Stát opět selhal jako realitka. Národní dům na Vinohradech neprodal ani se slevou
Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nepodařilo prodat ani na druhý pokus. Do aukce s vyvolávací cenou 684 milionů korun se ani tentokrát žádný zájemce nepřihlásil. Úřad oznámil, že na prodej nemovitosti na náměstí Míru vypíše nové výběrové řízení.
Úřad převzal Národní dům na Vinohradech na konci roku 2024 od Státního fondu kultury. Vzhledem k tomu, že o nemovitost neprojevila zájem žádná státní instituce, nabídl ji majetkový úřad k prodeji v aukci. První kolo se uskutečnilo v polovině dubna, kdy se dům nabízel za 760 milionů korun, ani po snížení ceny na nynějších 684 milionů korun ale o nemovitost nikdo neprojevil zájem.
Národní dům na Vinohradech byl postaven v letech 1893 až 1894 podle projektu architekta Antonína Turka. Novorenesanční budova má čtyři nadzemní a dvě podzemní podlaží. Nacházejí se v ní tři velké reprezentativní sály a čtyři společenské salonky. V současnosti dům slouží především k pořádání plesů a dalších společenských akcí. Do poloviny roku 2032 má dům pronajatý společnost Národní dům-Kulturní dům železničářů.
Aukce nemovitostí s vysokou vyvolávací cenou, které ÚZSVM v poslední době pořádal, zpravidla končily neúspěšně. Opakovaně se nepodařilo prodat například středočeský zámek Štiřín, pražský zámek Veleslavín nebo pražský Palác Broadway. Úspěchem naopak skončila březnová aukce pražského domu U Hybernů, který se prodal za 447 milionů korun, byl to druhý nejvýnosnější prodej v historii ÚZSVM. V současnosti nabízí majetkový úřad v aukcích šest desítek staveb.
Aukce pražského domu U Hybernů má vítěze, nabídl za nemovitost vyvolávací cenu 447 milionů korun. Uvedl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který dražbu vypsal. 
Dům U Hybernů má nového vlastníka. Kulturní skvost v centru Prahy koupil za 447 milionů
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
