Tak nám 10. prosince proběhl mezinárodní den lidských práv (slaví se podepsání Všeobecné deklarace OSN) a hned týden poté následovalo výročí úmrtí Václava Havla, symbolu svobody a lidských práv. Je to dobrá příležitost se zamyslet se nad naším přístupem k lidským právům v politice, byznysu, společnosti.
Pravděpodobnost pádu hutí Liberty Ostrava roste. Byl by to problém hlavně pro region jako takový, protože je v něm spousta firem a subdodavatelů navázaných na Liberty. Makroekonomicky to země celorepublikově nepocítí, v rámci kraje to však bude znatelná rána, s níž by došlo ke zvýšení regionální míry nezaměstnanosti. Pak by nastal řetězový efekt, firmy by neměly komu dodávat a číslo lidí, kteří přijdou o práci, by mohlo být daleko vyšší.
Vánoce jsou za dveřmi a k nim dost možná neodmyslitelně patří také smažený kapr. Nebo dáváte přednost řízkům? Gastronaut Pavel Maurer se ve svém pravidelném sloupku pro Newstream přiznal, že na vánočního kapra u nich doma „moc nejsou“, přednost dávají rybám z moře.
Řetězec Lidl slibuje zlevnění nad rámec snížení DPH. Potvrzuje tím, že za vysokými cenami potravin jsou hlavně řetězce a jejich „čarování“ s maržemi, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Britští poslanci v úterý schválili nový vládní návrh na deportace migrantů do nesvobodné Rwandy. Daňové poplatníky už teď plán stál stovky miliard liber, je navíc neetický a nemá politickou perspektivu. Přesto všechno na něm ale konzervativci sveřepě trvají.
Když přijdou na směnu, připadají si pracovníci huti Liberty Ostrava jako ve „městě duchů“, jak sami říkají. Není z čeho vyrábět, i když zakázky by byly. Huť dluží dodavatelům přes tři miliardy korun, z toho jen dodavateli energií, firmě Tameh, více než 1,5 miliardy. Mezi hutníky tak propuká panika, že přijdou o práci. Může jít o stovky, ale také tisíce lidí.
Česká vláda uleví energeticky náročným firmám částkou 3,5 miliardy. Pomoc je to „lepší než dostat drátem do oka“. Srovnatelná německá pomoc má být ale stonásobná – a desetinásobná po přepočtu na velikost ekonomiky, komentuje dnešní rozhodnutí Fialova kabinetu ekonom Lukáš Kovanda.
Viktor Orbán rozehrál na Evropské radě hru, kdy se chystá blokovat zahájení rozhovorů o vstupu Ukrajiny do EU. Orbánův bytostný zájem je, aby EU Maďarsku rozmrazila velký objem EU fondů, které zemi nebyly proplaceny kvůli porušování právního státu a kleptokracii spojenou s dotacemi. Orbán udělal na oko několik změn a předstírá drobné úpravy. Teď se zdá, že EU Orbánovi ustupuje, nechává se vydírat vetováním společných rozhodnutí a navíc fondy mu chce rozmrazit. A Orbán, jako každý kleptokrat, EU fondy úplně miluje. A naivní Evropa dělá takový nerozumný krok, ustrašeně ustupuje a říká tomu kompromis.
Končí další z klimatických konferencí OSN, známých jako COP. Jak je obvyklé, nic vskutku převratného delegáti nedojednali. Ačkoli značnou uhlíkovou stopu při sletu do Dubaje zanechali. Ano, pravda, shodli se – vůbec poprvé – na zásadním ústupu od fosilních paliv, ropy a plynu. Jenže poté, co se před dvěma lety dohodli na podobné konferenci v Glasgow na ústupu od uhlí, jeho globální spotřeba opět narostla. A nadále narůstá, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
V předchozích letech si česká ekonomika navykla výrazným „dávkám“ fiskálních prostředků. Dlouhých osm let levicových vlád, které uplácely své voliče si vybralo svou daň v hospodářství. A následné období pandemie, kdy se řada firem přizpůsobila řadě programů, typu Antivirus nebo Covid – Nepokryté náklady, situaci jen dále zhoršilo.
Česká metropole Praha si pohoršila v žebříčku, jejž společnost Mercer sestavuje na základě vyhodnocení kvality života z hlediska cizinců. První v pořadí je rakouská metropole Vídeň, následovaná švýcarským Curychem a novozélandským Aucklandem. Vůbec nejhůře si stojí súdánský Chartúm. Praha obsazuje až 71. příčku.
