Kanaďané v reakci na cla, která na kanadské zboží uvalil americký prezident Donald Trump, začali rušit cesty do Spojených států a bojkotovat americký alkohol a další produkty. Trump v sobotu podepsal nařízení, které zavádí 25procentní cla na dovoz zboží z Kanady i Mexika. Ačkoli Trump uvalení cel avizoval už v předvolební kampani, pro mnohé Kanaďany je uskutečnění tohoto kroku šokem, uvedla dnes agentura Reuters.
Cla na výrobky z Evropské unie budou zavedena „velmi brzy“. Řekl podle agentury AFP novinářům americký prezident Donald Trump, když znovu poukázal na obchodní deficit v neprospěch USA, který podle něj činí 300 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun).
Americký prezident Donald Trump podepsal nařízení, které zavádí cla na zboží dovážené z Kanady, Mexika a Číny. Všechny tyto země se rozhodly reagovat a vůči Spojeným státům zavádějí vlastní odvetná cla.
Americký prezident Donald Trump podle očekávání podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na dovoz zboží z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u energií, na něž platí desetiprocentní clo. Kanada, Mexiko i Čína bezprostředně poté avizovaly odvetná opatření. Peking chce navíc podat stížnost ke Světové obchodní organizaci (WTO).
Evropa bude muset více investovat do polovodičového průmyslu. „Jinak by se smířila s tím, že bude vazalem někoho dalšího,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Karel Masařík, nejúspěšnější český podnikatel v čipovém oboru. Velkou šanci mají také Češi, kteří vedou klíčovou část vývoje evropského čipu. Masaříkova brněnská – a také mnichovská – firma Codasip tak směřuje k designu procesorů pro superpočítače, datová centra i automobily budoucnosti.
Mlíčka ke kávě, med či kečup v pytlíčcích na jednu porci nebo kosmetiku ve zbytečně velkých obalech si za pár let už v Evropě nekoupíte. Z obalů zmizí i materiály, které nejdou recyklovat. Evropská unie chce novými nařízeními snižovat enormní nárůst odpadu z obalů v posledních letech. A dodržovat je budou muset všichni, kdo budou chtít své výrobky v Evropě prodávat, tedy i USA nebo Čína.
Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
České hospodářství loni přidalo jen jedno procento. Slabší růst mělo na svědomí pomalejší oživení spotřeby domácností, které potrápily drahé energie.
Oživení české ekonomiky má pokračovat i letos. Ministerstvo financí očekává, že HDP tento rok poroste o 2,3 procenta.
Dnes je poslední termín na podání daňového přiznání k dani z nemovitostí pro rok 2025. Tolik změn, a hlavně navýšení jako loni, se ale letos nekoná. Jaké jsou letošní novinky a kdo všechno nesmí zapomenout podat daňové přiznání.
Evropská centrální banka vytváří tlak na ČNB, aby upustila od začlenění bitcoinu do svých devizových rezerv. Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci prohlásila, že je přesvědčena, že bitcoin nevstoupí do rezerv kterékoli země EU, tedy nejen eurozóny.
