Španělé zvyšují tlak. Požadují pozastavení asociační dohody s Izraelem
Španělsko požádá členské státy EU, aby schválily okamžité pozastavení asociační dohody EU s Izraelem. Před jednáním v Bruselu to dnes uvedl španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. Šéf diplomacie chce rovněž žádat o schválení embarga na zbraně prodávané Izraeli a schválení sankcí vůči osobám, které narušují úsilí o dvoustátní řešení, tedy vzniku palestinského státu vedle Izraele.
„Čas prohlášení už je pryč, měli jsme dost času. A Palestinci v Gaze už nemohou ztrácet čas. Každý den jsou zabíjeny děti, ženy i muži. Je čas na akci,“ řekl novinářům španělský ministr. Evropa podle něj musí projevit odvahu. „Dnešek je dnem činu, cokoli jiného by bylo pro Evropskou unii selháním,“ dodal.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek je přesvědčený o tom, že Česká republika vzhledem ke svým vazbám na Izrael embargo nepodpoří. „Obecně platí, že sankce je spíš politická proklamace, která má možná nějaký dopad na země, které jsou třeba ekonomicky slabé, malé, nevýznamné. Ale určitě sankce nikdy nefungují na velmoci nebo technologicky pokročilé země, jako je třeba Izrael,“ řekl. Vývoz zbraní z Česka do Izraele podle něj není vysoký. „Nepatří mezi nejvýznamnější obchodní partnery, naopak si myslím, že z Izraele se dováží spousta věcí. Neříkám, že Izrael nekupuje od nás vůbec nic, ale má moderní pokročilé technologie,“ doplnil.
Unijní ministři se budou dnes zabývat právě revizí asociační dohody. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová jim představí výsledek přezkumu, zejména pokud jde o porušení článku 2, který se týká lidských práv. Podle listu Politico EU dospěla k závěru, že postup Izraele v palestinském Pásmu Gazy mohl porušit podmínky asociační dohody. Pozastavení či úplné zrušení dohody by vyžadovalo jednomyslnou podporu unijních států, což se nejeví jako pravděpodobné, neboť Izrael má v unii několik spojenců. Patří k nim například Česko, Maďarsko či Rakousko.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský již několikrát zopakoval, že je potřeba zachovat určitou komunikaci s Izraelem, která se děje právě prostřednictvím této dohody. V jejím rámci podle něj EU může židovskému státu sdělovat i své výhrady.
Některé země proto prosazují omezení alespoň obchodních vazeb, což by mohlo být schváleno kvalifikovanou většinou. Proti omezení obchodu se ale údajně staví i další země, například Německo či Itálie, což by mohlo znamenat, že se nepodaří dát dohromady ani onu kvalifikovanou většinu.
Kallasová oznámila na konci května, že Evropská unie kvůli katastrofální situaci v Pásmu Gazy přehodnotí asociační dohodu s Izraelem. Mezinárodní tlak na Izrael se v posledních týdnech zvýšil poté, co izraelská armáda na pokyn vlády premiéra Benjamina Netanjahua ještě zesílila a rozšířila vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy.
Asociační dohoda z roku 2000 upravuje politický dialog mezi EU a Izraelem. Jejím cílem je posilování partnerství a vzájemných vztahů, které jsou podle dokumentu založené na dodržování lidských práv a demokratických principů. K pozastavení její platnosti už dříve vyzvaly Španělsko a Irsko.
Zástupci členských zemí NATO se v neděli dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska. Podle deníku El País ale španělský premiér Pedro Sánchez dojednal s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem úpravy navrženého textu, díky kterým se pětiprocentní závazek nebude na Španělsko plně vztahovat.
NATO směřuje k pěti procentům HDP na obranu. Španělsko má výjimku
Politika
Americký prezident Donald Trump naznačil možnost změny režimu v Íránu. Učinil tak na své sociální síti Truth Social, přestože několik představitelů jeho administrativy dříve zdůraznilo, že změna režimu není cílem amerických úderů na íránská jaderná zařízení, píše agentura AFP. Spojené státy v noci na neděli letecky zaútočily na tři zařízení ve Fordo, Natanzu a Isfahánu, a přímo se tak zapojily do izraelských úderů trvajících od 13. června, jejichž cílem je zničit íránský jaderný program.
Trump po útocích na Írán naznačil možnost změny tamního režimu
Politika
