Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Češi zpohodlněli, v některých odvětvích je nahrazují cizinci
Stavebnictví, pohostinství, hotelnictví. V těchto a v řadě dalších segmentů české ekonomiky se firmy stále palčivěji potýkají s nedostatkem vhodné pracovní síly. Nejsou lidi.
V pátek nově zveřejněná data by měla potvrdit znatelně klesající tuzemskou míru nezaměstnanosti, v červnu podle odhadu činila 3,7 procenta, o 0,2 procentního bodu méně než v květnu.
Tato čísla jsou na první pohled příznivá. Ukazují, že česká ekonomika pandemickou situaci zvládla velmi dobře. Vládní programy typu Antiviru zabraly. Ovšem za cenu stovek miliard nového dluhu se úspěšně zachraňovala pracovní místa. Takže řadu zaměstnanců místo jejich zaměstnavatele ve skutečnosti platil daňový poplatník.
Covid platí daňoví poplatníci
Někteří Češi si během pandemie našli jinou práci, například ve sféře placené z veřejných peněz. Stát neustálým navyšováním počtu úředníků a dalších zaměstnanců odsává pracovníky právě stavebním firmám, restauracím či hotelům. Někteří během pandemie, kdy jim stát, respektive daňový poplatník, platil za nepracování, také zpohodlněla. Do náročné práce třeba na stavbě se jim chce ještě méně než před pandemií. Navíc se bojí, že delta varianta covidu na podzim opět způsobí vlnu uzavírek, takže raději pracují v segmentech, kde uzavírky nehrozí. Což rozhodně není případ restaurací či hotelů. A proto právě tento segment trpí na nedostatek pracovní síly.
Pokud Češi nechtějí o své vydělané peníze do budoucna přicházet, kvůli nulovým, ba záporným úrokovým sazbám a citelné inflaci, musí investovat. Do čeho? Nad tím se ve komentáři zamýšlí Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. 
Lukáš Kovanda: Jak porazit inflačního strašáka? Investicí, třeba i do whisky
Názory
Spásu tak pro mnohé české firmy představují cizinci. Navzdory pandemii jich v Česku přibylo o 22 tisíc. Jejich počet ale citelně narůstá už od roku 2014, aktuálně jich je podle údajů agentury Grafton celkem 644 tisíc. A počet zahraničních pracovníků bude růst i letos. Dominují Ukrajinci, Slováci a Vietnamci. Necelá třetina, tedy 240 tisíc cizinců, pracuje v metropoli Praze. Uplatnění nacházejí však i mimo města. Například ukrajinské česačky a česáči ovoce jsou zpravidla mnohem výkonnější než jejich čeští kolegové. Jeden příklad za všechny. Nejvýkonnější pracovnice z Ukrajiny sklidí denně až 200 kilogramů hrachových lusků. Češi běžně zvládnou sklidit jen 150 kilogramů méně.
Pandemie tak ještě uspíší příliv zahraničních pracovníků do Česka, stálě ještě omezený pandemickými restrikcemi a obavou z nákazy. Po odeznění pandemie můžeme očekávat, že se tento trend ještě posílí. Česko se tak ocitá v paradoxní situaci. Na dluh, kteří budou splácet Češi, a to i ti ještě nenarození, dává práci znatelně rostoucímu počtu cizinců.
Podíl nezaměstnaných v Česku v červnu klesl na 3,7 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně než v květnu a stejně jako loni v červnu. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR.
Nezaměstnanost klesla na 3,7 procenta, trh postrádá zahraniční pracovníky
Money
Oproti předchozímu vydání žebříčku mohou čeští turisté do více zemí. Při zohlednění protipandemických omezení mají Japonci pas stejný jako Kazaši.
Češi mají osmý nejsilnější pas. Mohou do 186 zemí
Money
