Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá většinu dovozu do Spojených států zatížit clem kolem 20 procent. S odkazem na tři informované zdroje to napsal server listu The Washington Post. Část ekonomů upozorňuje na hospodářské problémy, které takový krok přinese. Trump se chystá sérii cel oznámit ve středu, vybrané peníze by chtěl částečně použít na snížení daní Američanům.
Trump se naštval na Putina a hrozí světu obřími cly, třeba Číně clem dohromady až přes 80 %. Za Putina by vážně pykaly také například Slovensko či Maďarsko.
Výše cel by se podle amerického prezidenta pohybovala od 25 do 50 procent. „To by znamenalo, že pokud kupujete ropu z Ruska, nemůžete ve Spojených státech podnikat,“ zdůraznil.
Globálně vyvolal Trumpův tlak na zavedení cel vůči blízkým obchodním partnerům vztek a nepochopení. Ekonomové zároveň upozorňují, že výsledkem zavedení cel budou vyšší ceny a další potenciální problémy v ekonomice. Některé podniky v USA tyto obavy sdílejí, na druhou stranu ale Trumpovy výzvy k zavedení cel odrážejí dlouhodobou frustraci, kterou mnoho firem pociťuje ohledně zahraniční konkurence a nařízení, jimž čelí v zahraničí.
Cla, která zavádí americký prezident, jsou svojí podstatou shodná s těmi, která už loni zaváděla EU. Akorát Donald Trump říká, že Američanům prospějí, přičemž EU rovnou tvrdí, že Evropanům ne – a přesto je zavádí.
Donald Trump může podle agentury Bloomberg zavést 25procentní clo vedle aut i na strojírenskou produkci EU. Česko přitom – na rozdíl od aut – vyváží do USA stroje ze desítky miliard.
Americká opatření jdou podle Evropské komise „špatným směrem“. „Pokud to bude nutné, přistoupíme k rozhodné a přiměřené reakci na jakákoli nespravedlivá a kontraproduktivní opatření ze strany USA,“ uvedl její mluvčí.
Spotová cena zlata stoupla o 0,6 procenta na 3036,1 dolaru za troyskou unci. Investoři se obávají, že cla, která by měla vstoupit v platnost 2. dubna, mohou podpořit inflaci, zpomalit hospodářský růst a zvýšit obchodní napětí.
Americký prezident Donald Trump chystá další sadu cel. Už během několika dní by měl oznámit nová cla na dovážené automobily. Na spadnutí mají být i nová cla na farmaceutické přípravky, dále pak cla na dřevo a čipy.
V týdnu si trhy prošly výrazným růstem, „býci“ tak po předchozích propadech převzali otěže a získali pevnou půdu pod nohama. Americká centrální banka pak trhům dodala další impuls k růstu – zasedání nepřineslo vyloženě negativní pohled na americkou ekonomiku ani inflaci, navíc došlo ke zmírnění QT. Hlavní index S&P 500 si připsal solidní zisky a přiblížil se zpět k hladině 5700 bodů.
Rozsáhlá obchodní válka se Spojenými státy by mohla výrazně zvýšit inflaci a snížit ekonomický růst eurozóny, uvedla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Řešením takové situace by podle ní mohla být užší spolupráce s ostatními státy.
Většina spojenců z NATO se ❌ nechce zapojit do operace USA proti Íránu, i když s ní téměř všechny země souhlasily. Jelikož ale Spojené státy zcela zničily íránskou armádu, pomoc od NATO nepotřebujeme, nechceme a nikdy jsme ji nepotřebovali, napsal dnes na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump.
Prezident Petr Pavel 📜 zákon o státním rozpočtu podepíše v pátek. Na webu to dnes potvrdil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Pavel na schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) podle Hradu připomněl závazek ČR ke zvyšování výdajů na obranu do roku 2035 ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a 1,5 procenta HDP na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností.
Pražská burza dnes výrazně 📈 posílila, index PX přidal 2,15 procenta na 2582,97 bodu. Druhý den v řadě rostly akcie energetické společnosti ČEZ, dařilo se i finančnímu sektoru. Mírnou ztrátu naopak zapsala zbrojovka Colt CZ.
Kanadský investor 👨 Stephen Smith spolu se svou rodinnou holdingovou společností Smith Financial získá podíl 26,9 procenta ve vydavateli časopisu Economist. Smith se na koupi dohodl s Lynn Foresterovou de Rothschildovou, jejíž rodina akcie dlouhodobě držela. Uvedla to skupina The Economist Group. Podmínky transakce nebyly zveřejněny.
Systém emisních povolenek ETS 1 je neudržitelný a způsobuje škody automobilovému průmyslu, shodli se při dnešním jednání v Praze předseda vlády 👴 Andrej Babiš (ANO) s premiérem německé spolkové země Sasko-Anhaltsko Svenem Schulzem. Babiš to napsal na síti X. Se Schulzem řešil také energetickou spolupráci, uvedl.
První analýza údajů od prodejců pohonných hmot ❌ neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to dnes ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
Ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO) bude ve středu dopoledne jednat v Praze se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou o ropovodu Družba. Budou spolu řešit zajištění reverzního toku z ČR na Slovensko a hovořit o expertním týmu ke stavu poškození ropovodu na Ukrajině.
Prezident 👨 Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek. Po schůzce s hlavou státu to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Po podpisu hlavy státu může vyjít zákon o rozpočtu ve Sbírce zákonů, tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česko hospodaří od začátku roku. Státní rozpočet, který schválila Sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí loni hospodařily s přebytkem 1️⃣4️⃣ miliard korun. Meziročně se saldo snížilo, v roce 2024 činil přebytek 52,1 miliardy korun. Za kladným výsledkem hospodaření samospráv stál výsledek hlavního města - Praha dosáhla přebytku 24,2 miliardy korun. Obce bez metropole i kraje byly ve schodku, uvedlo dnes ministerstvo financí.
Na protest proti válce v Íránu ❌ rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to dnes podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.