Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Tendr na další blok v Dukovanech začne už příští týden, slíbil Fiala

Jaderná elektrárna Dukovany
ČEZ
 ČTK

Vláda dá v příštím týdnu prostřednictvím ministerstva průmyslu pokyn k zahájení tendru na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Konečného výběru se nebudou moci zúčastnit čínské a ruské firmy. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl České televizi. Již dříve předseda vlády uvedl, že vyhodnocení tendru by mělo být uzavřeno do konce roku 2024.

Reklama

Vláda podle Fialy udělala všechna rozhodnutí, která jsou potřeba k tomu, aby polostátní energetická společnost ČEZ mohla začít pracovat na tendru. "Je potřeba to všechno udělat rychle, začít všechny ty procesy tak, abychom do konce roku 2024 už měli vybraného toho dodavatele, který bude Dukovany stavět," řekl premiér.

Bezpečnostní charakteristiky a záruky na výběrového řízení dodavatele stavby nového bloku projednala koncem února Bezpečnostní rada státu. S tím, aby ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) podnikl kroky potřebné k vyhlášení tendru, vláda souhlasila 2. března.

Síkela tehdy uvedl, že současné bloky elektrárny Dukovany je třeba odpojit nejpozději v roce 2045. Současně s vypsáním tendru Česko podle Síkely zahájí proces notifikace veřejné podpory projektu u Evropské komise. Schválení by mělo trvat zhruba dva a půl roku.

Dukovany

Dukovany rychle dokoupily palivo z Ruska. Cena uranu je nejvýše od havárie ve Fukušimě

Světové trhy s uranem jsou v napětí. Cena uranu totiž v důsledku války na Ukrajině teď vylétla nejvýše od havárie na japonské jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011. Důvod zdražování uranu je podobný jako třeba u ropy. Trhy se obávají odstřižení světa od ruského uranu. Dukovany se kvůli tomu rychle předzásobily.

Přečíst článek

Prezident Miloš Zeman loni v září podepsal takzvaný nízkouhlíkový zákon. Ten mimo jiné prostřednictvím bezpečnostních záruk počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína, které byly mezi zájemci o přihlášení se do tendru, mezi tyto státy nepatří.

Mezi uchazeče na stavbu nového bloku v Dukovanech tak patří francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse.

Temelín

Bez jádra to nepůjde. Dukovany a Temelín téměř vyrovnaly rekordní výrobu elektřiny

Díky modernizaci stávajících bloků českých jaderných elektráren se povedlo zvýšit výrobu jaderné energie stejně, jako by přibyl celý nový blok Dukovan, uvedl šéf ČEZ Daniel Beneš.

Přečíst článek

Předseda vlády již dříve uvedl, že vyhodnocení tendru by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. S vydáním stavebního povolení se počítá v roce 2029. Zkušební provoz je podle něj nutné spustit v roce 2036.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawatt (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech.

Jaderné elektrárny produkují zhruba třetinu veškeré elektřiny vyrobené v Česku. Loni dodaly Dukovany a Temelín do přenosové soustavy 30,73 terawatthodin (TWh) elektřiny, meziročně o tři procenta více. Téměř tak vyrovnaly dosud rekordní rok 2013, kdy oba české jaderné zdroje vyrobily 30,75 TWh energie.

čerpací stanice, ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Benzín přestal zdražovat, přesto čeká Česko stagflace

Česko se v důsledku ukrajinské války a sankcí musí letos připravit na závažnou stagflační krizi celé ekonomiky. Rozhodující bude míra odříznutí ruských dodávek ropy a plynu. V tuto chvíli je zhruba 66 procent ruské ropy neprodejných, protože možní kupující se obávají embarga ruské ropy. Embargu podléhá například íránská ropa, ale ruská zatím ne.

Přečíst článek

Uhelný důl (ilustrační foto)

Čína má velké klimatické plány, ale postaví uhelné doly za miliardy dolarů

Čína se ráda pochlubila, že právě skončené zimní olympijské hry v Pekingu byly uhlíkově neutrální, o čemž někteří experti silně pochybují. A aktuální rozhodnutí čínských úřadů vybudovat tři nové uhelné doly za 3,8 miliardy dolarů (asi 81,6 miliardy korun) svědčí o tom, že země draka se své zvyšující závislosti na uhlí jen tak nezbaví, uvedl server Bloomberg.

Přečíst článek

Reklama

Související

Daniel Beneš, šéf ČEZ (vlevo) a premiér Petr Fiala (ODS)

Dalibor Martínek: Chápe vůbec někdo, proč chce stát dělit ČEZ? Ví to snad nějaký poradce premiéra?

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme