Poslanci mají dva týdny na to, aby se pokusili znovu schválit alespoň ty zákony, které jim do dolní komory vrátil Senát. Takových je dvanáct. Na poslední schůzi se zákonodárci scházejí uprostřed volebního boje, na víc už se nezmůžou.
Takřka na den přesně dvacet let po newyorských útocích z 11. září dnes ruský plynárenský gigant Gazprom s fanfárou oznámil, že dokončil plynovod Nord Stream 2. Symbolické. Před dvaceti lety, když se svět sbíral z šoku z „náletu na Dvojčata“, se říkalo, že už nikdy nebude stejný. A není. Svět se změnil. Ale tak, jak by před dvěma desetiletími čekal jen málokdo. Ekonomická síla Západu povážlivě klesá, zejména pak Evropy. Ta tam je ruku v ruce s tím také síla geopolitická. Kde se stala chyba?
Srpnová inflace vyrazila dech všem, koruna zpevňuje na nejsilnější úroveň od propuknutí pandemie.
Pohonné hmoty v Česku mírně zdražují navzdory levnější ropě. Čerpací stanice si tak navyšují své marže a zisky na úkor motoristů. Snaží se zahojit po pandemii.
Politika je i hra symbolů. Když člověk získá vítězství, nebo utrpí porážku, má to velký symbolický význam pro veřejnost i média. Je ale nepochopitelné, že si jde někdo pro porážku dobrovolně. Jako šéf Pirátů Ivan Bartoš na Ústecku, kde téměř jistě prohraje v říjnových volbách s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Konečně se přestávají řešit sazby DPH a debata se stáčí k limitu tržeb, po jehož překročení se podnikatel musí k DPH přihlásit. Ten se přitom nezměnil absurdních 17 let.
Letošní volební sezóna je krajně nejistá. První tři volební formace – ANO, Spolu a PirStan, mají zhruba stejný volební potenciál. Téměř polovina lidí se ale ještě nerozhodla, koho bude volit, a tak se podpora stran a hnutí může dynamicky měnit až do říjnového finále. Na výsledku se pak podepíše každý získaný hlas.
Do konce tohoto desetiletí bude v Česku odstavena pětina všech provozovaných elektráren. Do roku 2040 pak zmizí až 40 procent aktuálně instalovaného výkonu. Bez nových zdrojů se Česko z exportéra elektřiny stane jejím dovozcem.
Útraty Čechů po pandemii zaostávají za očekáváním. Přitom jim díky zrušení superhrubé mzdy zůstává v peněženkách víc.
Česko má historicky rekordní počet neobsazených pracovních míst, dokonce ještě vyšší než před pandemií. Je to bolehlav pro zaměstnavatele ale dobrá zpráva pro vládní politiky.
Český průmysl čelí novým výzvám, k čipovému hladomoru se připojil ten plynový, který vyústil v dražší energie. Cena velkoobchodní elektřiny v Německu, s nímž je Česko těsně propojeno, dnes vystoupala na historický rekord.
