Chytré telefony, úložná zařízení a některá další elektronika jsou na americkém seznamu zboží, na které se nemají vztahovat takzvaná reciproční cla, vyhlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, napsala agentura Reuters.
Celková celní zátěž čínského dovozu do USA teď činí 145 procent. Bílý dům to potvrdil televizi CNBC.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Včera odpoledne středoevropského času bylo stále patrnější, že obchodní válku, kterou rozjela, nemá plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zradila. Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslaboval. Třeba česká koruna si vůči němu včera kolem půl čtvrté odpolední středoevropského času připisovala výrazné takřka procento.
Ekonomické turbulence, zejména rychlý růst výnosů státních dluhopisů, amerického prezidenta Donald Trumpa přiměly, aby na 90 dní pozastavil takzvaná reciproční cla pro většinu zemí, uvedl deník The New York Times s odvoláním na čtyři zdroje, které jsou s prezidentovým rozhodnutím přímo obeznámeny. Bílý dům přitom tvrdí, že zavedení vysokých cel a jejich následné pozastavení ještě před vyjednáváním s jednotlivými zeměmi, bylo Trumpovým plánem od samého začátku.
Evropská unie o 90 dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU tak reagovala na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu s okamžitou platností snížil většině zemí původně zamýšlená vysoká cla na deset procent na dobu 90 dní.
Dialog mezi Čínou a Spojenými státy musí být založen na vzájemném respektu a rovnoprávnosti; Peking je otevřený debatě, uvedlo čínské ministerstvo obchodu na dotaz, zda dvě největší ekonomiky světa zahájily jednání o clech. Zdůraznilo však, že nátlak, hrozby a vydírání nejsou správnou cestou pro jednání s Čínou. Čínské ministerstvo zahraničí Washingtonu vzkázalo, že Čína nechce s USA svádět souboj, ale nezalekne se, pokud budou Spojené státy pokračovat ve vyhrožování prostřednictvím cel.
Donald Trump pokračuje ve své nevyzpytatelnosti. Nyní to sice má krátkodobý pozitivní efekt, z dlouhodobého hlediska ale podobné kroky povedou k dalším problémům. Řídit stát jako trollí farmu však je součástí hlubších strategií, které přinejmenším ideologové ovlivňující nejvyšší patra americké politiky sdílejí.
Akciové burzy ve východní Asii prudce posilují poté, co americký prezident Donald Trump na 90 dní snížil cla většině zemí na deset procent. Směrem vzhůru však pádí i indexy v Evropě.
Aktuální propad cen amerických státních dluhopisů v důsledku celní války vyvolané prezidentem USA Donaldem Trumpem dopadne i na majetek Čechů, kteří mají peníze uložené v penzijních, podílových či ETF fondech. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Do budoucna by podle nich mohl znamenat i vyšší náklady na financování státního dluhu.
Evropská komise (EK) jedná o možných odvetných opatřeních v reakci na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa uvalit na dovoz z EU takzvaná reciproční cla ve výši 20 procent. Komise navrhla uvalit 25procentní dovozní poplatek na zboží ze Spojených států, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 22,1 miliardy eur (asi 556 miliard korun). S odvoláním na interní dokument komise to uvedla bruselská mutace amerického serveru Politico. Navrhovaná opatření míří zejména na vývoz ze států s vysokou voličskou podporou Trumpových republikánů.
Chce Trump záměrně dovést Spojené státy do bankrotu? Není to až tak pošetilá myšlenka, jak na první poslech zní – finančníci o ní mluví jako o tajné „Dohodě z Mar-a-Lago“.
