Po takřka dvou měsících pobytu Donalda Trumpa v Bílém domě se nezdá, že tradičně stodenní doba hájení by v jeho případě měla pro Ameriku dopadnout dobře. Doba hájení sice ještě neuplynula celá, avšak již nyní se zdá, že lze celkem bezpečně říci, že ani po jejím uplynutí nezbude než pravit, „Trump dělá Amerikou malou“. Namísto velkou. Namísto skvělou. Jak zněly jeho patetické předvolební sliby, jež daly do mocného pohybu hnutí MAGA.
Prezident Donald Trump a jeho počínání je obzvlášť v poslední době vysoce kontroverzní, vyvolává spoustu emocí a velkou nejistotu. Tato mince ale má dvě strany, na jedné Trump mění politická rozhodnutí doslova ze dne na den a na druhé nedělá nic jiného, než již dlouho před zvolením ve své kampani avizoval. Zavedení vysokých cel, tlak na NATO a Evropu, zavedení úsporných opatření a snížení inflace je něco, co celému světu slíbil že po svém zvolení učiní. Svět mu to ale zdá se, z velké části nevěřil. Čím tedy Trump svět překvapuje je, že skutečně plní to, co slíbil. O co mu ale skutečně jde? Trumpův gambit se pomalu zviditelňuje.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zveřejní kolem 80 tisíc stran dokumentů, které se vztahují k bývalému prezidentovi Johnu F. Kennedymu a jeho vraždě. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na Trumpovo vyjádření.
Za každou střelu, kterou odteď vypálí jemenští povstalci Húsíové, ponese zodpovědnost a „hrozivé“ následky Írán, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu v sobotu nařídil údery na húsíjské pozice, šíitští rebelové poté v neděli zaútočili balistickými raketami a bezpilotními letouny na americkou letadlovou loď USS Harry S. Truman.
Obchodní válka už začala. Její dopady pocítíme všichni, upozorňuje v komentáři analytik XTB Pavel Peterka.
Americké ministerstvo spravedlnosti v tichosti informovalo evropské činitele, že Spojené státy opouštějí skupinu vytvořenou pro to, aby vyšetřovala lidi odpovědné za invazi na Ukrajinu, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina, uvedl americký list The New York Times. Zpráva podle něj naznačuje, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se nebudou snažit pohnat Putina k odpovědnosti za zločiny spáchané na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války na Ukrajině, včetně území a elektráren. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Chystaný hovor potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
Podmínky, které si klade Rusko pro souhlas s příměřím ve válce na Ukrajině, ukazují, že Moskva ve skutečnosti nechce mír, řekla novinářům šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Česko na zasedání zastupuje ministr Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma dalšího vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním končí americká vláda.
Americký prezident Donald Trump hrozí zemím Evropské unie zavedením cla ve výši 200 procent na víno, šampaňské a další alkoholické nápoje, které do USA vyvážejí. Trump cla hodlá zavést, pokud EU začne uplatňovat clo na americkou whisky, jak Brusel plánuje. Clo na whisky hodlá EU zavést coby součást odplaty za Trumpova nová cla na ocel a hliník, zavedená tento týden.
Americký prezident Donald Trump chce při potírání zločinecké organizace Tren de Aragua použít zákon z 18. století, který americké úřady naposledy využily během druhé světové války. Píší to agentury AP a Reuters. Zločineckou organizaci podle něj využívá vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura pro destabilizaci Spojených států. Podle Trumpa se kvůli alianci mezi vládou a zločineckou organizací z Venezuely stal hybridní kriminální stát. Vše ovšem zhatil Federální soud, který dočasně tyto deportace Trumpově administrativě zablokoval.
Stovky lidí demonstrovaly v grónském hlavním městě Nuuk proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura DPA. Trump ve čtvrtek znovu vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy Grónsko anektují. Ostrov obývá přibližně 56 tisíc lidí. Volební právo má podle BBC asi 44 tisíc z nich.
