistoupit na základě dat z posledních deseti let. „Je to pohled na jednotlivé konkrétní pozice, nikoli obecné profese,“ konstatoval.

Pro hnutí ANO je zcela zásadní vytvoření druhého, motivačního důchodového pilíře spojeného s investicemi, řekl jeho první místopředseda Havlíček. Nabízí se podle něj ho spojit s investicemi do jaderné energetiky, dopravní infrastruktury nebo bydlení. Pro občany by takový pilíř byl zárukou, že o své peníze nepřijdou, současně by nastal přiměřený efekt zhodnocení úspor a stát by získal zdroje na budování infrastruktury, míní. Podle Jurečky je druhý pilíř věcí k debatě, je prostor o něm jednat ještě v tomto volebním období.

Hnutí ANO podle šéfky klubu Schillerové potřebuje materiál, který pravidelně v pětiletém intervalu schvaluje vláda, aby mohlo na základě čísel jednat o věku odchodu do důchodu. „Bavili jsme se o způsobu, jakým to nastavit. Zda nastavit strop, což by byla spíš pro nás cesta, zda zachovat pětiletý interval, nebo tam nechat automatiku, kterou navrhuje ministr práce,“ řekla.

Jurečka by měl na příštím setkání předložit i svoji představu harmonogramu legislativního procesu. Pavel počítá s tím, že jednání bude na stejném půdorysu jako dnes. K případnému pozvání zástupců druhého opozičního hnutí SPD prezident uvedl, že nikoho nediskvalifikuje, záleží ale na tom, s jakou aktivitou a iniciativou k věci SPD přistoupí.

Vládní koalice počítá se zvyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, s nižším výpočtem nových penzí, se zavedením minimálního důchodu ve výši 20 procent průměrné mzdy či s dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. Opozice část záměrů i podobu opatření dříve kritizovala a odmítala, a to hlavně zvyšování věku či nižší nové penze.

Němci chudnou, potíže s penězi má 17 procent z nich. Nejlépe si stojí Bavoři

Money

Chudoba je v Německu s více než 84 miliony obyvatel stále vysoce rozšířená, potýká se s ní 16,8 procenta populace, uvedl Ulrich Schneider, který je šéfem uskupení Deutscher Paritätischer Gesamtverband sdružující tisíce německých sociálních organizací. 

ČTK

Přečíst článek

Češi průměrně dluží přes 37 tisíc. Nejvyšší částky mají na krku Pražáci

Money

Průměrný dluh po splatnosti českých domácností loni klesl meziročně o 2100 korun na 37 100 korun, nicméně je stále vysoce nad průměrem v porovnání s lety 2018 až 2021. Stejně jako v předchozích letech mají dluhy po splatnosti spíše muži, a to 56 procent. Ti mají také vyšší závazky, v průměru 40 100 korun. Vyplývá to z dat inkasní společnosti KRUK, která patří mezi největší na trhu.

ČTK

Přečíst článek