Jak z malého bytu udělat větší? Architektka si s tím ve vinohradském činžáku poradila skvěle
Dvou pokoják na Vinohradech dokázala architekta chytře přeměnit na „trojpokoják“. Vypomohla si především vestavěným nábytkem.
Dvoupokojový byt ve vinohradském činžáku měl obývák s kuchyní, jednu ložnici, předsíň a koupelnu. Klasické 2 plus kk na ploše necelých 50 metrů čtverečních pohodlně sloužil mladému páru. S příchodem dětí se dispozice stala nedostačující.
„Hlavním cílem rekonstrukce bylo přetvořit stávající prostor bytu na dispozici 3 + kk. Vzhledem k omezené velikosti a původnímu uspořádání nebylo možné vytvořit plnohodnotné samostatné pokoje, ale prioritou bylo navrhnout pohodlný a funkční prostor pro spaní,“ přibližuje architektka Markéta Bromová, která se přestavby ujala a pomohla tak vyřešit problém, s nímž si musí poradit spoustu českých rodin.
Architektka se zaměřila na maximální využití prostoru pomocí vestavného nábytku. Ten nejenom odděluje jednotlivé části bytu, poskytuje i úložné prostory. Klíčovým prvkem je dlouhá knihovna s dvěma průchody. Jedním se vchází do dětského pokoje, druhým do ložnice rodičů.
Knihovna také oba prostory odděluje od hlavního obytného prostoru, který kombinuje kuchyň, jídelní kout a obývací část. Kuchyně až na pár drobných detailů stojí na stejném místě.
Architektka v interiéru využila luxferů, které tvoří část zdi ložnice a do prostoru bez oken přináší denní světlo.
Dá se bydlet na 10 metrech čtverečních? Ano, dá. A někteří k tomu, aby mikro prostoru říkali domov, nepotřebují ani to. Jeden z nejmenších bytů – má necelých sedm metrů čtverečních – obývá architektonický pár v centru Rotterdamu. V Česku jsme přeci jen trochu „větší“, vystačíme si s devíti metry čtverečními.
Nejmenší byt na světě má tři metry čtvereční. Je v Polsku. Češi potřebují víc prostoru
Reality
Na pozici generálního ředitele developerské společnosti Crestyl je Simon Johnson oficiálně pár týdnů, ještě déle se na ni ale Angličan žijící v Česku 25 let připravoval. O budoucnosti má tak jasno. V Česku například Crestyl uvažuje o spojení se s Pražskou developerskou společností a po Polsku plánují vstoupit i do Německa. I nadále ale bude development v tuzemsku tou nejdůležitější byznysovou nohou. „V Česku cílíme na vyšší segment nemovitostí a ty mají také větší hodnotu než ty v Polsku, kde stavíme víc ale také v nižším segmentu. Český trh je na druhou stranu hůř předvídatelný,“ říká Simon Johnson v rozhovoru.
V Polsku je trh předvídatelnější. Města tam chtějí stavět, říká generální ředitel českého developera
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
