Jak z malého bytu udělat větší? Architektka si s tím ve vinohradském činžáku poradila skvěle
Dvou pokoják na Vinohradech dokázala architekta chytře přeměnit na „trojpokoják“. Vypomohla si především vestavěným nábytkem.
Dvoupokojový byt ve vinohradském činžáku měl obývák s kuchyní, jednu ložnici, předsíň a koupelnu. Klasické 2 plus kk na ploše necelých 50 metrů čtverečních pohodlně sloužil mladému páru. S příchodem dětí se dispozice stala nedostačující.
„Hlavním cílem rekonstrukce bylo přetvořit stávající prostor bytu na dispozici 3 + kk. Vzhledem k omezené velikosti a původnímu uspořádání nebylo možné vytvořit plnohodnotné samostatné pokoje, ale prioritou bylo navrhnout pohodlný a funkční prostor pro spaní,“ přibližuje architektka Markéta Bromová, která se přestavby ujala a pomohla tak vyřešit problém, s nímž si musí poradit spoustu českých rodin.
Architektka se zaměřila na maximální využití prostoru pomocí vestavného nábytku. Ten nejenom odděluje jednotlivé části bytu, poskytuje i úložné prostory. Klíčovým prvkem je dlouhá knihovna s dvěma průchody. Jedním se vchází do dětského pokoje, druhým do ložnice rodičů.
Knihovna také oba prostory odděluje od hlavního obytného prostoru, který kombinuje kuchyň, jídelní kout a obývací část. Kuchyně až na pár drobných detailů stojí na stejném místě.
Architektka v interiéru využila luxferů, které tvoří část zdi ložnice a do prostoru bez oken přináší denní světlo.
Dá se bydlet na 10 metrech čtverečních? Ano, dá. A někteří k tomu, aby mikro prostoru říkali domov, nepotřebují ani to. Jeden z nejmenších bytů – má necelých sedm metrů čtverečních – obývá architektonický pár v centru Rotterdamu. V Česku jsme přeci jen trochu „větší“, vystačíme si s devíti metry čtverečními.
Nejmenší byt na světě má tři metry čtvereční. Je v Polsku. Češi potřebují víc prostoru
Reality
Na pozici generálního ředitele developerské společnosti Crestyl je Simon Johnson oficiálně pár týdnů, ještě déle se na ni ale Angličan žijící v Česku 25 let připravoval. O budoucnosti má tak jasno. V Česku například Crestyl uvažuje o spojení se s Pražskou developerskou společností a po Polsku plánují vstoupit i do Německa. I nadále ale bude development v tuzemsku tou nejdůležitější byznysovou nohou. „V Česku cílíme na vyšší segment nemovitostí a ty mají také větší hodnotu než ty v Polsku, kde stavíme víc ale také v nižším segmentu. Český trh je na druhou stranu hůř předvídatelný,“ říká Simon Johnson v rozhovoru.
V Polsku je trh předvídatelnější. Města tam chtějí stavět, říká generální ředitel českého developera
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
