Cena zlata se vyšplhala na nové rekordní maximum, poprvé překonala hranici 3100 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Investoři využívají žlutý kov jako bezpečné útočiště v době obav z negativních hospodářských dopadů celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Donald Trump může podle agentury Bloomberg zavést 25procentní clo vedle aut i na strojírenskou produkci EU. Česko přitom – na rozdíl od aut – vyváží do USA stroje ze desítky miliard.
Americká opatření jdou podle Evropské komise „špatným směrem“. „Pokud to bude nutné, přistoupíme k rozhodné a přiměřené reakci na jakákoli nespravedlivá a kontraproduktivní opatření ze strany USA,“ uvedl její mluvčí.
Spotová cena zlata stoupla o 0,6 procenta na 3036,1 dolaru za troyskou unci. Investoři se obávají, že cla, která by měla vstoupit v platnost 2. dubna, mohou podpořit inflaci, zpomalit hospodářský růst a zvýšit obchodní napětí.
Americký prezident Donald Trump chystá další sadu cel. Už během několika dní by měl oznámit nová cla na dovážené automobily. Na spadnutí mají být i nová cla na farmaceutické přípravky, dále pak cla na dřevo a čipy.
V týdnu si trhy prošly výrazným růstem, „býci“ tak po předchozích propadech převzali otěže a získali pevnou půdu pod nohama. Americká centrální banka pak trhům dodala další impuls k růstu – zasedání nepřineslo vyloženě negativní pohled na americkou ekonomiku ani inflaci, navíc došlo ke zmírnění QT. Hlavní index S&P 500 si připsal solidní zisky a přiblížil se zpět k hladině 5700 bodů.
Rozsáhlá obchodní válka se Spojenými státy by mohla výrazně zvýšit inflaci a snížit ekonomický růst eurozóny, uvedla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Řešením takové situace by podle ní mohla být užší spolupráce s ostatními státy.
Cena ropy Brent od začátku roku oslabila o šest procent a za poslední rok ztratila téměř pětinu své hodnoty. Analytici varují, že hlavními faktory poklesu jsou obchodní spory, celní války a rostoucí nabídka na trhu, která může vést k dalšímu tlaku na ceny.
V Česku v uplynulém týdnu klesla cena benzinu pod 35 korun za litr, Natural 95 je tak nejlevnější od října 2021, tedy ještě od doby před ruskou invazí na Ukrajinu. Ve středu stál v průměru 34,89 koruny za litr, před týdnem byl o 53 haléřů dražší. Nafta během týdne zlevnila o 54 haléřů na 34,34 koruny za litr, levnější byla naposledy loni v listopadu.
Po takřka dvou měsících pobytu Donalda Trumpa v Bílém domě se nezdá, že tradičně stodenní doba hájení by v jeho případě měla pro Ameriku dopadnout dobře. Doba hájení sice ještě neuplynula celá, avšak již nyní se zdá, že lze celkem bezpečně říci, že ani po jejím uplynutí nezbude než pravit, „Trump dělá Amerikou malou“. Namísto velkou. Namísto skvělou. Jak zněly jeho patetické předvolební sliby, jež daly do mocného pohybu hnutí MAGA.
Prezident Donald Trump a jeho počínání je obzvlášť v poslední době vysoce kontroverzní, vyvolává spoustu emocí a velkou nejistotu. Tato mince ale má dvě strany, na jedné Trump mění politická rozhodnutí doslova ze dne na den a na druhé nedělá nic jiného, než již dlouho před zvolením ve své kampani avizoval. Zavedení vysokých cel, tlak na NATO a Evropu, zavedení úsporných opatření a snížení inflace je něco, co celému světu slíbil že po svém zvolení učiní. Svět mu to ale zdá se, z velké části nevěřil. Čím tedy Trump svět překvapuje je, že skutečně plní to, co slíbil. O co mu ale skutečně jde? Trumpův gambit se pomalu zviditelňuje.
