Zajímá nás
Dalibor Martínek: Nešťastné Brno. Kdy se dočká svého věhlasu? Snad napřesrok
Brno se stane středobodem evropského systému rychlovlaků. Asi tak za deset, spíš patnáct let. Plány už jsou hotové. Z Prahy do Brna za jednu hodinu. Přes Brno se bude rychlovlakem jezdit do Vídně, na Slovensko, do Polska.
Tratě by se měly za pár let začít stavět. Je to obří projekt, jen výstavba kolejí z Prahy do Brna má stát 150 miliard korun. Částka samozřejmě nakonec bude vyšší. Ale pozor, je to priorita vlády.
Brno se konečně dočká naplnění své ambice být důležité. Stane se uzlem středoevropské vlakové dopravy.
Má to však jeden háček. Plánovaná rychlotrať má minout dlouho plánované a velmi drahé nové brněnské hlavní nádraží. Projekt za desítky miliard korun, o kterém se roky vedou spory, ale který už se rýsuje.
O kolik zdraží dálniční známka a od kdy? To je žhavé a politicky ošidné téma pro ministra dopravy Martina Kupku. V době obří inflace není radno si zahrávat s dalším zdražováním. Kupka vymýšlí systém, který by byl automatický. Ať bude jakýkoliv, je zřejmé, že jízda po dálnici zdraží. V exkluzivním rozhovoru pro newstream.cz se ministr také vrací ke konci šéfa Českých drah.
Ministr dopravy Kupka: Dálniční známka by mohla zdražit. Ve hře je model: inflace a nové kilometry dálnic
Politika
Jenže podle jiných plánů, těch Správy železnic, která rychlotratě bude stavět, by bylo lepší, kdyby na okraji Brna vzniklo nové nádraží, takzvané Vídeňské, kde by se rychlé vlaky jen mihly, a už by frčely dál. Kdo by vystoupil v Brně a chtěl do centra, musel by využít jinou, takzvanou navazující dopravu.
Když logika jde stranou
S tím se na brněnské radnici nechtějí smířit. Logicky. Dáte miliardy korun do nového nádraží, a vlaky pojedou jinudy? To zní jako nesmysl.
Působí to, jako by nějaká vyšší moc nechtěla dopřát Brňanům přes všechnu jejich snahu stát se velkými. Brno má skvělou polohu, je uprostřed všech cest. Ale pořád něco stojí v cestě. Budou někdy brněnské ambice stát se velkými naplněny?
A že jsou ambice Brňanů velké, nechť není pochyb. Když jsem před lety pracoval ve vydavatelství s celostátními novinami, brněnský zpravodaj měl napsat zprávu, že v Brně jeden z telefonních operátorů otevřel „pobočku budoucnosti“. Byl to samozřejmě marketingový tah této nadnárodní firmy. Od krajánka z Brna však nepřišla zpráva o nových technologiích, ale obecné „Brno opět předstihlo Prahu“. Něco uvnitř bylo silnější.
Ze superministra se Karel Havlíček stal řadovým opozičním poslancem. Vlastně ne tak obyčejným. Od minulého týdne je opět vicepremiérem, tentokrát stínové vlády. Chce jít do vedení hnutí ANO, volby jsou za tři týdny. Potom bude objíždět republiku. Ne sice spolu s Andrejem Babišem v jeho novém obytňáku, ale určitě podobně intenzivně. Je si jistý, že se jeho strana znovu dostane do vlády. Stále spí jen pár hodin denně, jako v době svého ministrování. Vítězství je potřeba si odpracovat, říká stínový ministr průmyslu.
Karel Havlíček: Určitě se vrátíme do vlády. Nepochybuji o tom ani na minutu
Leaders
Brno teď čelí tlaku státní firmy, aby ho vysokorychlostní trať více méně minula. Faktem je, že Správa železnic jede jako buldozer. Její zaměstnanci objíždějí obce a představují jim své plány. Už se zaměřuje, za pár let se má kopnout. Velké nadšení však nevzbuzují. Například v brněnských Pouzdřanech mají vést koleje pro vlaky s rychlostí 320 kilometrů za hodinu padesát metrů od domů. To se místním samozřejmě nelíbí. Řešením by mohl být tunel. Ale kilometr dráhy s tunelem taky může stát víc než miliardu korun. Což ovšem firmu napojenou na státní rozpočet netrápí.
Když jsem se ptal nového ministra dopravy Martina Kupky, proč má rychlodráha obkroužit Brno, místo aby zajížděla na nově chystané hlavní nádraží, prohlásil, že návazná doprava všechny dopraví tam, kam potřebují.
Je zvláštní, že budujeme za velké desítky miliard korun z daní nás všech velkolepý dopravní projekt, ale ten vlastně obslouží hlavně lidi, kteří zemí pouze projíždějí. A nenechají tady ani korunu, třeba za bagetu na nádraží.
Brno se svého věhlasu patrně opět nedočká.
