V americkém horském letovisku Jackson Hole začíná každoroční sympozium centrálních bankéřů, hlavní řeč bude mít v pátek šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Investory zajímá především jeho názor na inflaci a na další zvyšování úrokových sazeb. Letošní ročník je 45. a zaměří se mimo jiné i na přetrvávající dopady pandemie COVID-19.
Vláda na svém jednání schválila návrh očekávaného takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 tisíc korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle analytiků je pomoc malá. Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila vláda podle Fialy 177 miliard korun.
O takzvané dani z neočekávaných zisků, které se říká také válečná daň, by měla vláda rozhodnout do 10. září. Zbyněk Stanjura postupně odkrývá její detaily. Na koho dalšího padne?
Dva nejvyšší představitelé České republiky se po delší době sešli v Lánech. Hlavní téma? Energetická krize, která stále drtivěji dopadá na občany i firmy. Došlo ale i na podporu Ukrajiny nebo na kontroverzního šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil zvýšit platy o deset procent části lidem zaměstnaným ve veřejném sektoru. Kdo přidáno dostane, a kdo si naopak bude muset počkat?
Demonstranti ničením rámu protestovali proti zatčení jiného aktivisty.
Premiér Petr Fiala (ODS) dnes bude řešit zrušení státní podpory stavebního spoření. Byl by to smysluplný krok. Aby mělo „stavebko“ smysl jako dříve, musel by dnes státní příspěvek činit 35 tisíc korun, a ne dva tisíce, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Bulharsko zahájí jednání s ruským Gazpromem o zajištění přímých dodávek plynu. V pondělí to uvedl Rossen Christov, ministr pro energetiku současné úřednické vlády balkánské země. Podle jeho slov Bulharsko nemá na výběr. Zemi prý hrozí závažný výpadek dodávek plynu.
Rusko prožívá největší exodus obyvatel od rozpadu Sovětského svazu před třiceti lety. A co hůře – ze země vycestovaly až čtyři miliony převážně mladých a vzdělaných lidí, nejen kvůli práci, ale i nesouhlasu s ruskou invazí na Ukrajině a současnému stavu ruské společnosti, napsal server Fortune.
Říká se, že když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý svým majetkem ani životem. Ta nadsázka obecně platí, ale aktuálně to není problém české sněmovny, protože ta je fakticky vypnutá. Jak a kde se vlastně pečou pravidla hry v našem systému, jakou roli hrají zájmové skupiny a lobbisti, a jak to vypadá s aktuální sněmovnou v jejím prvním roce? Nijak oslnivě.
Mechanismus výpočtu záloh za energie není podle předsedy rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislava Trávníčka problematický. Problém představují smlouvy, které se uzavírají pomocí nekalých obchodních praktik a staví odběratele do nevýhodné pozice. Příkladem může být změna smlouvy na takzvaný spotový, neboli dynamický trh, kdy se cena elektřiny neustále mění a není fixovaná.
Pražská burza v závěru týdne 📉 ztrácela. Index PX dnes klesl o 0,62 procenta na 2151,87 bodu. Dolů ho táhly akcie energetické společnosti ČEZ i celého bankovního sektoru. Dařilo se naopak nápojářské Kofole nebo zbrojovce Colt CZ. Aktivita na trhu byla nízká. Za celý týden index PX posílil o 0,77 procenta.
Všechny rozvodny přenosové soustavy v Česku jsou 👍 zpět v provozu. Nyní se postupně obnovují dodávky elektřiny v distribučních sítích jednotlivých krajů. Oznámil před 15:00 provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Výpadky elektřiny postihly kolem poledne části Prahy, Liberecký, Ústecký a Středočeský kraj a východ Čech. Přesnou příčinu potíží zatím energetici neznají.
Kvůli rozsáhlému výpadku ⚡ elektřiny v Česku se dnes v 16:00 sejde Ústřední krizový štáb (ÚKŠ). Premiér Petr Fiala (ODS) na síti X uvedl, že dal ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) souhlas k jeho svolání. Fiala doplnil, že za prioritu pokládá obnovení dodávek elektřiny a bezpečnost občanů. Rakušan dříve napsal, že ÚKŠ uvedl do pohotovosti.
Dolní komora nizozemského parlamentu ✅ schválila návrh zákona zpřísňující pravidla pro žadatele o azyl. Stalo se tak měsíc poté, co se kvůli sporům o migrační politiku rozpadla nizozemská vláda vedená protiimigrační Stranou pro svobodu (PPV) Geerta Wilderse. Aby pravidla vstoupila v platnost, musí je schválit i horní komora, kde mohou rozhodující roli sehrát křesťanští demokraté, kteří s návrhem nesouhlasí, napsala dnes agentura AP.
