Americký výrobce čipů Intel pokračuje v restrukturalizaci a chce uvést na burzu svou další divizi. Po automobilovém dodavateli Mobileye tentokrát půjde o jeho byznys s programovatelnými speciálními čipy, které se používají například v komunikační technice nebo v infrastruktuře datových center.
Pat Gelsinger, šéf amerického Intelu, před dvěma lety nastartoval obnovu zašlé slávy tohoto výrobce čipů. A nyní jdou vidět první výsledky. Intel se dere zpět na výsluní, konkurence mu to ale nijak neulehčuje. Cíle jsou dané a úsilí Intelu maximální, teď už se jen poprat s řadou technický problémů.
Čína se chystá vytvořit nový investiční fond, který by měl shromáždit 300 miliard jüanů (zhruba 920 miliard korun) na podporu domácího polovodičového průmyslu. Peking tak stupňuje své úsilí dohnat v tomto odvětví Spojené státy a další konkurenty.
Britský vývojář čipů Arm, který spadá pod japonskou firmu Softbank a jehož technologie se nacházejí prakticky ve všech chytrých telefonech, oficiálně požádal o vstup na burzu ve Spojených státech. Firma k tomu v pondělí zveřejnila burzovní prospekt. Bližší informace o objemu a ceně akcií, které se budou obchodovat na trhu Nasdaq, ale podnik neuvedl. Očekává se, že to bude letos největší primární veřejná nabídka akcií (IPO).
Americká společnost Intel ukončila plány na převzetí izraelského smluvního výrobce čipů Tower Semiconductor za 5,4 miliardy dolarů (119 miliard korun). Nepodařilo se jí totiž včas získat souhlas regulačních orgánů s transakcí. Intel to uvádí v prohlášení.
Čína začala zhruba před měsícem omezovat vývoz dvou klíčových materiálů pro polovodičový průmysl s tím, jak přituhuje válka o čipy mezi Pekingem a Spojenými státy, napsal server BBC. Pro export gallia a germania, kovů používaných při výrobě počítačových čipů i vojenského vybavení, z druhé největší ekonomiky světa je na základě nových čínských omezení zapotřebí zvláštních licencí. Čína tak zareagovala na krok Washingtonu, který se pokusil omezit přístup Pekingu k vyspělé technologii pro výrobu mikroprocesorů.
Tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) hodlá v Německu postavit svou první evropskou továrnu. Firma oznámila, že do závodu v Drážďanech plánuje investovat společně s podniky Bosch, Infineon a NXP. Celková hodnota investic by podle TSMC měla přesáhnout deset miliard eur (zhruba 242 miliard korun). Podle agentury DPA asi polovinu investičních nákladů pokryjí v rámci státních subvencí peníze německých daňových poplatníků.
Britská společnost Arm, která navrhuje počítačové čipy, chce při vstupu na americký akciový trh Nasdaq dosáhnout ohodnocení 60 až 70 miliard dolarů (až 1,5 bilionu korun). S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Bloomberg. V letošním roce by tak mohlo jít o největší primární veřejnou nabídku akcií (IPO).
Americký prezident Joe Biden plánuje do poloviny srpna podepsat exekutivní příkaz, který omezí investice USA do technologií v Číně. S odvoláním na obeznámené zdroje o tom informovala agentura Bloomberg. Příkaz se zaměřuje na polovodiče, umělou inteligenci (AI) a kvantovou výpočetní techniku.
Americký výrobce čipů Intel nečekaně vykázal ve druhém čtvrtletí čistý zisk 1,48 miliardy dolarů (32 miliard korun) po ztrátě 454 milionů dolarů ve stejném období loni. Lépe se dařilo obchodu s počítači. Tržby se meziročně snížily o 15 procent na 12,95 miliardy dolarů. Firma to uvedla ve čtvrtek po skončení obchodování na burze ve Spojených státech. Její akcie přechodně zpevnily asi o šest procent.
Tchajwanská společnost TSMC odkládá zahájení výroby čipů v Arizoně kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků na rok 2025. Její rozhodnutí znamená ránu ambicím administrativy prezidenta Joea Bidena v oblasti technologií, napsal server BBC. Připomíná také, že mezi Washingtonem a Pekingem se vyostřuje boj v sektoru vyspělých technologií.
