Sněmovní volby by počátkem února vyhrálo hnutí ANO s 34,5 procenta hlasů před koalicí Spolu s 18,7 procenta, ukázal volební model NMS Market Research. Obě tato uskupení si proti lednu polepšila. Do Sněmovny by prošla i hnutí STAN a SPD, poslance by mělo také uskupení Stačilo! Těsně pod potřebnou pětiprocentní hranicí skončili Motoristé sobě a Piráti.
Volby do Poslanecké sněmovny by v lednu jednoznačně vyhrálo opoziční hnutí ANO se ziskem 33,9 procenta hlasů. Druhou koalici Spolu, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL s TOP 09, by volilo 18,4 procenta voličů. Následují hnutí STAN, SPD a Piráti, přes pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny se dostalo ještě uskupení Stačilo!. Na hraně vstupu do dolní komory jsou Motoristé, kteří by obdrželi přesně pět procent hlasů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News.
Veřejnost má největší důvěru v opoziční politiky, vládní většinou propadli. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News. Největší důvěru mají lidé v předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a jeho spolustraníky Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou, po nich následuje předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. Za nimi se umístil vládní politik a šéf hnutí STAN Vít Rakušan. Stejnou podporu jako Rakušanovi vyjádřili lidé i lídryni hnutí Stačilo Kateřině Konečné (KSČM), která zasedá v Evropském parlamentu. Za nimi je předseda vlády Petr Fiala (ODS), stejnou podporu jako premiér má i europoslanec za Motoristy Filip Turek.
Opoziční hnutí ANO dlouhodobě vede průzkumy a míří k výhře ve volbách. Zatím to směřuje k tomu, že v říjnu Babiš vystřídá Fialu a přivede si do vlády své ministry a obmění celou administrativu státu. Ale co to bude za lidi? Kromě trojky Babiš, Havlíček a Schillerová, to jasné není. Obecně se ví velmi málo o vnitřních poměrech v centru ANO. Kdo na tomto politickém dvoru kolem vládce Babiše má vliv a pozice?
Začíná rok permanentních Vánoc. Devět měsíců si budeme vybírat dárek, který na podzim dostaneme v podobě nové vlády. Do té doby budeme my, voliči, chodit kolem bonboniéry nápadů a marketingových výplodů politických stran. Budeme mlsně zvažovat, přebírat. Budeme důležití. A v září nebo v říjnu si to rozbalíme.
Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by získala 11,5 procenta a hnutí STAN by dostalo deset procent. Nad pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do dolní komory Parlamentu by byly ještě další čtyři strany a hnutí, Piráty, SPD, KSČM a Motoristy by volilo shodně 6,5 procenta, uvedla agentura Median. Bez poslanců by samostatně skončili lidovci a TOP 09, podle podepsaného memoranda s ODS ale tyto tři strany plánují kandidovat v koalici Spolu. Dál se zvýšil zájem lidí jít k volbám.
Ani závěr roku se neobejde bez politiků a politici bez politiky. Alespoň tedy někteří. Například šéf Senátu se nehodlá vzdát své promluvy k národu, tentokrát si k němu vybral 18. prosinec. Tedy den, kdy se před osmadvaceti lety uskutečnila vůbec první schůze horní komory parlamentu. Ostatní na výběr nemají, a ani to nepotřebují. Potřebují hlavně, aby byli slyšet. A to především občanští demokraté v ODS. Například ministryně obrany Jana Černochová, která si nepřeje, aby v Praze vedla koalici Spolu do voleb Markéta Pekarová Adamová z TOP O9. A co dělají a budou dělat ti ostatní? Fiala zřejmě co je třeba, samozřejmě Spolu. Andrej Babiš zapálil třetí svíčku na adventním věnci a marně si láme hlavu s tím, koho ještě neurazil.
Ústavní soud vyhověl poslancům ANO a zrušil takzvaný lex Babiš II. Novela zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem, vznikla však jako neústavní přílepek. Ústavní soud zasáhl kvůli vadám legislativního procesu, kritizoval parlamentní kulturu, obsahem zákona se nezabýval. Nález má za následek „obživnutí“ původní úpravy v zákoně o střetu zájmů, tedy návrat ke stavu, kdy zákon nedopadal na takzvané skutečné majitele.
Jestli si myslíte, že odvážným prohlášením bylo pro letošní rok už dost, šeredně se mýlíte. Veletrh (ne)splněných přání teprve vyvrcholí. Samozřejmě ve sněmovně.
ODS (a tím i koalice Spolu) má poslední možnost do konce roku se zbavit Fialy jako svého lídra do příštích voleb. Pokud to neudělá, je téměř nevyhnutelně odsouzená k těžké prohře v říjnových sněmovních volbách.
Sněmovní volby by nyní vyhrálo hnutí ANO se ziskem 37 procent. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent, třetí hnutí STAN pak 12 procent. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD a také Piráti, obě uskupení by volilo shodně sedm procent voličů. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi (ČT). Uskutečnil se od 21. října do 8. listopadu a zúčastnilo se ho 997 lidí.
Francie podezřívá Rusko ze šíření dezinformací o prezidentských kandidátech 🗳, píše AFP s odkazem na své bezpečnostní zdroje a na jednoho z dotčených politiků. Francouzské úřady minulý týden odhalily dezinformační kampaň zaměřenou na Raphaëla Glucksmanna, levicového poslance Evropského parlamentu a hlasitého kritika Kremlu. U Glucksmanna se očekává, že se příští rok bude ucházet o prezidentský úřad.
Ceny ropy 🛢 klesají poblíž třítýdenních minim poté, co výroky katarských představitelů a amerického ministra financí Scotta Bessenta podle agentury Reuters vzbudily naději na diplomatické řešení konfliktu s Íránem, což by mohlo zlepšit přepravu ropy přes Hormuzský průliv. Brent ztrácí 3,7 procenta na 80,67 dolaru za barel. Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesá o 4,14 procenta na 77,01 dolaru za barel.
